NEJMODERNĚJŠÍ TRENDY VE ZBROJNÍM PRŮMYSLU Lukáš Visingr BSS 151 Zbrojní politika

Obsah Network a C4ISTAR Nové principy zbraní Obtížná zjistitelnost Prostředky bez osádky Vize války v roce 2050

1. Network a C4ISTAR Network: perfektní spojení a provázání (horizontální i vertikální) všech spojeneckých jednotek na bojišti a vytvoření synergické „soustavy vyššího řádu“ neboli „systému systémů“ podle hesla „celek je více než součet částí“ NCW = Network-Centric Warfare (USA) NEC = Network-Enabled Capability (Evropa) C4ISTAR: Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition, Reconnaissance Převaha nikoli v palebné síle, ale v informacích, ve schopnosti získávat a analyzovat data, přijímat rozhodnutí, vydávat přesné povely a plnit je rychle a efektivně

1. Network a C4ISTAR Konkrétní technické provedení: Každá jednotka je vybavena špičkovými senzory a komunikačními systémy, takže existuje dokonalé informační spojení mezi všemi úrovněmi Velení zpracovává a distribuuje veškerá potřebná data a ihned vydává rozkazy kterékoli podřízené jednotce Maximální efektivita, nasazení spíše menších sil, protože často není ani možné nasadit rozsáhlejší kapacity (počítá se zejména s rychlými expedičními operacemi v zahraničí) Nové typy zbraní mohou mít menší „papírovou“ destrukční sílu, ovšem díky informační nadvládě a přesnému navádění mohou nepříteli způsobit daleko větší škody

1. Network a C4ISTAR Americký projekt Future Combat System

1. Network a C4ISTAR Vybudování „sítě“ je vysoce náročné, náskok západních států (především USA) v tomto sektoru je pořád obrovský a nedá se předpokládat, že by velmoci jako Rusko nebo Čína mohly brzy dosáhnout srovnatelné úrovně Network představuje „polity“ (formálně-technická dimenze) C4ISTAR představuje „policy“ (obsahová dimenze) Co je v tom případě „politics“ (procesně-funkční dimenze)? Informační válka, válka třetí vlny, „hyperválka“ Výsledkem je nejen změna techniky, ale změna celého chápání vedení boje – kvalitativně nová éra válčení

2. Nové principy zbraní Především energetické zbraně (Directed Energy Weapons) Prognózy zastaralosti a konce „klasických“ zbraní s pevnými střelami jsou nereálně optimistické Energetické zbraně mají řadu výhod a v některých oborech se stanou vysoce významnými, zároveň však mají i některé jasné nevýhody, které jejich šíření brání Výhody: vysoká ničivost, rychlost zásahu, mnohdy nastavitelný účinek (mohou být i nesmrticí) Primární nevýhoda: enormní energetická náročnost Jestliže nedojde ke zcela fundamentálnímu zvratu v energetice, pak nelze předpokládat, že by se DEW mohly v dohledné době stát celkově dominantním typem výzbroje

2. Nové principy zbraní Lasery: systémy na principu odrážení a zesilování světla (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation) Mnoho typů podle tzv. aktivního prostředí (krystalové, plynové, chemické…), výkony od stovek wattů po megawatty Nejslabší slouží k oslepování osob či senzorů, nejsilnější jsou schopné zničit balistickou raketu nebo družici Protivzdušný laser THEL Stíhač F-35 Lightning II s laserem Laserová puška PHaSR

2. Nové principy zbraní Mikrovlnné zbraně (HPM, High-Power Microwave): frekvence v megahertzích až gigahertzích Převážně nesmrtící efekty: ničí elektronické obvody, ale dají se účinně nasadit i proti živé síle Příbuzné jsou tzv. zbraně elektromagnetického impulsu (EMP), které se rovněž používají proti elektronice Nesmrticí mikrovlnná zbraň ADS Mikrovlnný „kanon“ Ranec-E Elektromagnetická pulsní bomba

Pokusný námořní „railgun“ 2. Nové principy zbraní Plasmové zbraně: využití „čtvrtého skupenství hmoty“, např. lze vytvořit „umělý kulový blesk“ Akustické zbraně: aplikace ultrazvuku či infrazvuku Elektromagnetické zbraně: nejedná se o DEW v pravém slova smyslu, protože využívají pevné projektily urychlované pomocí EMG sil (principy „railgun“ či „coilgun“) Plasmová zbraň MEDUSA Akustická zbraň LRAD Pokusný námořní „railgun“

3. Obtížná zjistitelnost Správně „low observability“, slangově „stealth“ či „neviditelnost“ „Nezjistitelnost“ není z fyzikální podstaty možná, každá metoda obtížné zjistitelnosti je omezená a lze ji překonat Reálným cílem je snížení vzdálenosti, na kterou může nepřítel vůbec něco zjistit, resp. zmenšení účinnosti naváděných zbraní, které mohou mít problém něco zaměřit Obtížná zjistitelnost… …se nesmí přeceňovat!

3. Obtížná zjistitelnost Dnes nejvýznamnější je obtížná zjistitelnost pro radiolokátory a infračervené (tepelné) senzory Radarová: tvary zajišťující odklon paprsků „špatným“ směrem (mohou to být rovné fazety nebo speciální křivky), radiolokační absorpční materiály (RAM), aktivní potlačení Infračervená: stínění, pohlcování, aktivní chlazení, maskování Bojové letouny F-22 Raptor Průzkumné vozidlo Shadow RST-V Torpédoborec DDG-21 Zumwalt

3. Obtížná zjistitelnost „Neviditelnost“ v původním doslovném smyslu, tedy pro lidský zrak a umělé senzory pracující ve viditelném spektru, je patrně mnohem dál, než se obvykle soudí Pokročilé typy kamufláží, např. digitální složená z „pixelů“ Systémy měnící barvu povrchu (aktivní či adaptivní kamufláže) prokazatelně existují a možná se již omezeně používají MiG-29AS s digitální kamufláží X-47B Pegasus Koncept Future Protected Vehicle

3. Obtížná zjistitelnost Poslední kategorií je akustická (zvuková) obtížná zjistitelnost V podstatě prvními „stealth-prostředky“ byly ponorky, u kterých jde o maximálně tichý provoz, aby je nezjistily sonary, ovšem v současnosti je snaha „ztišit“ i letadla a vozidla Budoucnost: hyperspektrální stealth, tedy integrovaná soustava zajišťující obtížnou zjistitelnost v celém rozsahu Dieselelektrická ponorka Projekt 877 Kilo „Neviditelný“ vrtulník UH-60X Silent Hawk

4. Prostředky bez osádky Unmanned Vehicles: nejrozšířenější jsou dnes vzdušné (UAV, Aerial), ale existují i pozemní (UGV, Ground), hladinové (USV, Surface) a podvodní (UUV, Underwater) První dálkově ovládaná letadla již v první světové válce, velký rozmach ale až od 80. let 20. století Nejvýznamnější jsou bezpilotní letadla, která zpočátku sloužila jen pro průzkum, ale v současnosti již běžně plní i bojové úkoly (UCAV, Unmanned Combat Aerial Vehicles) a nejnovější mají také např. zásobovací poslání Pozemní vozidla a námořní lodě bez osádky slouží k průzkumu, hlídkování, hledání a ničení min apod.

4. Prostředky bez osádky Bezpilotní bojový letoun MQ-1 Predator Bezpilotní bojový letoun BAE Taranis Víceúčelové vozidlo bez osádky MULE Hlídkový člun bez osádky Protector

4. Prostředky bez osádky Základní výhoda: úplná nezávislost na fyzických schopnostech člověka, takže lze konstruovat jinak Ideální pro rizikové nebo zdlouhavé operace, jako je hloubkový průzkum, dlouhé hlídkování nad mořem, umlčování nepřátelské PVO či operace v zamořeném terénu Základní nevýhoda: ani ty nejvyspělejší komunikační systémy nedokážou zajistit „situation awareness“ („povědomí o situaci“) na dálku tak jako v případě osádky na palubě Navíc etické dilema použití zbraní bez osádky: na jednu stranu nulové ohrožení vlastních vojáků, na druhou stranu „odlidštění“ války a morální riziko „zabíjení na dálku“

4. Prostředky bez osádky Časté předpovědi, že zbraně s lidskou osádkou na palubě jsou již zastaralé a budoucnost patří jen těm bez osádky Problém: To se tvrdí už od 60. let 20. století! Zbraně bez osádky jsou opravdu vhodné či ideální pro některé úkoly nebo obory, avšak kompletní náhrada je v dohledné době prakticky nereálná; ani optimistické prognózy vývoje technologií nepředpokládají, že by soudobá bojová letadla mohly za dvacet let stoprocentně nahradit bezpilotní stroje Budoucnost patří „mixu“ systémů, z nichž část bude mít lidskou osádku a část nikoliv, případně půjde o OPV (Optionally Piloted Vehicles) schopné fungovat s osádkou i bez ní

5. Vize války v roce 2050 Pěšáci budou mít „skafandry“ či „brnění“, díky kterým bude mít jeden voják potenciál na úrovni dnešního tanku Ve vzduchu budou operovat letouny s hypersonickou rychlostí (více než Mach 5), které budou schopné během několika hodin zasáhnout cíl kdekoli na Zemi Plnohodnotnou součástí války bude kosmický prostor, v němž budou umístěny nejrůznější typy zbraní Všechny jednotky budou dokonale propojené, část bude řízena dálkově či umělou inteligencí, ovšem základním faktorem bude vždy ČLOVĚK a jeho schopnosti! Inspirace: Friedman, G.: Příštích sto let (Dokořán a Argo 2010)

„…a nějaké otázky na mé odpovědi?“ Děkuji za pozornost „…a nějaké otázky na mé odpovědi?“ (Henry Kissinger)