Formulace závěrů semináře WEC se zástupci české energetiky a průmyslu. Praha, 19. června 2008

Souběh výrazných vlivů vytváří bezprecedentní a kvalitativní – a pravděpodobně dlouhodobé – změny ve světové energetice. Hlavní klíčové faktory těchto změn jsou:  Silně rostoucí poptávka po primárních energiích vyvolaná především rychlým ekonomickým růstem důležitých rozvojových zemí (Čína, Indie, další) a demografickým růstem obyvatelů planety (navýšení o 3 miliardy do roku 2050).  Dramatický růst cen primárních energií (lze očekávat, že éra nízkých energetických cen je minulostí).  Limitované fosilní zdroje a jejich nerovnoměrné regionální rozdělení.  Klimatické změny (nový a výrazný fenomén propojení energetiky a globální ekologie).  Těžko odhadnutelný vývoj vzájemně propojených globálních faktorů vytváří prostředí současné nejistoty, která ztěžuje potřebná strategická a investiční rozhodnutí  Zvláště v EU se úzkým propojením oblasti „Energie a klimatických změn“ do popředí dostává otázka energetické bezpečnosti, dostupnosti a zmírnění dopadů klimatických změn  Způsob, jakým bude vnímaná „energetická revoluce“ probíhat, předurčí naši společnou energetickou budoucnost v globálním měřítku. 3. energetická revoluce a její aspekty

„Dosažení udržitelné budoucnosti energetiky bude vyžadovat nebývalou úroveň globální součinnosti mezi průmyslem (energetikou) a vládami a hlubší integraci regionálních a mezinárodních energetických trhů.“  3. energetická revoluce je za určitých podmínek zvládnutelná  Stěžejní pozice fosilních paliv přetrvá i do budoucna  Význam jaderné energie se bude postupně zvyšovat WEC pro zastřešení souvisejících klíčových aktivit doporučuje:  Omezení skleníkových plynů + zajištění stabilních cen „uhlíkatých“ látek  Pravidla obchodu a investic v energetice + realistická návratnost  Širší zapojení vlád / partnerství veřejné a soukromé sféry Závěry 20. světového kongresu WEC

Globální dopady:  Tlak na zvyšování ceny elektřiny a zvyšování požadavků na kapacitu jejího přenosu  Tlak na zvyšování cen primárních energetických surovin (ropa, zemní plyn, uhlí)  Tlak na zvyšování cen energetických investičních celků + prodlužování realizace investic z titulu kapacitního přetížení dodavatelů Dopady související se specifiky evropské energetické politiky:  Snaha o internalizaci externalit – zdanění elektřiny a energetických produktů  Podpora obnovitelných zdrojů energie a její nepřímé efekty (zemědělství)  Dokončení liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem  Po počáteční deregulaci opětovné zvyšování regulace energetického sektoru  Nákladové efekty evropského systému obchodování s povolenkami CO 2 Výsledkem je zvýšené riziko a nejistota jak pro nabídkovou stranu, tak pro stranu poptávkovou … Vybrané dopady energetické revoluce na českou energetiku / ekonomiku

Zajištění v ČR nezbytného množství energie ve střednědobém výhledu i dlouhodobém výhledu Výstavba / obnova kapacit a související infrastruktury Omezení spotřeby energií a zvýšení energetické účinnosti Minimalizace dopadu energetiky na životní prostředí Snížení rizika a úrovně nejistoty v energetickém sektoru Výzvy a činy: Co by se mělo udělat?

Zajištění v ČR nezbytného množství energie ve střednědobém výhledu i dlouhodobém výhledu  Rozumná diverzifikace zdrojů z pohledu regionálního (importované vs. domácí suroviny)  Rozumná diverzifikace zdrojů z hlediska druhového (předem neodmítat některé zdroje nebo věřit pouze vybraným zdrojům ). Výstavba / obnova kapacit a související infrastruktury  Zajištění ekonomické návratnosti vložených investic  Redukce administrativních překážek a prodlev Omezení spotřeby energií a zvýšení energetické účinnosti  Realizace úspor na straně spotřeby  Aplikace moderních technologií s maximální účinností Výzvy a činy: Jak by se to mělo udělat? (I.)

Minimalizace dopadu energetiky na životní prostředí  Využití šetrných technologií zpracování energetických surovin, jejich transportu a výroby elektřiny  Ekonomicky opodstatněná a realistická míra internalizace externalit Snížení rizika a úrovně nejistoty v energetickém sektoru  Zpracování a uplatňování vyvážené, racionálně založené a dlouhodobě stabilní energetické politiky  Nastavení vyváženého regulačního rámce s minimem ad hoc zásahů Výzvy a činy: Jak by se to mělo udělat? (I.)

Zajištění v ČR nezbytného množství energie ve střednědobém výhledu i dlouhodobém výhledu  Vláda + energetické podniky Výstavba / obnova kapacit a související infrastruktury  Energetické podniky + orgány státní a místní správy Omezení spotřeby energií a zvýšení energetické účinnosti  Energetické podniky + spotřebitelé (průmysl a domácnosti) Minimalizace dopadu energetiky na životní prostředí  Vláda + energetické podniky Snížení rizika a úrovně nejistoty v energetickém sektoru  Vláda + regulační autority Výzvy a činy: Kdo by to měl udělat?

 Energetická opatření na úrovni hospodářských subjektů (průmysl), která ještě v nedávné minulosti bylo možno charakterizovat jako „NO REGRET“ (energetická efektivnost ve výrobě a spotřebě energie, přechod na ekologická paliva, nejlepší dostupné technologie (BAT) a „čisté“ technologie) se stávají strategickým a operativním „MUST“  Očekávané vývojové trendy vytváří pro průmysl a business vedle náročných výzev i PŘÍLEŽITOST a stimulus pro technologický vývoj, modernizaci, zefektivnění a export Výzvy a příležitosti

 Úzké propojení oblasti „Energie a Klimatu“ vytváří novou dimenzi pro strategické rozhodování na úrovni státu, sektorů a jednotlivých podniků  Klíčový efekt regulace CO 2 se projeví v hodnotě energeticky náročných firem  Klimaticko-energetický balíček je jedním z nejdůležitějších návrhů legislativy posledních let  Jasná, stabilní a dlouhodobá „pravidla hry“ jsou předpokladem pro přechod průmyslu na nízko- energetické a nízko-uhlíkové výrobní procesy Závěry: Ochrana klimatu

 Náročné energeticko-klimatické výzvy vyžadují zavádění „nejlepších dostupných technologií-BAT“  Tyto technologie v energetice jsou z velké části již dostupné či se očekává jejich dostupnost v příštích letech, např. „čisté uhelné technologie“, nebo v dlouhodobějším horizontu (uložení CO 2 )  Požadovaná diverzifikace výrobních kapacit v energetice otevírá prostor pro uplatnění výrobních technologií včetně „čistých uhelných“, paroplynových a jaderných zdrojů a využití OZE v centrálním či decentralizovaném zásobování tepla a elektřiny  Velkou technologickou pozornost bude třeba věnovat i dopravě energie a její spotřebě v hlavních spotřebních sektorech  I když sektor energetiky hraje současně vedoucí roli v přechodu na nízko-uhlíkové technologie, je tato oblast aktuální výzvou i pro průmysl Závěry – nové technologie

 Je nutno konat hned, jen tak lze minimalizovat potenciální budoucí škody – na druhou stranu je nezbytné důležitá rozhodnutí náležitě zvážit a zhodnotit jejich dopady.  Je zapotřebí převzít odpovědnost a spolupracovat –jen spolupráce napříč zájmovým spektrem (dodavatelé, odběratelé, vláda) zajistí optimální řešení  Nesvádějme vinu na druhé (EU) a snažme se pro-aktivně činit optimální kroky z hlediska daných podmínek.  Je nezbyté se smířit s tím, že cena těchto kroků nebude malá a je třeba ji zaplatit (a nalézt toho kdo zaplatí).  Uvědomme si, že v revolučních dobách není místo pro obvyklé „staré dobré“ metody, ale klíčové je být kreativní. Slovo závěrem …

• Funded by Member Committee annual subscriptions • Subscriptions set by EA-approved formula • Based on energy consumption, production, GNI • Additional funding: • Congress • Direct corporate contributions • Patrons Programme - WEC Foundation • Publication sales • Partnership royalties Energetický komitét ČR / WEC Budova ČEPS, Elektrárenská 2 CZ Praha 10 Tel: Fax: Website: World Energy Council 1-4 Warwick Street, London W1B 5LT Tel: Fax: Website: