Sourozenec u porodu? ANO či NE? PhDr. Zora Dušková klinický psycholog, terapeut Dětské krizové centrum

RIZIKA Porušení mezigeneračních hranic děti potřebují jasné hranice! Stavění dítěte spíše do role „partnera“ matky dítě u porodu potřebuje matka, dítě tam být nepotřebuje; otočení rolí, matka se potřebuje opřít o dítě. Racionalizace hlavního důvodu; týká se i dospívajících nad 15 let Oslabení hranic intimity „tělo a intimita jsou veřejná věc, patří všem“

RIZIKA Riziko traumatizace dítěte takovým zážitkem bezmoc, bolest matky, krev Riziko komplikovaného porodu, úmrtí novorozence, komplikace u matky…

Mladší děti Prožitek bezmoci při sledování „utrpení“ matky matka má být silná... Nerozumí dění, průběhu porodu – nástřih hráze, vybavení placenty Může zkomplikovat vztah k sourozenci matka tolik „trpěla“, novorozenec v plodových obalech není to očekávané „roztomilé“ miminko → zklamání, nevole Narušení hranic intimity může vést dítě k nerespektu k hranicím intimity – tedy i moje tělo patří všem . 4

Mladší děti zhruba kolem 8. – 10. roku věku dochází k plnějšímu pochopení „smrti“ jako stavu nevratného, konečného a osobního → masivní strach o život matky vývojové období častějšího rozvoje úzkostných - neurotických symptomů u dětí . 5

Starší děti . DÍVKY: riziko masivního, až panického strachu ze svého vlastního porodu až k vyhýbavému chování ustrnutí - strach zůstává na úrovni a v obrovské intenzitě (!) dětského strachu i v pozdějším věku CHLAPCI: možnost narušení vztahu k sexualitě, možnost odporu ke genitáliím, nebo naopak prožitek sexuálního vzrušení co si má s takovým zážitkem počít? Jak s takovým zážitkem naložit bez pocitů viny? . 6

Matka . vztah, novorozenec je pro ni „známou“ bytostí má již s novorozencem navázaný citový vztah, novorozenec je pro ni „známou“ bytostí celý organizmus matky je na porod naprogramován – sourozenec tuto „ochranu“ nemá to, co vidí matka při porodu je jiné, než to, co vidí ostatní (krev, lékařské nástroje, nástřih hráze…) 7

Vztah k matce může být posílen „matka je statečná“ → zdroj lásky může být oslaben „bylo to odporné“ → až zdroj hostility může se stát ambivalentní „mám mámu rád, ale zároveň k ní cítím odpor, nevoli“ → zdroj úzkosti

Vztah k novorozenci může být posílen „byl jsem u toho, když jsi se narodil…“ může být oslaben „bylo to „odporné“, kvůli tobě máma „trpěla“…“ může se stát ambivalentní „mám tě rád, ale zároveň k tobě cítím odpor, nevoli, traumatizace zážitkem“

Trauma . Reakce na situaci, která překračuje: emoční kapacitu kognitivní kapacitu vývojovou úroveň osobní zkušenost budoucí prvorodičky spolu o porodu často hovoří – vnitřní příprava na porod 10

Traumatizace . Na rozvoji traumatizace se výrazně podílí prožitek bezmoci; nakolik se dítě může rozhodnout samo? spíše za dítě rozhodnou rodiče a do souhlasného postoje ho vmanipulují, týká se i starších dětí! bezmoc při sledování „utrpení“ matky bezmoc ve chvíli vzniku komplikací 11

Traumatizace . že když má dítě starosti, vždy se svěří. Je mylnou představou dospělých, že když má dítě starosti, vždy se svěří. Traumatizované děti velmi často nikomu o svých starostech neřeknou. Zasažena je zejména oblast emoční, dítě neumí tyto prožitky komunikovat a zůstává s následky samo – unikne pozornosti. 12

Důsledky . snová produkce zúzkostnění dítěte, podrážděnost znovuprožívání události: flashbacky, snová produkce zúzkostnění dítěte, podrážděnost reakce vrstevníků 13

Personál Potřeba 100% spolupráce matky matka, která věnuje víc pozornost přítomnému dítěti… Kdo se bude o dítě starat, kdo za něj ponese zodpovědnost komplikace při porodu, akutní císařský řez …, plačící dítě, délka porodu Stolek se sterilními nástroji – malé dítě nesetrvá na jednom místě… Porod – emočně náročné i pro matku, personál, pro otce

Souhrn . Přítomnost sourozence by mohla prohloubit rodinné vazby a být významným zážitkem pro celou rodinu, ale spíše může být rizikem, „experimentem“ se starším dítětem. 15

. DĚKUJI ZA POZORNOST