Americká revoluce – Válka za nezávislost (1775 – 1783)

Základna revoluce 21. 6. 1607 za vlády Jakuba I. je londýnskou obchodní společností oficiálně založena první anglická kolonie v Severní Americe – Virginie Do roku 1773 existuje již všech 13 kolonií, které v budoucnu vytvoří základ pro USA (byly jimi: Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connectticut, New Hampshire, Pennsylvania, Deleware, Virginia, Maryland, Severní Karolína, Jižní Karolína, Georgia)

Kolonie patří anglickému králi, rozhoduje o nich parlament a obyvatelé jsou královi poddaní Královým zástupcem v koloniích se stává guvernér pověřený samotným králem; další správní jednotkou je shromáždění volené lidem V této době lidé přicházejí do Severní Ameriky s vidinou získání úrodné půdy a rychlého zbohatnutí

Nevyřešená indiánská otázka Přistěhovalci se usazují na městských periferiích (Boston, Philadelphie, Charleston), kde však vlastní půdu stále indiáni a nehodlají se jí vzdát Vypukají spory a potyčky. V nastalé sedmileté válce (1756 – 1763), se indiáni připojují na stranu Francouzů Francie prohrává, indiáni jsou vytlačováni dál na západ a s nimi odchází pionýři – dobrodruzi hledající nová území

Uvalení daní Po sedmileté válce se kolonie ocitají v hospodářské krizi Anglie získává r. 1763 na úkor Francie Kanadu. Díky vyčerpanosti z války je VB na pokraji finančního krachu – ve svých amerických koloniích zavádí merkantilistické způsoby, vykořisťuje je, zakazuje podnikání a r. 1765 schvaluje kolkový zákon - daň z úředních tiskovin a knih

Lidé se bouří a otevřeně vystupují na shromážděních proti Anglii R. 1766 je kolkový zákon zrušen, ale parlament trvá na tom, aby osadníci dále odváděli daně do anglické pokladny Obyvatelé kolonií požadují vlastní zástupce v parlamentu (odvolání se na historické právo, kdy občan nemůže být zdaněn sněmem, ve kterém nemá svého zástupce – zamítnuto

Spory o půdu Probíhají spory o vlastnictví půdy směrem na západ od řeky Mississippi – Anglie si půdu zabírá pro sebe, aby zabránila střetům s indiány Kolonistů je stále víc a požadují další půdu – zabrání půdy králem považují za omezování svobody (projevují se zde myšlenky osvícenců / zdůraznění lidských práv

Bostonská krvavá lázeň Po uvalení dalších cel a daní na papír, sklo, čaj a barviva propukají opět nevole R. 1770 byl bostonský voják na stráži zasažen kusem ledu a sražen k zemi Přivolané posily uslyšely v nastalém zmatku povel ke střelbě – padlo celkem 5 osadníků, mezi nimiž byl i Crispus Etex – afroameričan a jedna z prvních oběí války za nezávislost

Bostonské pití čaje O 3 roky později, r. 1773, se skupinka osadníků převlečených za indiány vloupala na jednu z lodí Východoindické společnosti kotvící v Bostonu Vyházeli přes palubu celý náklad anglického čaje – snaha o vyvolání nenávisti kolonistů k Anglii Na to reaguje Anglie uzavřením přístavu a posílá do Ameriky další vojska na potlačení začínající vzpoury

První kontinentální kongres V roce 1774 se ve Philadelphii konalo zasedání 55 nejzámožnějších osadníků Zde bylo rozhodnuto počínání Anglie jako nezákonné, bylo vyhlášeno právo osad řídit si své záležitosti samo a byl zahájen bojkot anglického zboží Vznikají také první ozbrojené milice známé jako „minutoví muži“ – schopnost mobilizovat se do 1 minuty

George Washington Do čela vojska byl jednohlasně jmenován George Washington vykonávající funkci generála Do té doby neznámý virginský farmář, průzkumník a plukovník se dal dobrovolně a bezplatně do služeb kolonistů Své zkušenosti nabyl již za Sedmileté války s Francouzi, kde se prokázal nevídanou odvahou

„Slyšel jsem, jak mi kulky svištěly kolem uší a věřte nebo ne, ten zvuk mi připadal okouzlující“.

23. března 1775 pronesl Patrick Henry svá památná slova: „Copak je život tak drahocenný a mír tak sladký, že bychom za ně měli platit okovy a otroctvím? Bůh chraň! Nevím, jak se rozhodnou ostatní, ale já sám mám jasno, svobodu nebo smrt!“. Podobných a jiných prohlášení byla celá řada, přesto o revoluci v té době přemýšlelo velmi málo osadníků

Vypuknutí války Anglie považuje zasedání za zradu a posílá další vojenské posily Kolonisté nakupují zbraně, cvičí dobrovolníky a připravují se na válku 18. dubna 1775 se anglický oddíl pod vedením Thomase Gage, velitel všech angl. jednotek, pokouší zničit centrum povstalecké domobrany v Lexington green

Díky včasnému varování se dobrovolníci stačili mobilizovat Jednotky se střetly u mostu v Concordu, kde padly první oběti na americké straně Přesto je Gage zatlačen zpět do Bostonu s velkými ztrátami Po několika dalších bitvách anglická vojska obsazují Boston a Philadelphii Tímto oficiálně začíná Válka za nezávislost (Independence war)

Kolonisté vs. Angličané Americká domobrana je tvořena převážně nezkušenými dobrovolníky a farmáři Angličané vlastní nejlepší armádu světa, dobře vycvičenou a organizovanou Osadníci mají omezené finanční zdroje, proto jim napomáhají zahraniční státy / Francie Anglie si může dovolit najmout tisíce vycvičených žoldáků

Osadníci provozují partyzánskou válku Angličané uspořádaně útočí v oddílech Kolonisté znají výborně terén, jsou to zkušení lovci, trapeři a stopaři Angličané nemají o zdejších terénních podmínkách ani potuchy Američané bojují o vlastní přežití, svobodu a právo na život: žít a nebo zemřít Angličtí žoldáci bojují pro peníze, netáhne je do boje vlastenectví ani osobní svobody

Druhý kontinentální kongres 4. července 1776 ve Philadelphii byla druhým kontinentálním kongresem vyhlášena nezávislost amerických kolonií na Anglii v tzv. Deklaraci nezávislosti (Declaration of independence) a vznikají tím Spojené státy americké (The United States of Amerika) Jejím autorem se stal nejmladší člen zasedajícího kongresu a spisovatel, Thomas Jefferson

Deklarace stvrzovala samostatnost 13 amerických kolonií, zajišťovala svobodu a práva každému občanovi a v neposlední řadě rovnoprávnost, ke které však ještě vedla dlouhá cesta Dále také ošetřovala možnost revoluce lidu proti vládě, pokud nebude lid spokojen Na oslavu byly ve Philadelphii zapáleny obrovské ohně a v New Yorku byla stržena socha krále; posloužila pro výrobu 42 000 kulek pro americkou armádu

Thomas Jefferson k Deklaraci nezávislosti „Pokládáme za samozřejmé, že všichni lidé byli stvořeni jako rovnocenní a že všem byla jejich stvořitelem propůjčena jistá nezadatelná práva, mezi nichž patří právo na život, svobodu a štěstí. Pokud by kterákoliv vláda chtěla tato nezadatelná práva svých občanů omezovat, mají občané právo takovou vládu odmítnout a ustavit vládu novou“. Thomas Jefferson k Deklaraci nezávislosti

Průběh války V následujících měsících po vyhlášení nezávislosti prohrávala americká domobrana na všech frontách Vojáci ztráceli vojenského ducha, naplňovalo je zoufalství a věřili v porážku 24. 12. 1776 napadl G. Washington hesenské obchodníky okupující město Trenton v New Jersey

Ukázalo se to jako geniální tah, který oživil upadajícího ducha vojáků a pobízel nové rekruty ke vstupu do armády Rekrutování probíhalo také na anglické straně: Angličané nabídli všem otrokům, kteří se připojí k jejich armádě, svobodu Mnoho jich tak učinilo – to podnítilo Washingtona, samotného otrokáře, aby přijímal otroky do svých služeb výměnou za svobodu; nakonec operovalo v jeho armádě kolem 5000 černochů

Nečekané vítězství V září a v říjnu r. 1777 se odehrály bitvy u města Saratoga ve státě New York Americká armáda zde na hlavu porazila Angličany – byl to zcela nečekaný výsledek pro obě strany Mohlo za to především nepřipojení se jednotek generála Burgoyna postupujících z Kanady se zbytkem Britů

Francie jako spojenec povstalců poslala na pomoc flotilu a 6000 vojáků Přesto ztratil G. Washington v následující zimě 2000 vojáků z celkového počtu 12 000 američtí vojáci trpěli nedostatkem potravin, oblečení a přikrývek, docházelo ke vzpourám a odmítání poslušnosti Centrum politického a kulturního života, Philadelphie, byla stále obsazena anglickými vojáky a nejbližší povstalecké jednotky se musely přes zimu stáhnout

Vojín Joseph Martin si tehdy poznamenal: „Byli jsme nazí a hladoví, zoufale se nám nedostávalo oblečení a přikrývek, bojovali jsme však za svobodu své krvácející země a byli jsme odhodláni ve svém úsilí vytrvat až do vítězného konce“.

Konec války Podzim 1781: anglická vojska jsou obklíčena americkou armádou, odříznuta od zásobování francouzskou flotilou, jsou sužována nemocemi a vyčerpáním 29. září 1781 prohrávají Angličané bitvu u Yorktownu 19. října 1781: anglický generál Cornwallis se rozhoduje kapitulovat Válka o nezávislost je dobojována, vítězí američtí povstalci v čele s generály G. Washingtonem, La Fayettem a Tadeášem Koščenkem

Následky války Anglické vojsko se stahuje z území ovládaných Spojenými státy Indiáni ztratili svá území – za války spolupracovali s Angličany, protože se obávali zabírání půdy kolonisty Otroci získávají právo na svobodu: někteří toho využívají a odjíždí s Angličany ze Severní Ameriky

Mírová jednání Mírová jednání se táhla téměř dva roky Nakonec byl mír uzavřen r. 1783 v Paříži Tímto mírem byla uznána nezávislost USA; jejich hranici tvořila řeka Mississippi Karibská oblast připadla Francii a Floridu dostalo Španělsko

Vznik konstituce Brzy po uzavření míru se objevily hlasy volající po ústavě Proto se opět schází 55 předních představitelů USA a 3 měsíce tajně pracují na ústavě Výsledkem se stala originální ústava, která byla vzorem pro mnohé státy USA se staly jedním z nejliberálnějších států světa – svoboda tisku, vyznání, projevu, shromažďování …

Význam Americké války za nezávislost Vznik nového státu a národa Na severu bylo zrušeno otroctví (1787) Vytvořen jednotný trh, vznikly zde velké možnosti odbytu Byly odstraněny zbytky feudálních výsad šlechty a konfiskace majetku krále Rozšířeno volební právo (muži, majetkový census)

zaručeny náboženské svobody začátek vývoje demokracie

Dnešní USA

Použité materiály Dějepis pro gymnázia a střední školy Dějiny USA Internet Zpracoval Lukáš Dolák, 4. A 2006; Arcibiskupské Gymnázium v Kroměříži © :-)