7 Nezaměstnanost.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Makroekonomie I ( Cvičení 5 – Agregátní poptávka a nabídka )
Advertisements

Agregátní poptávka a nabídka
Hospodářské cykly a ekonomický růst
Trh práce Ing. Vojtěch Jindra
Nezaměstnanost, trh práce
Nezaměstnanost.
8. Agregátní nabídka a poptávka, hospodářský cyklus a hospodářský růst
B) Nabídková funkce.
Nezaměstnanost.
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Ing. Andrea Modrovská Datum: 1. dubna 2012 Název: VY_32_INOVACE_7.3.1.
Agregátní poptávka a nabídka
RŮST CENOVÉ HLADINY VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ JE INFLACE. DOCHÁZÍ-LI VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ K POKLESU CENOVÉ HLADINY, JDE O DEFLACI. DEFLACE JE VZÁCNÝM JEVEM. ČASTĚJŠÍ.
Makroekonomie I ( Cvičení 7 – Nezaměstnanost)
Phillipsova křivka a vztah mezi inflací a nezaměstnaností
Trh práce „pomyslný prostor, v němž zaměstnavatelé hledají pracovní sílu a pracující ji nabízejí ve snaze obstarat si prostředky k obživě. Vzájemný poměr.
Agregátní poptávka a nabídka Martina Hedvičáková
Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky
Inflace.
Nezaměstnanost.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
N EZAMĚSTNANOST Makroekonomické problémy na trhu práce.
Makroekonomie I ( Cvičení 6 – Hospodářské cykly a ekonomický růst)
Seminář 4. Trh a tržní mechanismus
Agregátní nabídka a model AD-AS
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval : Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
ZAMĚSTNANOST. Práce, pracovní síla práce = účelná a cílevědomá lidská činnost přeměňující přírodní látky na statky nebo činnost spojená s poskytováním.
NEZAMĚSTNANOST – 3. ukazatel úrovně ekonomiky Autor: Autor: Ing. Vladimír Havlík Autor je výhradním tvůrcem materiálu. Datum vytvoření: Datum vytvoření:
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Mikroekonomie I Trh práce a mzdová sazba
Dokonalá konkurence předpoklady DoKo
Teorie reálných hospodářských cyklů (RBC)
Petr Musil Blok č. 4 – SR a LR rovnováha ekonomiky
Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce
Nezaměstnanost.
NEZAMĚSTNANOST.
Nezaměstnanost Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Nezaměstnanost a trh práce
NEZAMĚSTNANOST Druhy nezaměstnanosti: FRIKČNÍ CYKLICKÁ STRUKTURÁLNÍ
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Mikroekonomie I Spotřeba a investice
Předmětem přednášky jsou…
Nezaměstnanost.
Trh práce a politika zaměstnanosti
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_100 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_81 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
Ztráta zaměstnání jako sociální událost
Vývoj nezaměstnanosti, segmentace pracovního trhu
NEZAMĚSTNANOST, INFLACE
Úvod do problematiky, definice základních pojmů 1. přednáška.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Nezaměstnanost. nezaměstnanost vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem.
Nezaměstnanost Základy ekonomie Ing. Jana Holá,Ph.D. Zdroj:Kraft,J.: Ekonomie, TU Liberec, 2002 Helísek, M.:Makroekonomie, VŠE Praha, 2002.
Ekonomika Nezaměstnanost 4. Ing. Miroslava Farmačková VY_62_INOVACE_FAR_EK.4_2_15.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Nezaměstnanost ve městě Brně Daniel Kovář. Cíle práce Hlavní cíl: - vyhodnotit nezaměstnanost ve městě Brně.
Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů.
Trh práce, nezaměstnanost Národní hospodářství
Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Nezaměstnanost Definice nezaměstnaného:
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
NEZAMĚSTNANOST, INFLACE
Obecná ekonomie STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
Trh práce a politika zaměstnanosti
Nezaměstnanost VY_32_INOVACE_44_894
Nezaměstnanost.
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
ZAMĚSTNANOST.
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Transkript prezentace:

7 Nezaměstnanost

O čem to bude? Minule O hospodářských cyklech O ekonomickém růstu Dnes Míra nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti Minimální mzda

Míra nezaměstnanosti Zaměstnaní: Obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo samo podniká. Nezaměstnaní: Lidé, kteří nemají placené zaměstnání ani nepodnikají, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Míra nezaměstnanosti (u) = ·100 U = počet nezaměstnaných L = počet zaměstnaných

Formy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost (považovaná za dobrovolnou) vyplývá z neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy. Strukturální nezaměstnanost vzniká v podmínkách nepružných nominálních mzdových sazeb na základě nedostatečné poptávky v odvětvích, kde probíhá útlum, zatímco jiná odvětví prožívají rozmach (služby aj.). Cyklická nezaměstnanost je nedobrovolnou nezaměstnaností, která je podmíněná nepružností W směrem dolu. Vyplývá z nedostatečné AD a její vznik má za následek, Y je menší než Y* .

Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti u* odpovídá nezaměstnanosti, kdy ekonomika funguje na úrovni potenciálního produktu Y*. Přirozenou míru nezaměstnanosti tvoří především frikční a strukturální nezaměstnanost.

Příčiny růstu přirozené míry nezaměstnanosti Demografické změny zesilující frikční nezaměstnanost (růst podílu mladých lidí, žen, menšin s vyšší mírou nezaměstnanosti) Regulační zásahy vlády (vysoké podpory v nezaměstnanosti, vysoké minimální mzdy apod.) Strukturální změny v ekonomice Sociálně psychologické faktory (svázanost s prostředím)

Trh práce s pružnými mzdovými sazbami Za předpokladu dokonale pružných mezd W a cen statků dojde po růstu AD ke vzniku záporné neplánované zásoby, roste zaměstnanost, rostou i ceny a cenová hladina P. Křivka LD se posunuje nahoru. Na růst P reaguje poklesem nabídka práce a W rostou ve stejném rozsahu jako cenová hladina P. To neumožňuje i přes růst P zaměstnávat více pracovníků. Při rychlém sledu se reálná mzdová sazba (W/P), zaměstnanost a produkt nezmění. Nezaměstnanost je dobrovolná (za předpokladu dokonalé informovanosti o volných pracovních místech a při možnosti jejich okamžitého obsazení), nezaměstnaní hledají práci s vyšší W.

Trh práce s pružnými mzdovými sazbami

Trh práce při nepružné nominální mzdové sazbě S poklesem poptávky po produkci vznikají kladné neplánované zásoby, podniky propouštějí, snižují své ceny a klesá P. Klesá poptávka po práci a roste nabídka práce (v důsledku růstu reálných mzdových sazeb). W1 je fixní. Rovnováha E1 byla nahrazena nerovnováhou. (Vzdálenost AB představuje nezaměstnané, kteří jsou při dané W ochotni pracovat, ale poptávka po práci je nízká.) Až po čase dojde k poklesu W na W2 , reálná mzda i nezaměstnanost se vrátí na předchozí úroveň, trh práce se ustálí v rovnováze E2 .

Trh práce při nepružné nominální mzdové sazbě

Minimální mzda Minimální mzda stanovená nad úrovní rovnovážné mzdové sazby vede k poklesu poptávky firem po práci, ale nabídka práce ze strany domácností vzroste. Rozdíl mezi nabídkou práce a poptávkou po práci představuje nedobrovolná nezaměstnanost.

Důsledky nezaměstnanosti Ekonomické důsledky (HDP je pod úrovní potenciálního produktu a dochází tak ke ztrátám možné produkce nevyužíváním všech potenciálních zdrojů.) Tzv. Okunův zákon říká, že při poklesu reálného HDP ve vztahu k potenciálnímu produktu o každé 2 procentní body vzroste míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod. Sociální důsledky (rostoucí kriminalita aj. negativní sociální jevy)

Politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti (podpory v nezaměstnanosti) Aktivní politika zaměstnanosti (vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace aj.)

Shrnutí 1/4 Nezaměstnaný je ten, kdo nemá placené místo, nebo není sebezaměstnaný, aktivně hledá práci a je schopen do práce nastoupit. Pracovní síla je vlastně ekonomicky aktivní obyvatelstvo skládající se ze zaměstnaných a nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti je procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle.

Shrnutí 2/4 Frikční nezaměstnanost je nazývána vyhledávací nezaměstnaností. Nezaměstnaným jistý čas trvá, než najdou místo. Strukturální nezaměstnanost vzniká z důvodu kvalifikačního či prostorového nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. Cyklická nezaměstnanost existuje v případě poklesu produktu pod úroveň potenciálního produktu.

Shrnutí 3/4 Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, kterou ekonomika dosahuje na své potenciální úrovni. Dobrovolná nezaměstnanost je nezaměstnanost, kdy nezaměstnaný nechce pracovat při dané mzdové sazbě. Nedobrovolná nezaměstnanost je nezaměstnanost, kdy by nezaměstnaný při dané mzdové sazbě pracovat chtěl, ale místo nesežene. Předpokladem její existence jsou nepružné mzdy.

Shrnutí 4/4 Okunův zákon zachycuje ekonomické náklady nezaměstnanosti v podobě odchylky skutečného produktu od potenciálního produktu. Pasivní politika zaměstnanosti znamená tlumení dopadů nezaměstnanosti podporami v nezaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je politika vlády zaměřená na zvyšování zaměstnanosti. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou ti, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok.