ANGLIE ZA JINDŘICHA VIII. A ALŽBĚTY I. PREZENTACE : MARTIN VONDÁČEK

ALŽBĚTA I.

ANGLIE ZA JINDŘICHA VIII. A ALŽBĚTY I. Alžběta I. (angl. Elizabeth I, 7. září 1533 – 24. března 1603) byla královna Anglie a Irska. Byla jednou z nejvýznamnějších monarchů na anglickém trůně vůbec, doba její vlády se (nejen) v oblasti dějin anglického umění označuje jako zlatý či alžbětinský věk. Alžběta se po celou dobu své vlády, kterou započala 17. listopadu 1558 svým nástupem na anglický trůn, odmítala provdat a určit svého nástupce, byla pak proto nazývána panenská královna. Tato skutečnost symbolizuje její odhodlání celý svůj život obětovat za dokonalou vládu Anglii a nedopustit vnější politické ohrožení země.

ANGLIE ZA JINDŘICHA VIII. A ALŽBĚTY I. Alžběta pocházela z vládnoucího rodu Tudorovců, byla dcerou krále Jindřicha VIII. (vládl 1509–1547) a jeho manželky Anny Boleynové. Jindřich VIII. však měl celkem šest manželek. Jeho první žena, Kateřina Aragonská, španělského původu a katolické víry, nedala Jindřichovi mužského dědice, jejich potomkem byla Marie, pozdější královna Marie I. Tudorovna zvaná Krvavá či Katolická, předchůdkyně Alžběty. Jindřich se rozhodl s Kateřinou Aragonskou rozvést a zplodit potomka s jinou ženou, římský papež však královský sňatek zrušit odmítl. Jindřich se nakonec rozhodl pro osamostatnění církve v Anglii, odmítl autoritu papeže a sám se jmenoval hlavou nově vzniklé anglikánské církve. Tímto krokem byla zahájena anglická reformace. Jeho dcera Marie I. nastoupila na trůn v roce 1553 a zahájila pokus o návrat Anglie ke katolické církvi. V této snaze neuspěla, navíc zemřela bez potomků a následníkem trůnu se stala její nevlastní sestra Alžběta.

JINDŘICH VIII. 1509-1549

Jindřich VIII. (28. června 1491 Greenwich – 28 Jindřich VIII. (28. června 1491 Greenwich – 28. ledna 1547 Whitehall) byl v letech 1509–1547 druhým anglickým králem z rodu Tudorovců a zakladatelem anglikánské církve, jakož i pánem a od roku 1542 králem Irska. V letech 1535-1542 právními akty dokončil spojení Anglie a Walesu v jeden stát. Patřil k významným proponentům tudorovského absolutismu, obecně však proslul zejména svými sňatkovými peripetiemi. budoucí královnu Alžbětu, nechal Jindřich popravit pro cizoložství

ANGLIE ZA JINDŘICHA VIII. A ALŽBĚTY I. Jindřich VIII. byl šestkrát ženatý. První manželství se španělskou infantkou Kateřinou Aragonskou bylo rozvedeno poté, co mu královna již nedokázala porodit syna. Z tohoto svazku pocházela jediná dcera, pozdější anglická královna Marie I. Tudorovna. Ostatní děti se narodily buď předčasně nebo mrtvé. Druhou choť, anglickou šlechtičnu Annu Boleynovou, která mu porodila další dceru, budoucí královnu Alžbětu, nechal Jindřich popravit pro cizoložství. Třetí manželka Jana Seymourová pocházela rovněž z anglické šlechty. Zemřela po porodu Jindřichova syna, který se stal jako Eduard VI. královým nástupcem. Další manželství zůstala bezdětná. Se čtvrtou manželkou, nepohlednou Němkou Annou Klevskou, se král brzy rozvedl. Pátou choť, anglickou šlechtičnu Kateřinu Howardovou, nechal rovněž popravit. Teprve šestá, poslední manželka, anglická šlechtična Kateřina Parrová, krále přežila.

Alžběta I. (1558-1603), známá jako panenská královna, pokračovala v emancipaci anglikánské církve. Odmítla se vdát a určit svého nástupce, její vláda, označovaná jako zlatý či alžbětinský věk, se značí neobyčejnou pevností a stabilitou, popularitou i respektem k osobě panovníka. Dokázala navzájem znepřátelit Francii a Španělsko, prospěch z toho těžila ona. Její dvůr se stal centrem kultury, místem setkání básníků, myslitelů a umělců. Anglie začala hrát v tomto období důležitou roli jako námořní velmoc. Narazila však na odpor Španělska. Sir Francis Drake dokázal pro Alžbětu I. vybojovat obrovské vítězství, když v roce 1588 porazil ohromnou španělskou flotilu nazvanou Armada, která měla Angličany potrestat za jejich loupeživé útoky vůči španělským obchodním lodím. Anglie se tímto vítězstvím stala velmocí schopnou dominovat na moři a zakládat své vlastní zámořské kolonie. Sir Walter Raleigh tak posléze založil první anglickou kolonii v Severní Americe a pojmenoval ji po své (panenské) královně Virginie.

Porážka španělské Armady (malba z roku 1796)