Omezení všeobecného osobnostního práva © Vladimír Plecitý, 2007

K zásahu do všeobecného osobnostního práva fyzické osoby a tím i k omezení tohoto práva, může dojít jen s jejím souhlasem, tj. zásadně s jejím svolením. Výjimečně je možné zasáhnout do všeobecného osobnostního práva i bez svolení fyzické osoby jako oprávněného subjektu, popř. i proti její vůli. Český právní řád umožňuje s ohledem na potřebu prosadit některé zvláštní veřejné zájmy jednak : • přímé zásahy do všeobecného osobnostního práva fyzických osob, • jednak omezení oprávnění fyzických osob se svou osobností, resp. s jejími jednotlivými hodnotami disponovat. Při omezení všeobecného osobnostního práva je důležité, aby stanovení těchto výjimečných zásahů a tedy i omezení bylo zakotveno v zákoně a nikoli v podzákonných právních předpisech a bylo vždy přesně vymezeno co do obsahu, rozsahu a účelu. Z tohoto hlediska je na místě zakotvení omezení všeobecného osobnostního práva v občanském zákoníku, jako v základním občanskoprávním předpise.

K zásahu do všeobecného osobnostního práva fyzických osob a tím k jeho omezení může dojít : 1) Z vůle dotčené fyzické osoby, tj. na základě jejího svolení jako projevu dispoziční autonomie, která se v oblasti občanskoprávních vztahů, tj. vztahů právní rovnosti zásadně uplatňuje; 2) V případech stanovených zákony, a to a) občanským zákoníkem – jedná se o případy, které jsou v občanskoprávní teorii i aplikační praxi označovány jako tzv. zákonné licence (§ 12 odst. 2,3) b) jinými zákony z různých oblastí veřejnoprávního řádu – např. trestní zákon, zákon o boji proti alkoholismu, zákon o péči o zdraví lidu a další

Ve všech případech omezení všeobecného osobnostního práva nesmí toto omezení jít nikdy tak daleko, aby bylo jednak nepřiměřené a jednak jím byl neúnosně dotčen, popř. dokonce negován nedotknutelný základ osobnosti každé fyzické osoby, na jehož respektování je třeba s ohledem na zachování elementární úcty k důstojnosti fyzické osoby za všech okolností trvat. Za přiměřený zásah do všeobecného osobnostního práva fyzické osoby ve smyslu § 12 odst. 3 OZ lze považovat pouze takový zásah, který ke všem okolnostem a povaze konkrétního případu tvoří přiměřený (odpovídající) prostředek k dosažení sledovaného legitimního účelu.

Ustanovení § 12 OZ upravuje : I.Skupina případů – se svolením dotčené fyzické osoby § 12 odst. 1 Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. II. Skupina případů – tzv. zákonné licence § 12 odst. 2 (úřední licence) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. § 12 odst. 3 (vědecká a umělecká licence + zpravodajská/reportážní licence) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.

Problematika souhlasu fyzické osoby se zásahem : a)Daný souhlas je nutno vzhledem k povaze věci vykládat vždy restriktivně; b)Jednou dané svolení může fyzická osoba dodatečně kdykoliv odvolat; c)Svolení fyzické osoby je možné vždy jen jde-li o takovou hodnotu osobnosti, s níž může fyzická osoba platně disponovat; Při dodržení uvedených zásad platí, že svolení fyzické osoby se zásahem do jejího všeobecného osobnostního práva, resp. do konkrétní osobnostní hodnoty, je okolností vylučující protiprávnost.