Semestrální práce z předmětu Ekologie na téma:Povodně Jméno:Martin Fiala Aprobace:AMVT

Historie Povodeň-vysvětlení pojmu Základní pojmy Typy, příčiny a vznik povodní České republika-povodeň 2002 Světové povodně Závěr

Největší škody způsobuje voda jako přírodní živel při povodních Největší škody způsobuje voda jako přírodní živel při povodních. Při několika historických povodních v Číně se udává počet obětí přes milión lidí, v r. 413 dokonce asi 6 milionů lidí. Počet obětí povodně z r. 1931 byl odhadován na 2-3 milióny. Nejznámější povodní je zřejmě "potopa světa", zachycená v sumerské a babylónské literatuře, v bibli i dalších starověkých písemných památkách. Je velmi pravděpodobné, že pověst o potopě má racionální jádro, což povrzuje i několik metrů silná vrstva naplavenin zjištěná při vykopávkách v Mezopotámii. Za normálního vodního stavu protéká Eufratem a Tigridem asi 5000 m3 vody za sekundu, za povodní se může průtok zvětšit i padesátkrát. Shodne-li se doba tání v tureckých a iránských horách s dobou vydatných dešťů, může skutečně dojít ke katastrofě. Například v roce 1954 stoupla hladina obou řek o 10,5 m proti normálnímu stavu, bylo zatopeno přes 15 miliónů hektarů půdy. Voda v kritickém období stoupala až o 30 cm za hodinu. V naší nejstarší kronice, Kosmově, jsou zaznamenány velké povodně v r. 1118 a 1121, další záznamy jsou v novějších kronikách. Je tak zachyceno do konce 18. století celkem 43 významných povodní, v 19. a 20. století pak dalších 11.

POVODEŇ Povodeň je přírodní jev, který provází lidstvo od nepaměti. Katastrofou se však tato událost může stát vlastně jen z pohledu člověka, v přírodě je záplava přirozený jev. V určitých, více méně nepravidelných, intervalech se řeka vylije ze svého koryta a zaplaví okolní území. Nedochází sice k destrukci přírodního prostředí (v případě, že voda není kontaminována), vznikají však velké škody, je-li taková krajina osídlena. Otázka prevence povodňových škod by se tedy dala postavit jako problém přizpůsobení člověka životu v určitém prostředí.

Povodní zpravidla rozumíme výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku, ať již v důsledku náhlého zvětšení průtoku (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu), nebo zmenšením průtočnosti koryta (ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů apod.). Záplava se občas používá jako synonymum povodně, ale fakticky jde o důsledek, tj. o vylití vody z koryta v důsledku povodně. Tvar povodňové vlny ovlivňuje plocha povodí, jeho výšková členitost a povrch, tvar říční sítě, geomorfologické charakteristiky říčního koryta a velikost i intenzita srážek, které na povodí spadly. Objem vlny i velikost kulminačního průtoku jsou ovlivňovány především velikostí, intenzitou, dobou trvání a místním rozložením srážek, velikostí plochy zasažené deštěm i nasycení půdy. Četnost výskytu povodní se statisticky vyhodnocuje jako n-leté vody. Tak například kulminační průtok 10-leté povodně je hodnota, které je v průměru dosaženo jednou za 10 let. Přitom se však např. na Labi v Děčíně nevyskytla voda větší než pětiletá po dobu více než 40 let od r. 1941, naopak, v roce 1941 bylo celkem 9 povodní.

Povodí je území ohraničené rozvodnicí, které je odvodňované k určitému vodnímu toku, např.řece. Stupeň protipovodňové ochrany určuje míru ochrany proti n-leté vodě. Například Q5 znamená, že je v místě ochrana proti povodni, která se vyskytuje v průměru jednou za 5 let. Zkratka PVn znamená povodňová vlna. Graf, který ji znázorňuje, je určený na svislé ose průtokem a na vodorovné datem nebo časem. Číslo n, které za zkratkou následuje, udává průměrnou četnost povodňové vlny (v letech).

STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY (1) Při nebezpečí povodně nastává stav bdělosti; zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí (první stupeň). (2) V době vlastní povodně se vyhlašuje stav pohotovosti na základě údajů hlídkové služby, popřípadě zpráv předpovědní a hlásné povodňové služby nebo na návrh správců vodních toků (druhý stupeň). (3) Při bezprostředním nebezpečí větších škod nebo při vzniku takových škod se vyhlašuje stav ohrožení (třetí stupeň). (4) Stav pohotovosti a stav ohrožení vyhlašuje a odvolává a) pro území obce (města) - obecní (městský) úřad b) pro území několika obcí téhož okresu a pro území okresu - okresní úřad c) pro území několika okresů téhož kraje, pro území kraje a na hraničních tocích - krajský úřad

TYPY POVODNÍ Režim povodní v ČR je ovlivněn polohou území státu v oblasti mírného klimatického pásma. Jarní povodně v době tání sněhu (tzv. zimní povodňový režim). Na jaře dosahují povodňové vlny zpravidla největšího objemu, vyznačují se plochým tvarem a dlouhou dobou trvání. Vyskytují se v nížinách a pahorkatinách. Letní povodně: na některých tocích, zejména na jejich horních úsecích, převažují letní povodně, způsobené dešti trvajícími několik desítek hodin, nebo i dva až tři dny (letní povodňový režim). Tyto povodně mívají menší objem než povodně zimní, povodňová vlna ale bývá strmější, někdy i s několika vrcholy v důsledku členitosti říční sítě a nerovnoměrnosti plošného rozložení srážek Povodně způsobované krátkodobými prudkými bouřkovými lijáky: povodně tohoto typu mají strmý průběh a krátkou dobu trvání. Jsou vyvolány srážkou o vysoké intenzitě - bylo zaznamenáno až 44 mm za hodinu, s rychlým vzestupem vodních stavů a kulminací za 5-10 hodin od počátku povodně.

PŘÍČINY VZNIKU POVODNÍ Kromě srážek se na vzniku povodní podílí i řada dalších faktorů. Některé z nich jsou dány tvarem a morfologií povodí, jiné půdními a rostlinnými pokryvy, hydrogeologickou strukturou, způsobem hospodaření apod. Za klíčové z hlediska vzniku povodní lze tedy považovat: četnost srážek, jejich výšku (v mm), intenzitu, trvání a jejich rozdělení v ploše stupeň nasycení půd kapacitu koryt vodních toků a jejich okolí aktuální fyzický stav povodí Velikost povodnì a povodňových škod závisí: průběh povodní, charakterizovaný hodnotou kulminačního průtoku, tvarem a objemem povodňové vlny a také dobou trvání povodní. kapacita, stav a odolnost koryt vodních toků způsob zástavby a využívání záplavového území připravenost a úroveň prováděných opatření na ochranu před povodněmi včasná informovanost o povodňovém nebezpečí

OCHRANNÁ OPATŘENÍ Technická opatření: Příkladem technických opatření jsou retenční nádrže, zkapacitňování koryt, jejich stabilizace (opevňování), výstavba ochranných hrází, inženýrské a inženýrsko-biologická opatření ke snížení eroze a zvýšení retence v povodí. Netechnická opatření: Do netechnických (nestavebních) opatření patří zejména definování záplavových zón a jejich právní zajištění, předpovědní a varovné systémy, výchova veřejnosti k odpovědnému chování při povodňových rizikových situacích. Na tocích, pro které je doba reakce povodí kratší než 3 hodiny, jsou z pohledu ochrany zdraví a životů obyvatel důležitější technická opatření

POVODEŇ 2002 Nejvýznamnější událostí roku 2002 v České republice se staly ničivé povodně, které přímo či nepřímo ovlivnily většinu obyvatel naší země. Rozvodněné řeky v měsíci srpnu způsobily veliké škody a prověřily schopnost našeho národa zvládat krizové situace. Statistiky Hlavní povodni předcházela ve dnech 7. až 9. srpna lokální zátopa na jihu Čech. Poté se zdálo, že vše odeznělo, ale znovu nastaly intenzivní deště, které zvedly hladiny řek (zejména Vltavy a Berounky) a způsobily mnohem mohutnější povodně. Potopa, která ČR postihla, si v celkovém součtu ve dnech od 7. do 16. srpna vyžádala 16 lidských životů, 215 tisíc obyvatel muselo opustit své domovy, na záchranné práce bylo nasazeno 7 tisíc hasičů, 4,5 tisíce vojáků a 4 tisíce pořádkových policistů. K pomoci se přidali i tisíce dobrovolníků a bylo zřízeno celkem 27 humanitárních kont. Povodní bylo zasaženo 446 obcí, zcela pod vodou se octilo 99 z nich. Celkové vyčíslení škod se nyní ustálilo na 90 miliardách. Pomoc přicházela i ze zahraničí: Evropská unie poskytla ČR okamžitou pomoc ve výši 58 milionu eur.

Největší problémy způsobila řeka Vltava, která nechala zmizet pod svou hladinou města jako Český Krumlov, České Budějovice (zde přispěla i rozvodněná řeka Malše) a samozřejmě i Prahu. V jižních Čechách tak byla kromě výše zmiňovaných lokalit poškozena města Písek (zde byl poničen nejstarší český most), Strakonice, či Jindřichův Hradec, přičemž jednou z nejhůře postižených obcí regionu i celé České republiky se staly Metly.         V západních Čechách mělo největší potíže krajské město Plzeň, a to díky soutoku čtyř řek, Úhlavy, Úslavy, Radbúzy a Mže, na něž navazuje řeka Berounka, která způsobila katastrofu v západní části středních Čech (město Beroun, ale i kupříkladu obec Srbsko rozdělila na dvě poloviny).         Ve středních Čechách se kromě zcela zatopených a poničených Zálezlic potýkaly s největšími problémy Neratovice, a to zejména kvůli zatopení chemické továrny, z níž uniklo dodnes neupřesněné množství nebezpečných látek. Pod vodou se ocitly také města Kralupy nad Vltavou či Mělník.         I hlavní město Praha prožilo krizové dny, přičemž nebezpečí hrozilo mimo jiné i Karlovu mostu, který ohrožovala nedostatečně ukotvená loď Christian Marco. Zatopena byla historická Kampa a pod vodou se zcela ocitl Karlín, který se z potíží vzpamatovává dodnes a stále hrozí zřícení mnoha starých a staticky nestabilních domů. Mnoho otázek vyvolalo zatopení pražského metra, které se až do té doby zdálo být bezpečným úkrytem před možnými katastrofami. Povodeň se nevyhnula ani severu Čech, kde voda zaplavila zejména města Terezín a Ústí nad Labem. Částečně se dotkla i území Moravy, nejvíce potíží způsobila rozvodněná řeka Dyje ve Znojmě.

Troubky

Horažďovice

České Budějovice – Česká ul.

České Budějovice

POVODNĚ - SVĚT Čína: Huang Ho (Žlutá řeka) zabila více lidí, než kterákoli jiná řeka na světě. V roce 1931 se utopili 4 miliony lidí a miliony dalších připravila o střechu nad hlavou. V roce 1939 zahynulo další milion lidí.Důvodem je vysoký obsah naplavenin v řece. Při délce toku řeky 4830 km tvoří naplaveniny plných 60 % jejího objemu. V roce1996 se ze břehů vylila řeka Yangtze, zahynulo téměř 2 300 lidí a dalších 2,36 milionů zůstalo bez střechy nad hlavou. Hladina řeky stoupla na 28,6 m. Minnesota: V roce 1986 - nejhoršími záplavami za posledních 30 let. Jen na západě regionu Des Mokneš bylo použito přes 1,5 milionu pytlů s pískem. Rozlitá řeka zaplavila 23 milionů akrů půdy. Zahynulo 50 lidí a způsobené škody byly vyčísleny na 10 miliard dolarů Pákistán: Vroce 1998 způsobily silné jarní deště v jihozápadním Pákistánu vylití řeky Dasht a následné rozsáhlé záplavy. Zahynulo na 1 000 lidí. Bahno zničilo všechny osady na březích řek Dasht, Kech a Nininy v úseku dlouhém 500 km Nizozemí: V roce 1953 zničila přílivová bouře 500 km ochranných hrází podél holandského pobřeží. Přílivová vlna téměř okamžitě zatopila 133 domů a pokračovala dále do vnitrozemí, kde zaplavila území o rozloze 1600 km2(6 % holandské zemědělské půdy). Zahynulo 1800 lidí, bylo zničeno 43 000 domů a utopilo se na 50 000 kusů dobytka.

ZÁVĚR Je asi hloupé hledat na povodních dobré věci. Mnozí by dokonce řekli, že přírodní katastrofa žádné takovéto stránky nemá, ale přece jenom je tu alespoň jedna. Je to zjištění, že lidská solidarita a potřeba pomoci bližnímu v nebezpečí ještě zcela nevymizela. Je jen na lidech, aby tyto krásné vlastnosti neprojevovali pouze ve stavu největší nouze. Jak už napsal ČHMÚ, podobné záplavy nás mohou v příštích letech potkávat čím dál častěji. Předloňská povodeň ČR poučila a v současnosti se buduje silnější siť protipovodňových opatření. Pozitivně byla hodnocena činnost krajských samospráv a složek Integrovaného záchranného systému. Na závěr snad už jen poněkud omšelou a frázovitou banalitu, která je však při hodnocení povodní zásadní: My lidé bychom měli změnit svůj poněkud panovačný postoj k přírodě, která nám vloni ukázala svoji sílu, protože bez ní jsme odsouzeni k zániku.