Chudoba žen Sociální služby v Ústeckém kraji s tématem Bezdomovství 11.11.2010 MUDr. Milena Černá, předsedkyně EAPN Česká republika

Pekingská akční platforma 1995 Naplňování strategických cílů, k jejichž plnění se členské státy OSN zavázaly. V dalším důraz na aktuální aspekty např. v „Rozvojových cílech tisíciletí“ v roce 2005 nebo v analýze dopadů hospodářské krize na ženy ve světě v roce 2010.

Vlády obdržely doporučení zpracovat strategii ekonomického rozvoje zohledňující potřeby žen žijících v chudobě vypracovat revizi národních legislativ s ohledem na zabezpečení rovných práv pro ženy usnadnit ženám využívání úvěrových systémů vypracovat metodiky založené na principu gender

Příčiny chudoby žen Limity v přístupu k ekonomickým zdrojům, vzdělání a účasti na rozhodovacích procesech U žen přirozeně zvyšuje chudobu vazba na děti, a tak se chudoba žen dotýká zásadním způsobem i problému dětské chudoby.

Jak se měří chudoba Mírou chudoby je život s příjmem nižším než 60 % průměrného platu. Ale výše příjmu není pro chudobu jediným určujícím momentem. Vlastnictví hmotných statků jako je např. televizor, myčka nádobí či auto. Také jak často si zkoumaný subjekt může dovolit zahraniční dovolenou nebo jak často má na jídelníčku maso Věk, pohlaví, typ domácnosti a stav zaměstnanosti, které dávají detailnější pohled na osoby v největším riziku Lidé, kteří žijí pod vymezenou hranicí více let, jsou více ohrožení než ti, kteří tímto způsobem žijí jen krátkou dobu.

EU a ČR V Evropské unii se vyskytuje 16 % lidí žijících v chudobě, což činí cca 78 miliónů lidí Česká republika má podle posledních měření ne více než 10 % lidí žijících v chudobě, což reálně představuje téměř 1 milión obyvatel

Proč je v ČR tak nízká míra chudoby? Nízká chudoba v ČR je dána tím, že příjmová nerovnost je ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU nízká. Hranice chudoby je stanovena na národní úrovni každé členské země. V absolutním vyjádření je hranice chudoby například v Německu vyšší než v ČR, a proto by se část osob, které jsou v ČR nad  hranicí chudoby, ocitla pod hranicí stanovenou pro Německo.     

Co je to být chudý Někteří lidé si představují, že v bohatých oblastech Země jako je Evropská unie nemůže být nikdo chudý. Je-li chudý, pak se do takové situace dostal vlastním selháním nebo problémy, které si nadrobil. Není tomu tak. Víc než o osobním selhání to vypovídá o tom, jak je společnost v té které zemi organizována po stránce hospodářské, a jak jsou rozděleny finanční zdroje. Je to věrná výpověď o tom, jaký je přístup vlád k bytové politice, jaká část z hrubého domácího produktu se věnuje veřejnému zdravotnictví a sociálním službám, vzdělání, společenskému a kulturnímu rozvoji.

Cílové skupiny ohrožené chudobou a sociálním vyloučením Ženy „samoživitelky“, s dítětem nebo více dětmi Dlouhodobě nezaměstnaní muži a ženy Lidé žijící ve vyloučených komunitách Lidé se zdravotním postižením a starší lidé Migranti Více faktorů chudoby kumuluje její dopady. Bez nadsázky lze za nejvíce ohrožené považovat osaměle žijící ženy, případně ženy vyššího věku, ženy z romského etnika s více dětmi, případně se zdravotním handicapem. V podobně bídné situaci se nacházejí ženy přistěhovalé, migrantky.

Kombinace zaměstnání a mateřství Nově: Slaďování pracovního a rodinného života Kombinace zaměstnání a mateřství české ženy výrazně znevýhodňuje. Ačkoliv se postoje ke genderovým rolím ve společnosti v posledních 10 letech posouvají směrem k uvědomování si rovnosti pohlaví, výzkumy veřejného mínění svědčí o konzervativním přístupu, na kterém se spolupodílejí i samy ženy. Tradiční představa, v níž muž nese odpovědnost za finanční zajištění a žena zajišťuje péči o domácnost, o děti a osoby blízké, má vliv nejen na nerovné postavení žen a mužů, ale též na větší ohrožení žen chudobou jak v průběhu aktivního života, tak ve stáří.

Chudoba a sociální vyloučení Na chudobu bylo v bohatých zemích světa nahlíženo jako na brzdu hospodářského růstu a spotřeby. Sociální a psychologické dimenze problému byly přehlíženy jako sekundární a předpokládalo se, že k jejich likvidaci dojde automaticky při překonání problémů hospodářských V posledních letech došlo k vnímání komplexnosti fenoménu chudoby a interakce mezi její ekonomickou a sociální dimenzí Tím se dostává do popředí moment sociálního vyloučení. V evropském kontextu se zhruba od poloviny devadesátých let vyslovuje ohrožení chudobou a sociálním vyloučením jedním dechem. Tento úhel pohledu pak ovlivňuje aplikaci politik, které mají za cíl vymýcení chudoby a jejich alfou i omegou je mainstreaming sociálního začleňování. Ukazuje se, že, se společenským klimatem v té které zemi souvisí míra sociální soudržnosti, jehož měřitelnými indikátory jsou míra důvěry k druhým lidem, vztah k obecně uznávaným hodnotám i míra solidarity s lidmi žijícími na okraji společnosti.

Sociální vyloučení Situace, která muže, ženu či dítě vylučuje z běžné pospolitosti a bez cílené intervence znemožňuje jeho zařazení do společnosti. Sociální začleňování je naopak proces, který usiluje o návrat člověka do běžného života. V pojmu sociální podpory je obsažen důležitý prvek posunu člověka z nepříznivé situace do stavu, v němž se mu již lépe daří. Hlavním úkolem sociálního začleňování je bojovat proti marginalizaci skupin osob ohrožených sociálním vyloučením a poskytovat podporu a pomoc osobám žijícím v odloučených komunitách, často též s cílem zabránit dalšímu „vylučování vyloučených“ .

Příjmy mužů a žen V  80. letech minulého století byl běžný rozdíl 30 %, o které měly ženy ve stejném postavení nižší mzdy než muži. V důsledku prosazování rovného přístupu mužů a žen k procesům rozhodování, stanovení odměny za práci a odstraňování stereotypních přístupů k mužům a ženám došlo v posledních dvou desetiletích k mírně pozitivnímu vývoji. Rozdíl v ČR dnes – po 30 letech – činí cca 25 % a tato diskrepance má tendenci se (možná za sto let) vyrovnat. Nejvyšší rozdíl v platech mužů a žen v ČR je ve věkové skupině 30 – 39 let.

Jsou ženy vůči mužům diskriminovány? O tom, že jsou ženy v ČR i v zemích EU diskriminovány, svědčí i fakt, že míra zaměstnanosti žen v EU je v porovnání s muži asi o 14 % nižší. V ČR je tento rozdíl ještě větší. Zaměstnanost mužů činí přes 75 %, zatímco u žen jen 58 %. Ženy bez dětí mají větší šanci získat zaměstnání než ženy s dětmi; tento diskriminační prvek je v ČR patrnější než v ostatních zemích EU.

A co ekonomická a finanční krize? Je pravděpodobné, že krize v evropském i v českém hospodářství tento poměr ještě více zvětší Při omezeních spojených s utlumením výroby jsou ženy propouštěny jako první Ženy tvoří více než polovinu obyvatelstva, nicméně na nezaměstnanosti se podílejí téměř 50 % Údaje ČSÚ

Rozvody K zchudnutí je odsouzeno signifikantní procento žen po rozvodu. Rozdíly v životní úrovni rozvedených žen a mužů nastávají zejména ve vyšším věku. Pro ženy má rozvod neporovnatelně horší sociální a ekonomické dopady na životní podmínky. Přechod domácnosti se dvěma příjmy na domácnost s jedním příjmem, přičemž tíže a odpovědnost za chod domácnosti a výchovu dětí spočívá na ženě. I z dlouhodobého hlediska muži z rozvodu spíše profitují, neboť ve svém kariérním růstu nejsou omezováni závazky vůči dětem a rodině. Negativní atributy žen stigmatizovaných rozvodem a péčí o nezaopatřené děti jsou všeobecně považovány za překážku při výběru odpovídajícího zaměstnání.

Pokles životního standardu žen V roce 2008 končilo 50 % uzavřených manželství rozvodem Během prvního roku po rozvodu klesl životní standard žen v průměru o 73 % Zhruba 50 % žen se po rozvodu ocitá v pásmu ohrožených chudobou Neúplné domácnosti vedené ženou/matkou po rozvodu mají příjmy pod hranicí 1,5násobku životního minima Neexistuje statistika týkající se placení tzv. alimentů po rozvodu: vedle důvodů hmotných (nezaměstnanost, výkon trestu, dluhy) muži psychicky trpí ztrátou kontroly nad využíváním svých příjmů, které měli v době fungujícího manželství a zpochybňují finanční úhrady náležející bývalé partnerce. ČSÚ

Chudoba žen staršího věku Muži mají v průměru lepší podmínky pro stanovení penzí než ženy Smyslem penzí je především ochrana před chudobou ve stáří a udržení předchozí životní úrovně Penze jsou konstruovány jednak na principu solidarity mladších generací se staršími, jednak na důchodovém pojištění

Tendence ve směrnicích EK Je třeba oslabovat princip solidarity a posilovat princip plateb pojistného V ČR přetrvává ze socialistické éry věkový rozdíl při odchodu do důchodu u mužů a žen a podle počtu ženami odchovaných dětí. Unikum mezi státy EU. V podmínkách reálného socialismu byl dřívější odchod do důchodu ve vazbě na péči o děti považován za relativní výhodu. Na základě doporučení EU se rozdíl ve věku odchodu do důchodu u mužů a žen postupně přibližuje Zákon č. 306/2008, Sb., kterým se mění podmínky zákona č. 155/1995 s účinností od 1. 1. 2010, některé jeho části od 21. 7. 2008

Rozdíl v měsíčních důchodech u mužů a žen Rozdíl činí v absolutním vyjádření 1 844 Kč V procentním vyjádření mají ženy 80 – 82 % mužských důchodů Ženy v ČR mají (i ve stejných pozicích) cca o 25 % nižší výdělek než muži Rozdíl ve výši důchodů u mužů a žen se udržuje zhruba na výši roku 2000 přesto, že s ohledem na inflaci a další faktory se průměrný důchod stále mírně zvyšuje Nerovnost ve výši důchodů se za posledních 10 let nezměnila Riziko chudoby u starších žen a mužů (65+) v ČR je v poměru 8 : 2 Česká správa sociálního zabezpečení, Eurostat, SILC

Další důvody pro vyšší riziko chudoby žen Starší ženy se ocitají v riziku chudoby podstatně častěji také proto, že se v ČR vedle výše platu důchod odvíjí od délky odpracované doby Ženy jsou po této stránce znevýhodněny vždy, když přeruší zaměstnání nebo pracují na zkrácený úvazek proto, že pečují o děti, starší, nemocné či zdravotně postižené členy rodiny 70 – 80 % žen se stará o své rodiče ve stáří Nižší důchod je do jisté míry ovlivněn také nižším věkem žen při odchodu do důchodu Na výši důchodu má negativní vliv i přerušení zaměstnání z důvodů péče o děti Nemá vliv, zda se žena starala o větší počet dětí - naopak, čím více dětí, tím dříve odchází do důchodu, což ji staví do nevýhodného postavení Tak, jak je v současné době penzijní systém nastaven, ženy jednoznačně znevýhodňuje Kristina Koldinská, Tomeš I., Rovnost mužů a žen v oblasti důchodového a nemocenského pojištění, NCSS, 2007

Mainstreaming sociálního začleňování v České republice Společnost má nástroje, jak chudobu a sociální vyloučení odstranit dříve, než se projeví její dlouhodobé následky. Lidem bude potřeba hradit: podpory v hmotné nouzi a obtížné životní situaci provoz ubytoven, domovů pro matky s dětmi, domovů pro oběti domácího násilí, azylů pro bezdomovce, dětských domovů, kojeneckých ústavů řešení zdravotních problémů lidí, kteří nejsou pojištění sociální služby terénní, ambulantní, pobytové

Prevence sociálního vyloučení Včasná intervence v situacích, které se schylují k nejhoršímu: extrémní chudobě, bezdomovectví, chudobě žen a dětí Politiky státu mají být nastaveny tak, že je možné uchránit lidi např. od předlužení, vystěhování na ulici, odebrání dětí do dětského domova a dlouhodobé závislosti na sociálních službách Nemusíme být ekonomy, abychom pochopili, že mainstreaming sociálního začleňování je výhodný též ekonomicky Černá, M., Košťálová J., Zajarošová Z.: Mainstreaming sociálního začleňování; příležitostná publikace v rámci projektu Stop sociálnímu vyloučení, vydal SKOK o. s. v Praze, 2007. Projekt byl financován z prostředků Evropského společenství a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Hledisko gender u sociálního začleňování Gender je neopominutelným hlediskem, neboť je rozdíl Mezi problémy mužů a žen dlouhodobě nezaměstnaných Mezi problémy mužů a žen migrantů Mezi dluhy, které působí muži, a které působí ženy Mezi komerčními sexuálními pracovníky a pracovnicemi Rozdílný je obchod se ženami a mužský podíl na tomto obchodu

Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSI) Český NAPSI na léta 2008 – 2010 byl podroben kritice jak ze strany EK, tak ze strany NNO v ČR, které se dlouhodobě zabývají pomocí a podporou lidí žijících v chudobě Nebyly stanoveny konkrétní měřitelné cíle, opatření, hodnotící kritéria, podmínky pro udržitelnost různých opatření, propojení různých úrovní státní správy atd. Genderový mainstreaming chybí a orgány jej prosazující (gender equality body) nebyly do přípravy NAPSI přizvány Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha, září 2009. www.ncss.cz

Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 tři hlavní cíle: uvědomit lidi o jejich právech podpořit stejné příležitosti pro všechny ukázat na příkladech, jak je prospěšná rozmanitost pro celou společnost

Úloha NNO na národní a evropské úrovni NNO mají proti všem ostatním složkám společnosti přednost: Realizaci rovných příležitostí si stanoví jako své poslání Antidiskriminaci mají jako cíl Práci s lidmi ohroženými vyloučením ze společnosti pro jinou barvu pleti, náboženské vyznání, zdravotní a sociální handicapy, příslušnost k etnické minoritě apod. jako své aktivity Již předem dávají najevo, že zde se myslí, mluví a koná antidiskriminačně

Mikroúvěry Systém využívá solidarity skupiny dlužníků, která je schopná pokrýt drobné výkyvy a zabránit eskalování problému jednotlivce Generální tajemník OSN Kofi Annan i jiní politikové světového významu pochopili, že v mikroúvěrech se nejlépe orientují ženy a také je dovedou nejlépe zužitkovat Odpovědnost žen je momentem, který lze pozitivně využít. Je přínosem, že úspěšné využití půjček zvyšuje postavení žen v rozvojových zemích, což má kladný vliv na vnímání genderových vztahů Ve světě existuje asi 7 tisíc bank zaměřených na poskytování mikroúvěrů. Na základě svých zkušeností se tyto instituce orientují na ženy jako na stabilní prvek

Participace V ČR není obvyklé spojovat rozhodovací procesy s účastí těch, jichž se rozhodnutí týkají. Po politické změně v listopadu 1989 nastartoval proces účasti občanských iniciativ na veřejném životě cestou prvotních výměn informací přes konzultační aktivity až po participaci na rozhodnutích na úrovni veřejné správy.

Participace lidí se zkušeností chudoby NNO vnášejí do rozhodovacích procesů další téma participace, a tím je účast lidí zažívajících chudobu. Evropská síť proti chudobě EAPN dala vzor evropskými setkáními těchto lidí ze všech členských zemí od roku 2002 v Bruselu EAPN ČR vysílá do Bruselu skupiny lidí žijících v chudobě každoročně od roku 2005 a současně pořádá i setkání těchto lidí na národní úrovni.

Výsledky získávání zpětné vazby nejen co se týče porovnání s ostatními zeměmi, ale zejména z vlastních zkušeností s chudobou a poskytováním sociálních služeb. Ženy z ČR se osvědčily zejména v roce 2007, kdy byla sestavena skupina žen z Ostravy, poznamenaných domácím násilím, lichvou, bezdomovstvím, bojem o návrat dětí z dětských domovů – známými atributy sociálního vyloučení. Většina těchto žen se po návratu zapojila do práce a zaujala místo sociálních asistentek při podpoře žen v podobných situacích.

Závěry Při utváření ekonomických a sociálních politik se dopady na ženy a muže nikterak nezohledňují. Jediným posunem je zvýhodnění žen na rodičovské dovolené a větší flexibilita při čerpání příspěvku v mateřství Co se týče vzdělávání, Valné shromáždění OSN v r 2000 zmiňuje výchovu chlapců k nenásilí jako prevence násilných a diskriminujících aktů vůči ženám Linii rovných práv ve zdravotnictví sledují NNO zabývající se prostitucí, jejichž hlavním zřetelem je reprodukční zdraví a ochrana proti sexuálním infekcím včetně HIV/AIDS

Doporučení Mikrokredity s apelem na využívání ženami Gender princip promítnout do důchodové reformy, která je ve stadiu diskuse Při formulování sociálních politik zohledňovat genderovou perspektivu ve všech oborech, nikoliv pouze v rodinné politice

Děkuji za pozornost www.eapncr.cz www.vdv.cz eapncr@seznam.cz cerna@vdv.cz