Peníze nejsou věc, ale dohoda mezi lidmi… Peníze jsou zvláštním druhem zboží, který se používá k usnadnění směny zboží. Peníze Co jsou to peníze? Statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo), tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn v nějakém společenství se realizuje jeho prostřednictvím. Peníze nejsou věc, ale dohoda mezi lidmi…

Peníze a jejich vývoj Peníze - všechno, co slouží jako prostředek směny, všechno, co je přijímáno jako platební prostředek. Peníze jsou zbožím, které je všeobecně přijímáno jako platidlo za jiné zboží nebo služby. Podstatnou a nutnou vlastností peněz je, že jsou akceptovány všemi subjekty Peníze chceme proto, že je chtějí i ostatní… … přijímáme je tedy jen proto, že doufáme (věříme), že je od nás přijmou i ostatní… … a vymění je s námi za něco, co ve skutečnosti opravdu chceme.

Historický vývoj – etapy Naturální směna Všeobecné ekvivalenty Papírové peníze Dnešní peníze

1. Naturální směna = barterový obchod, směna zboží za zboží, peníze ještě neexistovaly. Používali jste někdy barterový obchod? Směna? Směna? Směna?

2. Všeobecné ekvivalenty a) komoditní peníze – určité druhy zboží jako platidlo (plátno, dobytek, kožešiny, rýže, aj.), nevýhody: obtížná dělitelnost a skladnost, podléhaly zkáze Dnes jsou někde používány například cigarety Směna Směna

2. Všeobecné ekvivalenty b) kovové peníze – z dobově drahých kovů, dělitelné, skladovatelné, nepodléhaly zkáze Směna Směna

3. Papírové peníze peníze z drahých kovů přestávaly stačit, proto nahrazeny a) bankovky – vydávány bankami, byly směnitelné za zlato, vyvinuly se z dlužních úpisů b) státovky – emitoval stát při mimořádných událostech (válka, krize), nebyly směnitelné za zlato

Historický vývoj – etapy V ČR je (31.12. 2009) v oběhu téměř 350 mil. kusů bankovek o celkové nominální hodnotě 377 345,6 mil. Kč Historický vývoj – etapy V ČR je (31.12. 2009) v oběhu 1 647,9 mil. kusů mincí o celkové nominální hodnotě 9 127 mil. Kč 4. Dnešní peníze – bankovky, mince a depozitní bezhotovostní peníze (spojené s převodem z účtu prodávajícího na účet kupujícího, cena je úrok) Současné peníze jsou (nekryté) peníze s nuceným oběhem (jejich používání je obvykle vynucováno na základě zákona). Jsou jediným legálním platidlem atak je musíme používat, ať se nám to líbí nebo ne. Směna ? cca 2,3 bilionu Kč!! Tedy cca 85 %

Funkce peněz Prostředek směny (funkce intermediační) – peníze jako oběživo, platidlo; umožňuje realizovat směnu statků mezi sebou nebo např. za VF Zúčtovací jednotka (funkce numerická) – peníze jako prostředek pro vyjádření ceny statků, umožňuje vzájemné srovnání jejich hodnoty Uchovavatel hodnoty (funkce rezervy) – peníze jako transfer kupní síly v čase, překlenují časový nesoulad mezi výdaji a příjmy; Čím je ekonomika stabilnější a čím nižší je inflace, tím lépe budou peníze uchovávat hodnotu. = =

Transfer kupní síly v čase Co to znamená, když říkáme, že peníze umožňují transfer kupní síly v čase? Představme si situaci směnného obchodu, kdy zručný hrnčíř dokázal vyrobit za den tři hrnce. Ty od něj rád odkoupil mlékař a zaplatil mu 50 litry mléka. Co však bude dělat hrnčíř s tolika litry mléka? Rád si sice dává hrnek mléka k snídani, avšak takové množství nestihne vypít dříve, než se zkazí. Potřeboval by všechno mléko směnit za něco, co je trvanlivější a dá se to později po malých množstvích směňovat zpět za čtvrt litru čerstvého mléka každý den. K tomu mu poslouží peníze. Mlékaři prodá tři hrnce za určité množství krejcarů nebo zlaťáků a za ty si pak od něj bude postupně každý den nakupovat čerstvé mléko. Peníze tak přenášejí kupní sílu v čase (prodá sice hrnce dnes, ale nakupuje za ně postupně až v dalších dnech)

Vlastnosti peněz Komodita představující peníze musí mít tyto vlastnosti: Přijatelnost (akceptovatelnost) všemi subjekty Trvanlivost – např. i drahé kovy se časem opotřebovávají a ztrácejí svou skutečnou hodnotu; dnes se hodnota peněz odvozuje spíše od kupní síly než od skutečné hodnoty Přenositelnost – drahé kovy mají velkou hmotnost oproti papírovým penězům (avšak méně trvanlivým) Dělitelnost – celek nemusí mít stejnou hodnotu jako součet částí (např. u diamantu), řešení: dnešní oběživa nemají vlastní hodnotu Stejnorodost (homogennost) – při více komoditách jako platidla mohou lidé některé preferovat = různá kvalita; Homogenita v ČR se váže k hodnotě, která je na každé peněžní jednotce uvedena. Dále také stabilita, rozpoznatelnost (jsou to pravé peníze?), aj.

Zajímavé otázky k zamyšlení… K čemu slouží peníze? Jakou mají peníze hodnotu? Za jakých podmínek mají peníze nějakou hodnotu a co ji určuje? Odkud se berou peníze? Jak vznikají?

Trh peněz

Trh peněz Peníze lze vnímat nejen jako prostředek směny, ale také jako komoditu, se kterou je možné obchodovat podobným způsobem, jako s jinými komoditami (statky). Dostáváme se tak do specifické oblasti ekonomiky, kterou nazýváme trh peněz Rovnováha na trhu peněz nastává tehdy, jestliže je poptávka po penězích rovna nabídce peněz.

Poptávka po penězích Poptávku po penězích představuje množství peněz (hotovosti) v držení jednotlivých ekonomických subjektů (pokud subjekty nechtějí držet peníze v hotovosti, mohou je investovat do cenných papírů, nebo například uložit na termínovaný účet) Úrok je nákladem na držbu peněz - budou-li úrokové sazby vysoké, je držba peněz nákladná, znamená ztrátu úroku které by přinesly. Hlavním motivem, proč člověk drží peníze a ztrácí úrok, je možnost nakupovat různé předměty

Poptávka po penězích Druhy poptávky po penězích Transakční poptávka – vyplývá z funkce peněz jako prostředku směny – jednotlivé subjekty potřebují peníze na běžné nákupy výrobků a služeb, podniky na úhradu svých nákladů. Majetková (spekulační) poptávka – vyplývá z funkce uchovatele hodnoty. Znamená, že ekonomické subjekty drží určitou část svého majetku v podobě peněz jako vysoce likvidní formy majetku (pokud je to pro ně užitečné). Tato poptávka klesá při růstu úrokové sazby (subjekty peníze raději vhodně uloží či investují) Opatrnostní poptávka (motiv) - vyplývá ze snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případy nečekaných událostí (nemoc, nezaměstnanost; u firem váznutí prodejů, živelné pohromy apod.).

Nabídka peněz Nabídka peněz je celkové množství peněz v ekonomice Ovlivňování množství (nabízení) peněz v ekonomice je obvykle úkolem centrální banky a obecně monetární politiky. V současných ekonomikách se však na tvorbě peněz podílejí také soukromé banky a tím se tato úloha centrální banky oslabuje.

Rovnováha na trhu peněz Převis poptávky po penězích nad nabídkou se vyřeší zvýšením úrokových sazeb. Při vyšších úrokových sazbách nebudou subjekty poptávat tolik peněz (bude výhodnější přeměňovat peníze na termínované vklady či jiná úrok nesoucí aktiva). Rovnováha na trhu peněz Střetem poptávky a nabídky na trhu peněz se určuje jejich cena – úroková míra. Pokles úrokové míry znamená vyšší poptávku po penězích (nevyplatí se spořit a je lepší mít hotovost a utrácet ji) a naopak. Aby došlo k rovnováze musí vždy existovat odpovídající nabídka peněz. Pokud z nějakého důvodu vzroste poptávka… Monetaristický koncept, kdy nabídka peněz nezávisí na úrokové míře, ale rozhoduje o ní CB. M’D i M MD Keynesiánský koncept, kdy nabídka peněz roste s úrokovou mírou, domácnosti chtějí více spořit a banky chtějí více půjčovat. i M MS i2 i1

Množství peněz a rovnováha v ekonomice Nestačí však aby byla rovnováha jen na trhu peněz. Rovnovážnému množství peněz by také mělo logicky odpovídat určité množství statků (produktů) na trhu. Peníze totiž poptáváme v podstatě hlavně pro to, abychom si za ně něco koupili (použili k transakcím) a to buď nyní (utvářejí spotřebu) nebo někdy v budoucnu (uchovávají se formou úspor). Peníze tak vlastně představují potenciální současnou či budoucí poptávku po statcích. Najde však tato potenciální poptávka svůj protějšek v nabídce statků v ekonomice (produktu)? Kolik peněz má tedy v ekonomice obíhat? Co se stane, když jich bude moc nebo naopak málo?

Kolik musí být v ekonomice peněz a co se stane, pokud je jich moc? Objeví-li se v ekonomice více peněz, neznamená to automaticky, že si toho subjekty mohou více koupit. Pokud adekvátně nevzroste produkce nebo se ceny okamžitě nepřizpůsobí novému množství peněz, tak si za nové peníze nakoupí jen ti, kdo přijdou dříve. Opozdilcům zbudou jen (v této situaci bezcenné) „papírky“. = ? = ? = ? Ceník statků Co když se mezi domácnostmi náhle objeví nové peníze? =

Kvantitativní teorie peněz Předpokládá, že hodnota peněz závisí na jejich množství v ekonomice. Zvýší-li se množství peněz v ekonomice, klesne jejich hodnota (při směně za statky jich budeme tedy potřebovat více), což se vyjádří v rostoucích cenách statků. Rovnováhu vyjadřuje rovnice: M · V = P · Y(reálný) = Y(nominální) kde M = množství peněz, V = rychlost obratu peněz, P = cenová hladina a Y = důchod, produkt (množství směněného zboží)

Mezinárodní peněžní (měnový) trh S penězi je možné obchodovat i v rámci mezinárodního obchodu. Pro účely tohoto obchodu a také jako jeho důsledek je stanovován tzv. měnový kurz. Měnový kurz - poměr dvou měn různých států, ve kterém jsou tyto měny navzájem směnitelné. Obvykle se udává jako podíl domácí měny ku měně zahraniční. Vyjadřuje v podstatě „cenu“ měny. Měnový kurz závisí na poptávce po dané měně a na její nabídce, nebo je určován CB.

Poptávka a nabídka na měnovém trhu Poptávka po CZK je dána zájmem všech subjektů směňovat zahraniční měny za CZK. Poptávka po české koruně je zvyšována např.: Přílivem zahraničních turistů do ČR Přílivem zahraničních investorů Vývozem výrobků a služeb do zahraničí Nabídka CZK je dána množstvím peněz v oběhu dostupných nejen pro tuzemské, ale i zahraniční subjekty. Nabídka české koruny (do zahraničí) je zvyšována např.: Zvýšeným zájmem českých občanů o zahraniční dovolené Zvýšeným zájmem českých firem o investice v zahraničí Dovozem zahraničních výrobků a služeb Na kurs české měny má vliv nikoliv tuzemská, ale mezinárodní poptávka a nabídka CZK, tedy vše, co souvisí s mezinárodním obchodem a vede ke směně CZK za jiné měny.