1 Může sociální politika pomoci ovlivnit rodinné chování ? (poznámky k obtížné otázce) Tomáš Sirovátka Prezentace je výstupem projektu MPSV č. 1J 051/05-DP2.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Dělba práce v rodině a měnící se genderové role
Advertisements

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Strukturální indikátory vztahující se k Lisabonskému procesu
Koncepce politiky bydlení v ČR do roku 2020 a sociální bydlení 18. Září 2012.
Analýza Centra ProEquality
Úvod do sociální politiky LS 2008/2009
Vstup absolventů středních škol na trh práce
Tři politické ekonomie sociálního státu
CENOVÁ KONVERGENCE K EU: Poznatky z mezinárodního srovnání Seminář MF ČR Smilovice, 2. prosince 2003 Martin Čihák (MMF) Tomáš Holub (ČNB)
Sociální politika a Welfare State
Modelové příjmové situace rodin s malými dětmi při vstupu pečujícího rodiče na trh práce Robert Jahoda VUPSV, v.v.i.
Slučitelnost rodiny a zaměstnání z pohledu rodinné politiky1 Slučitelnost rodiny a zaměstnání v rodinné politice města Brna, aneb v čem se.
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Právo na informace o životním prostředí.
VLIV ZMĚN SVĚTA PRÁCE NA KVALITU ŽIVOTA 2005 – 2008 Moderní společnost a její proměny Seminář k výzkumu na úseku BOZP
Centrum andragogiky, s.r.o. Škroupova 631, Hradec Králové 2 1www.centrumandragogiky.cz Centrum andragogiky, s.r.o. Škroupova 631, Hradec.
Stav a vývoj vzdělávacích systémů v Evropě: cíle, směřování, indikátory Simona Pikálková Ústav pro informace ve vzdělávání Lisabonské cíle vzdělávání v.
Předpokládaný vývoj počtu osob v produktivním a důchodovém věku
Životní šance, rodina a sociální politika
Měření flexibility trhu práce v ČR pomocí strukturálních indikátorů Jan Pavel MF, oddělení koordinace hospodářských politik.
Téma: Populační trendy
Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky
Makroekonomická predikce (leden 2010) a dlouhodobý scénář
1 Ekonomický růst a trh práce (několik postřehů) František Cvengroš Smilovice, prosinec 2004.
Create think tank! Doc. PhDr. Jaroslav Mužík DrSc. 1. GLOBALIZACE TRHU PRÁCE Doc.PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.
Podpora částečných úvazků?
Imigranti na trzích práce v EU
1 VŠFS KSM MEI Společný rozpočet EU Společný rozpočet EU Osnova: 1. Obecná charakteristika společného rozpočtu EU 2. Příjmy společného rozpočtu.
Širší ekonomické souvislosti rodinné politiky Daniel Münich.
1 Role české energetiky (doma a) na evropském trhu Petr Karas, ředitel Ústavu pro energetiku při Vysoké škole finanční a správní v Praze.
1 Aktuální vývoj nabídky na trhu práce Smilovice, František Cvengroš.
W.P Ekonomický a sociální výbor Stanovisko ke sdělení Komise pro Radu, Evropský parlament, Ekonomický a sociální výbor a Výbor regionů „Posilování.
„Požadavky na jakost a hodnocení jakosti zdravotnických informačních systémů“ Praha Možné přístupy k analýze hospodaření bývalých okresních nemocnic.
Trh práce a politika zaměstnanosti Zuzana Hrdličková Porovnání vývoje trhu práce v zemích V4.
Diplomový seminář I – 3. hodina Kontrola domácích úkolů – Úvod do DP 2. Návrh výzkumu: Cíle výzkumné práce a formulace výzkumných otázek.
Institucionální a politická dimenze sociálního vyloučení.
Chudoba jako sociální problém
Tržní prostředí.
METODY STŘEDNĚDOBÉHO PROGNÓZOVÁNÍ SURO jaro 2010.
Genderová kultura a kulturní teorie sociálního státu
Sociální politika Téma: Vzdělávací politika FSS MU Brno, 2006.
( vzdělanostní struktura obyvatel )
Trh práce a politika zaměstnanosti Přednáška 8 Sociální výhody v nezaměstnanosti ve vybraných zemích EU.
VZDĚLÁVACÍ POLITIKA.
Vzdělání a trh práce Přednáška do předmětu Ekonomika školství
Czech Statistical Office Na padesátém 81, Praha, Český statistický úřad odd. regionálních analýz a informačních služeb Praha Jana Podhorská.
MAS CÍNOVECKO o.p.s., organizační složka MAS CÍNOVECKO - LEADER Podpora sociální soudržnosti na území místního partnerství v programovém období
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, Praha 10 | ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU ZAMĚSTNANCŮ V ČR Oddělení sociálních.
VLÁDNÍ STRATEGIE PRO ROVNOST ŽEN A MUŽŮ V ČR NA LÉTA Radan Šafařík Oddělení rovnosti žen a mužů, Sekce pro lidská práva Úřad vlády ČR.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Sociální politika Definice Objekty sociální politiky Předmět sociální politiky Úrovně sociální politiky osobní rozsah věcný rozsah.
Milan Šimek Ekonomická fakulta VŠB-TUO Dlouhodobá nezaměstnanost znevýhodněných skupin obyvatel v Moravskoslezském kraji.
Projekt „Rozvoj místního partnerství a trhu práce“. CZ.1.04/5.1.01/ realizováno O.S. „Rozkvět zahrady jižních Čech – místní akční skupina“ a partnery.
Genderové aspekty na trhu práce Institucionální charakteristiky: Česká sociální politika v kontextu EU Týden 7 (31/03/09)
EDUCATION AT A GLANCE 2015 Country Notes a klíčová data pro ČR Převzato dne z internetové stránky ministerstva školství:
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
Harmonizace rodiny a zaměstnání v ČR, role sociální politiky
Způsoby slaďování rodinného a pracovního života v zahraničí
Střední a východní Evropa: Bezpečnost investic v rozvíjejícím se světě
Slaďování pracovního a rodinného života podle dat VŠPS
Seminář pro zaměstnavatele Ing. Jana Váňová, NVF
1. GLOBALIZACE TRHU PRÁCE
Je nízká plodnost opravdu problémem?
Ekonomická dimenze sociálního vyloučení
Rodičovské vzdělávání jako součást celoživotního učení Klára Šeďová
Teorie a politika pracovního trhu
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
SPP728 Služby zaměstnanosti a práce s nezaměstnanými podzim 2010
Regresní analýza výsledkem regresní analýzy je matematický model vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými snažíme se z jedné proměnné nebo lineární kombinace.
Welfare state Sociální zabezpečení Zabezpečení rodin s dětmi
Velká rodina z pohledu rodinné politiky aneb
Transkript prezentace:

1 Může sociální politika pomoci ovlivnit rodinné chování ? (poznámky k obtížné otázce) Tomáš Sirovátka Prezentace je výstupem projektu MPSV č. 1J 051/05-DP2 "Rodina, zaměstnání, vzdělání"

2 Obsah: 1. Proměny rodinného chování jako výzva pro sociální politiku 2. Komplexnost faktorů ovlivňujících rodinné chování 3. Role a možnosti veřejných politik

3 1. Proměny rodinného chování jako výzva pro sociální politiku •pokles celkové hrubé míry fertility ve dvou fázích: - mezi lety 1960 až 1980 to byl pro 21 zemí OECD pokles z 2.9 na 1.9 dítěte na ženu ve věku let (Castles 2003); - v devadesátých letech minulého století : a. Pokles fertility pokračoval : •nízká fertilita (mezi úrovní náhrady populace a mírou 1.5) •velmi nízká fertilita (mezi 1.3 a 1.5) je ve většině kontinentálních zemí •nejnižší nízká fertilita (méně než 1.3), je v zemích jižní Evropy a v několika post-komunistických zemích - jako je Česká republika. Mc Donald (2000a) : může nastat v případech nejnižší fertility pokles populace asi o jednu polovinu během každé jedné generace (tj. zhruba za 30 let)

4

5 Výzvy pro sociální politiku - rozšíření Lisabonské strategie? •Může být dosaženo vyšší úrovně zaměstnanosti žen (Lisabon) - společně s relativně uspokojivou a tedy vyšší mírou fertility ? •Může v tomto směru sehrát veřejná a sociální politika pozitivní roli ?

6 2. Komplexnost faktorů ovlivňujících rodinné chování •Problém identifikace kauzálního modelu: –koincidence kulturních, strukturálních a institucionálních vlivů. –jJejich působení je zprostředkováno relativně komplexními a složitými mechanismy –jak na mikro-sociální, tak i na makro-sociální úrovni. •Přístupy: - model racionální volby (Easterlin 1976, Becker 1991) - tzv. „kulturní teorie“ a teze o „sobeckosti“ (selfishness hypothesis) (van de Kaa 1987, Beck 1992, 1999, Beck a Gernsheim 1999), podobně Hakim (2000,2003) - "strukturální teorie” Esping-Andersen (2002) : přímé náklady spojené s dětmi, obtíže, jež pro ženy vyplývají při koordinaci zaměstnání a pečovatelských závazků a konečně obtížnost životního startu mladých lidí; - role institucí: teorie inkoherence (McDonald 2000a, 2000b).

7 •3. Role a možnosti veřejných politik Působení veřejné politiky je formováno a zprostředkováno komplexním způsobem: - makrosociálními procesy - formami privátního života domácností. Politiky působí spíš jako celek, v různých směrech a sférách: jako „institucionální filtry“ - filtrují strukturální a normativní sociální tlaky - kanalizují/filtrují záměry jednání lidí při utváření a realizaci životních plánů, včetně forem rodinného a pracovního života. Nepřímé, omezené, ale přesto transparentní dopady politik.

8 Schéma : Model působení veřejné - rodinné politiky

9 Schéma : Model působení veřejné - rodinné politiky (zkráceno)

10 Schéma - detail: varieta veřejných politik ve vztahu k rodině

11 3. Role a dopady veřejných politik Sleebos (2003) : závěry studie OECD (obecná tendence k nižším mírám fertility v zemích, kde : - nižší zaměstnanost a nižší úroveň vzdělanosti žen; - větší obtíže pro mladé lidi při přechodu ze školy do zaměstnání a k nezávislému životu, zvláště pak obtíže získat bydlení) Komplexní dopady politik 1. Relativně málo zemí OECD realizuje pro-rodinné politiky vedené explicitně cílem fertility/populační politiky. Spíše se snaží ovlivňovat fertilitu nepřímo (současně se zaměstnaností). 2. Je nepravděpodobné, že by nějaký obecný vzorec opatření byl vhodný pro všechny země a pro všechny skupiny populace v rámci jedné země.

12 3. Efekty opatření veřejné politiky podle komparačních studií založených na multivariačních statistických metodách analýzy dat ( ) jsou průkazné - ale stále omezené: - 43 % vysvětlené variace v mírách fertility v zemích OECD v závislosti na využití formálních zařízení pro děti do 3 let (silný efekt) - 27 % vysvětlené variace podle souhrnného indexu politik přátelských rodině (tento index zahrnul dostupnost zařízení péče o děti, flexibilní a částečné úvazky v zaměstnání, možnosti mateřské dovolené) (středně silný efekt) - 7 % vysvětlené variace podle výše rodinných dávek jako procento HDP (slabý efekt) - nevýznamný a nejistý vliv podmínek mateřské/rodičovské dovolené samotné. 4. Efektivní je kombinace více typů opatření, zejména těch, jež umožňují kombinovat zaměstnání a rodinnou péči, jejich dlouhodobé a konzistentní uplatňování. 5. Opatření rodinné politiky nemohou být příliš účinná, pokud nebude ve společnosti existovat dostatečně silná podpora pro změnu v genderových rolích.

13 Tabulka 2: Vztahy mezi fertilitou v roce 1998 a různými opatřeními politiky nakloněné rodině ve 20 zemích OECD

14 Kritická diskuse k výsledkům: 1. Jsou vysvětleny rozdíly v mírách fertility jež zůstávají stále pod úrovní prosté reprodukce - a tedy jiné determinanty drží silný vliv 2. Korelace neznamenají příčinné vztahy - tedy mohou být v pozadí skryté faktory, jež ovlivňují jak chování rodin, tak formování politik v určitém směru (politiky mohu být nikoliv příčinami, ale jen adaptacemi na očekávaná chování aktérů). Přesto výsledky ukazují na pozitivní význam politik v zemích, jež se těší mírám fertility potřebným pro reprodukci populace.

15 Závěr: výhled •Význam opatření rodinné politiky zřejmě poroste. •Probíhající změna paradigmatu sociálního státu: - sílí požadavek participace a aktivace na trhu práce - podle Lewis (2002) to požaduje po ženách, aby nesly hlavní břemeno re-orientace sociálního státu, neboť neplacená práce/péče je tak znovu zneuznána. - jde opětovně svým způsobem o zhodnocení tradičního mužského modelu živitele - generalizaci mužského modelu živitele na ženy. „Osud žen ve vztahu k novému vztahu práce a sociálního státu bude do značné míry záviset na tom, jaká opatření budou učiněna pro to, co jest neartikulovanou dimenzí tradičního modelu živitele: pro neplacenou pečovatelskou práci“. (Lewis, 2002: 345). •Uznání (ocenění) ? Umožnění (usnadnění) ? Sdílení (podpora) ?