Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty MU v Brně &

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ústav distančního vzdělávání OPF SU Karviná
Advertisements

Sociální služby SOZ.
Další vzdělávání obyvatel Prahy pohledem jeho poskytovatelů a účastníků Závěry z kvalitativních šetření Pavel Kuchař CHEVAL s.r.o.
Může být ve škole …demokracie? Týden vědy 2007 Doc. PhDr. Milan Pol, CSc. Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU.
Poradenské služby podporující vzdělávání dospělých: realita nebo sen?
Ústav pedagogických věd Masarykova univerzita. Personální obsazení Vedoucí pracoviště doc. PhDr. Milan Pol, CSc.
Vocational Education and Training for Young people ODBORNÉ VZDĚLÁVACÍ KURZY PRO MLADÉ Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za.
Ústav pedagogických věd
Projekt: „Výměna zkušeností a řešení společných problémů v oblasti dalšího profesního vzdělávání“ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním.
Jak se uplatnit na trhu práce
Přehled základních výsledků šetření Rušiče spánku a nykturie Březen 2009/ Tisková informace k výsledkům šetření / STEM/MARK a.s.
Memorandum o celoživotním učení
Sociodemografická analýza Výzkum potřeb uživatelů Prostějov.
VLIV ZMĚN SVĚTA PRÁCE NA KVALITU ŽIVOTA 2005 – 2008 Moderní společnost a její proměny Seminář k výzkumu na úseku BOZP
Nezaměstnanost.
Stav a vývoj vzdělávacích systémů v Evropě: cíle, směřování, indikátory Simona Pikálková Ústav pro informace ve vzdělávání Lisabonské cíle vzdělávání v.
Aktuální stav dalšího vzdělávání v České republice
Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Postoje české společnosti k náhradní rodinné péči Projekt Centrum podpory NRP je realizován.
Monitorování dalšího vzdělávání – Základ pro koncepční rozhodování Mgr. Hana Žáčková Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a.
Univerzita Karlova v Praze PEDAGOGICKÁ FAKULTA Středisko vzdělávací politiky Malátova 17, Praha 5 Tel.:
Podpora jedinců s postižením při vstupu na volný trh práce v Rakousku PhDr. Lucie Procházková.
Monitoring dalšího vzdělávání
Mezinárodní výzkum dospělých Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference,
Výzkumy realizované v roce Právní analýza dokumentů vztahujících se k dětem a mládeži 2. Zdroje informací a kritéria při výběru volnočasových.
Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským.
Lisabonské cíle vzdělávání v evropském a národním kontextu Lisabonské cíle vzdělávání v evropském a národním kontextu Praha, – Praha.
Projekty mobilit programu Leonardo da Vinci 2002 ___________________ PhDr. Helena Úlovcová
Klíčová otázka č. 4 Zaměstnanost a práce Pavel Pěnkava 26. – 27. listopadu 2014.
Plenární přednáška na konferenci PEDAGOGICKÁ EVALUACE 08 a SOCIÁLIA Pedagogická fakulta Ostravské univerzity. Malenovice, 17.–19. září 2008 Vzdělávání.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku gymnázia na předmět OSZ KLÍČOVÁ SLOVA: Celoživotní.
Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR.
Širší ekonomické souvislosti rodinné politiky Daniel Münich.
Pohled průmyslových firem na kvalitu českého technického vzdělávání Výsledky průzkumu Francouzsko-české obchodní komory v rámci Roku průmyslu a technického.
Ústav pedagogických věd
Jan Brůha Konference UNIV 2 KRAJE Seč 2012 Další vzdělávání v ČR.
Společné povinné vzdělávání: utopie nebo nezbytnost? Jana Straková Sociologický ústav AV ČR.
Spolupráce obcí a málotřídních škol v České republice Dana Knotová, Kateřina Trnková Ústav pedagogických věd FF MU Brno.
Základní struktura projektu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice.
Průzkum sebehodnocení zdravotního stavu a disability Popis metody průzkumu Datum: 13. června 2006 Číslo projektu: Připravil: Petr Hrala.
Analýza nabídky bakalářských studijních programů ICV v rámci pedagogického vzdělávání Ing. Lenka Danielová, Ph.D., Mgr. Dita Janderková, Ph.D., Doc. PhDr.
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření) Královéhradecký kraj Ing. Jarmila Halouzková
SLUŽBY ZAMĚSTNANOSTI A PRÁCE S NEZAMĚSTNANÝMI Téma: Programy vzdělávání a pracovního výcviku FSS MU Brno, 2006.
Ústav pedagogických věd Masarykova univerzita. Personální obsazení Vedoucí pracoviště doc. PhDr. Milan Pol, CSc.
Sociální politika Téma: Vzdělávací politika FSS MU Brno, 2006.
E-learning z druhé strany: pohled studentů Jiří Zounek Ústav pedagogických věd FF MU A. Nováka Brno
O formálním vzdělávání dospělých v České republice Milada Rabušicová (ÚPV FF MU) Ladislav Rabušic (FSS MU) 16. conference ČAPV: Pedagogický výzkum jako.
Děti v riziku Lenka Hloušková Dana Knotová Petr Novotný Ústav pedagogických věd FF MU Brno.
Role koordinačních skupin komunitního plánování v prorodinné politice Konference k zahájení projektu „Od analýz ke koordinaci sociálních služeb v Děčíně“
Prosazování rovnosti žen a mužů na ministerstvu vnitra v rámci projektu „Akceptace specifických potřeb zaměstnanců a zaměstnankyň MV“ Eva Ferrarová Ministerstvo.
Postavení osob do 25 let, nad 50 let a absolventů a mladistvých na trhu práce 24. listopadu 2014 Z0027 Geografická analýza trhu práce.
Data získána na základě výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6 – 15 let. Výzkum realizován v rámci projektu Klíče pro život.
Konference Aeduca 2011 OSOBNOSTNÍ ROZVOJ V SOUVISLOSTI S ODVAHOU, MOTIVACÍ A ZÁJMEM USPĚT NA TRHU PRÁCE Barbora Novotná Březovská.
Projekt „Rozvoj místního partnerství a trhu práce“. CZ.1.04/5.1.01/ realizováno O.S. „Rozkvět zahrady jižních Čech – místní akční skupina“ a partnery.
Informace pro členy oborových skupin Analýzy a informace vytvářené v NÚV k přechodu a uplatnění absolventů škol na trhu práce Ing. Jiří Vojtěch vedoucí.
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
MLADÍ A ÚŘAD PRÁCE – NEZAMĚSTNANOST MLÁDEŽE Z POHLEDU PŘÍMÉ PRÁCE Barbora Pšenicová mezinárodní konference v rámci Projektu realizovaného z programu Erasmus+
Analýza manažerských dovedností ve vybraném podniku
Z0027 Geografická analýza trhu práce
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie PREZENTAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI MANAŽERA VE VYBRANÉM PODNIKU.
Prezentace k výzkumu cílové skupiny Další osoby ohrožené sociálním vyloučením pro přípravu 5. komunitního plánu Autorský tým Centrum praktických a evaluačních.
Analýza potřeb škol Většina škol rozvíjí inkluzívní vzdělávání prostřednictvím činností spadajících do základní nebo mírně pokročilé úrovně. Inkluzívní.
Zaměstnávání osob po výkonu trestu: nebo nevyužitá příležitost?
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Problematika dlouhodobé nezaměstnanosti v ČR Autor bakalářské práce:
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Analýza vhodnosti používaných komunikačních nástrojů ve vybraném podniku.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Vztah řízení výkonu a pracovního hodnocení zaměstnanců ve vybraném.
Rodičovské vzdělávání jako součást celoživotního učení Klára Šeďová
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Ekonomické vyhodnocení firemního vzdělávání a jeho vliv na výkonnost.
Aktuální stav dalšího vzdělávání a vize do budoucna
Nezaměstnanost.
NÁRODNÍ PROGRAM ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ V ČR
Transkript prezentace:

Vzdělávání dospělých v různých fázích životního cyklu: priority, příležitosti a možnosti rozvoje Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty MU v Brně & Fakulta sociálních studií MU v Brně (Milada Rabušicová, Ladislav Rabušic, Klára Šeďová, Milan Pol, Petr Novotný, Jiří Zounek, Dana Knotová, Vlastimil Čiháček, Lenka Hloušková, Kateřina Trnková)

Výzkumný projekt podporovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí č Výzkumný projekt podporovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí č. 1J 017/04 „Moderní společnost a její proměny“ 2004 - 2008

Základní charakteristiky celoživotního učení, o které se opírají také české programové dokumenty: Za prvé, že vzdělávání není již omezeno jen na určitou fázi života, docházky do školy, ale trvá po celý život. Za druhé se nejedná jen o formální vzdělávání ve vzdělávacích institucích, ale o všechny formy a typy učení bez ohledu na instituci či prostředí, kterým může být i pracoviště, domov či prostředí obce. Za třetí se jedná o poskytnutí příležitosti pro všechny, bez ohledu na věk, zájem, nadání či postavení.

Cíle projektu: zmapovat vzdělávací potřeby dospělé populace v ČR konfrontovat stávající vzdělávací možnosti (formální, neformální, informální) navrhnout možnosti většího zapojení dospělých do CŽV zasadit do rámce vzdělávací politiky zhodnotit v souvislostech se situací v zemích Evropské unie hledat bariéry ve vztahu k cílovým skupinám dospělých v ČR

Zjišťování potřeb vzdělávání dospělých II. III. Zjišťování potřeb vzdělávání dospělých Zjišťování vzdělávací nabídky (pro dospělé u nás) Očekávání a předpoklady české vzdělávací politiky VO 1 VO 2 VO 4 Dotazník Internetový průzkum Expertní rozhovory Analýza dokumentů personálie SES charakteristiky postoje ke vzdělání motivace k účasti vzdělávací potřeby účast ve vzdělávání (faktická a projektivní) bariéry účasti VO 6 přehled o nabídce kurzů (v rozlišení formální, neformální) obsah, metody, efektivita, technické údaje průzkumy vzdělávacích potřeb cílových skupin? vzděl. potřeby a jejich analýza v podnikovém vzdělávání? obecná vymezení v zákl. dokumentech + konkrétně v jednotlivých oblastech (pokud existuje) konfrontace s obdobnými zdroji v zahraničí VO 5 Konfrontace nabídky a poptávky VO 3

Pracovní hypotéza Vzdělávání dospělých v ČR nenaplňuje vzdělávací potřeby dospělých, je poddimenzováno ve významných parametrech ve srovnání se situací v zemích EU a nefunguje jako systém.

Problémy vzdělávání dospělých v ČR jsou spojeny se dvěma základními oblastmi: S nedostatečnou motivací poptávky po dalším vzdělávání (u jednotlivců i zaměstnavatelů), a to zejména v těch sociálních vrstvách a skupinách, které jsou z hlediska zvýšení jejich zaměstnatelnosti nejpotřebnější. S nedostatečnou aktivitou a zainteresovaností zejména školských – vzdělávacích institucí na vytváření atraktivní nabídky vzdělávacích produktů dalšího vzdělávání dospělých (volně podle Dlouhodobý, 2002).

Inspirace:

Motivy a bariéry ve vzdělávání dospělých: Učíme se všichni po celý život? Něco z výsledků

Otázka: Do jaké míry jsou dnešní dospělí připraveni pokračovat ve svém vzdělávání i dávno poté, kdy opustili formální vzdělávací instituce?

Sociologické šetření na reprezentativním vzorku (jaro, 2005) 1418 respondentů ve věku 20 – 65 let ukazuje, že: jen 9 % se navrací zpět do systému formálního vzdělávání po jeho opuštění jen 12 % plánuje návrat kvůli získání nového nebo vyššího diplomu 34 % navštěvovalo v posledních 12 měsících kurz v rámci neformálního vzdělávání 36 % má zájem v příštích 12 měsících navštěvovat kurz v rámci neformálního vzdělávání

? Proč se (A.) 91 % respondentů v případě formálního vzdělávání a (B.) 66 % respondentů v případě neformálního vzdělávání nezúčastňuje žádné z těchto forem vzdělávání ?

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání ______________________________________________________________ Důvody ( % ) Dosáhl/a jsem dostatečného vzdělání 27.5 Chtěl/a jsem začít pracovat 22.9 Musela jsem pracovat (z finančních důvodů) 16.3 Rodinné důvody 7.4 Nelíbilo se mně ve škole 7.0 Nedařilo se mně ve škole 6.5 Nedostal/a jsem se na školu podle svých představ 5.4 Jiné důvody 3.2 Odešel jsem na vojnu 2.9 Zdravotní důvody 1.1

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání ______________________________________________________________ Základní charakteristiky osob s nezájmem účastnit se v blízké budoucnosti formálního vzdělávání: neliší se podle pohlaví, s vyšším vzděláním se snižuje neochota dále si rozšiřovat vzdělání, typ povolání nehraje žádnou roli, záměry nestudovat se, ve srovnání s nejmenším sídlem, snižuje se stoupající velikostí sídla, v němž respondent bydlí, ale bydlení ve velkoměstě pak už žádnou roli nehraje, důležitost přisuzovaná vzdělání pro úspěch v životě nehraje žádnou roli.

lidé mladšího věku a vyššího vzdělání A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání ______________________________________________________________ Celkově jsou potenciálními kandidáty na účastníky formálního vzdělávání dospělých: lidé mladšího věku a vyššího vzdělání Ostatním v plánech na pokračování ve studiu něco brání

A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání ______________________________________________________________ Bariéry ve dvou kategoriích: vnitřní (psychické) vnější (nedostatek impulsů ke vzdělávací aktivitě)

(vnitřní) psychické bariéry (shrnuto) A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání ______________________________________________________________ (vnitřní) psychické bariéry (shrnuto) ·  akceptace zažitého tradičního modelu vzdělávání – kontinuálního a umístěného do mladého věku ·   vlastní přesvědčení o dostatečnosti znalostí a dovedností pro výkon profese ·   málo zájmu o osobní rozvoj cestou formálního vzdělávání (studia) ·   demotivující zkušenosti ze školy („ve škole se mně nedařilo“ a „ve škole se mně nelíbilo“)  

vnější bariéry (shrnuto) A. Neúčast a důvody neúčasti dospělých ve formálním vzdělávání ______________________________________________________________ vnější bariéry (shrnuto)   ·     není nutné studovat ke zlepšení pozice v zaměstnání ·     není nutné studovat pro udržení zaměstnání ·     není nutné studovat ani pro získání zaměstnání.

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ 2/3 populace neparticipovaly na kurzech vzdělávání dospělých, zhruba 2/3 to nemají v úmyslu v nejbližší budoucnosti.

Základní charakteristika těch, kteří se vzdělávání neúčastní: B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ Základní charakteristika těch, kteří se vzdělávání neúčastní: lidé s nižším vzděláním, lidé staršího věku, lidé v manuálních profesích, důchodci, nezaměstnaní a osoby na rodičovské dovolené.

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ Bariéry ve třech kategoriích (podle Crosse (1981): situační institucionální osobnostní

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ Situační bariéry souhlas (%) Nemám momentálně dostatek finančních prostředků 53 Pracovně jsem příliš zaneprázdněn/a 48 Mám hodně koníčků, takže na další vzdělávací aktivity nemám čas 39 Nemám čas kvůli starosti o děti nebo rodinu 33 Nemohu se účastnit ze zdravotních důvodů 17

Institucionální bariéry souhlas (%) B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ Institucionální bariéry souhlas (%)   Není dost informací o vhodných vzdělávacích kurzech 31 Není dost vhodných kurzů samotných 28 Kvalita kurzů bývá poměrně nízká 24

Osobnostní bariéry souhlas (%) B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ Osobnostní bariéry souhlas (%) Účast ve vzdělávacích kurzech nebo na školeních pro mě nemá smysl 49 Mám obavy, že bych to nezvládl/a 36 Myslím, že na další vzdělávání nemám dostatečné vzdělání 32

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ Pro vnímání bariér je důležitá zkušenost s předcházející účastí na vzdělávacím kurzu. Při zavedení tohoto hlediska se vnímání překážek významně proměňuje.

______________________________________________________________

B. Neúčast a důvody neúčasti dospělých na neformálním vzdělávání ______________________________________________________________ Je třeba konstatovat ve shodě s dalšími autory, např. Rubenson (2001): Namísto bariér, jako je nedostatek financí, nedostatek času z různých důvodů apod. je možná lepší o tématu uvažovat v dimenzi „co lidem vzdělávání v dospělém věku přináší“, resp., co očekávají, že jim přinese. Budou-li taková očekávání vysoká, mohou restrukturovat jak své zdroje finanční, tak časové.

Závěr Faktor, který podmiňuje to, aby se dospělý vrátil k formálnímu vzdělávání nebo se alespoň jednou zúčastnil nějakého kurzu neformálního vzdělávání, je především dosažené formální vzdělání.  Lidem by mělo být umožněno, aby dosáhli vyššího formálního vzdělání. Dostatečně vzdělaná mladá populace   aktivní participace na dalším vzdělávání  naplňování základního předpokladu společnosti vědění.

Děkuji za pozornost