tečna funkce y = f(x) T = [xt, yt] normála funkce y = f(x) ά

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Matematická analýza Lineární algebra Diferenciální rovnice
Advertisements

* Lineární funkce Matematika – 9. ročník *
Název školy Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
Lineární funkce a její vlastnosti
Zjištění průběhu funkce
Rovnice roviny Normálový tvar rovnice roviny
EU-8-46 – DERIVACE FUNKCE II
MOMENTY SETRVAČNOSTI GEOMETRICKÝCH ÚTVARŮ
Soustavy dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými
Použití derivací. a f(a) T t 1) Tečna ke grafu funkce
určení vrcholu paraboly sestrojení grafu
 př. 5 výsledek postup řešení Zjistěte, zda body A[3;-1], B[-1;5], C[2;-4] leží v přímce.
 př. 7 výsledek postup řešení Vypočti velikost obsah trojúhelníku ABC. A[-2;1;3], B[0;1;3], C[-2;1;-1]
Hyperbola Hyperbola je množina bodů v rovině, které mají od dvou daných různých bodů F1, F2 , které nazýváme ohniska, konstantní absolutní hodnotu rozdílu.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kryšpín. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.
Matematika Vytvořila: Ing. Silva Foltýnová Rovnice přímky DUM číslo: 02 Obecná rovnice přímky Analytická geometrie - přímka.
Derivace funkce ©2006 Ondřej Havelka, Viliam Staněk ©2006 Ondřej Havelka, Viliam Staněk.
2.1.2 Graf kvadratické funkce
Frenetův trojhran křivky
CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_42_INOVACE_KvK_MA_4L_26
1. Derivace Derivace je míra rychlosti změny funkce.
Matematika Vytvořila: Ing. Silva Foltýnová Rovnice přímky DUM číslo: 01 Parametrická rovnice přímky Analytická geometrie.
Oskulační rovina křivky
EU-8-60 – DERIVACE FUNKCE XVI
Diferenciální geometrie křivek
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Parametrické vyjádření přímky v prostoru
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Graf funkce Graf = množina bodů, jejichž souřadnice splňují předpis dané fce. Př.: Leží bod A[-2;7] na grafu fce dané rovnicí y=6x +19 ? Řešení: y=6x.
Diferenciální geometrie křivek
KUŽELOSEČKY Tečna elipsy. KUŽELOSEČKY Tečna elipsy.
RISKUJ Lineární rovnice Určete rovnici přímé úměrnosti, jestliže její graf prochází bodem D[1/2; 3] Ř ešení: y = ax 3 = ½.a /.2 6 = a a.
MNOŽINY VŠECH BODŮ DANÉ VLASTNOSTI
Přímka a kuželosečka – řešené příklady
 př. 2 Jsou dány vektory u=(4;-1;2), v=(0;5;6), w=(s;t;5). Určete souřadnice s, t vektoru w, jestliže víte, že vektor w je kolmý k vektoru u i k vektoru.
Kótované promítání – zobrazení přímky a úsečky
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Soustava lineární a kvadratické rovnice
Obecná rovnice přímky v rovině
Parametrické vyjádření přímky v rovině
SMĚRNICOVÝ TVAR ROVNICE PŘÍMKY
Gottfried Wilhelm von Leibniz
DERIVACE - SOUČINU FUNKCÍ - PODÍLU FUNKCÍ - SLOŽENÉ FUNKCE
Vzájemná poloha Paraboly a přímky
Parametrická rovnice přímky
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Cvičení V této kapitole můžete procvičit probrané téma. Jednotlivá cvičení obsahují správné řešení s postupem. Po zobrazení zadání se dalším(dalšími) kliknutím(kliknutími)
Parabola Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Vzájemná poloha paraboly a přímky
Hyperbola Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Hustota a její měření.
II. část – Části kruhu a kružnice,
Derivace složené funkce jedné proměnné
Vzájemná poloha paraboly a přímky
Matematika Parabola.
V soustavě souřadnic zobrazíme bod A.
LINEÁRNÍ FUNKCE II. Prvních pět úloh zpracovány v programu GeoGebra:
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ SOUSTAVY ROVNIC
Lineární funkce a její vlastnosti
Kalibrační křivka.
Konstruktivní úlohy na rotačních plochách
Příklady s lineární funkcí
Grafy kvadratických funkcí
Analytický geometrie kvadratických útvarů
KŘIVKY Cílem této přednášky není prezentovat kompletní teorii vektorových funkcí a diferenciální geometrii křivek, ale nastínit jen tu část, která nám.
Grafy kvadratických funkcí
Transkript prezentace:

tečna funkce y = f(x) T = [xt, yt] normála funkce y = f(x) ά Tečny a normály funkce Zobrazení tečny a normály Vzorce vztahující se k výpočtu t. a n. pomocí derivace funkce osa y y = f(x) Jestliže směrnici tečny zapíšeme vzorcem, tečna funkce y = f(x) Y = kx + q pak pro směrnici „k“ platí vzorec T = [xt, yt] k = tg ά normála funkce y = f(x) ά osa x Rovnici tečny funkce f(x) v bodě jejího dotyku (T) spočítáme podle vzorce t: y – yT = kt * (x – xT) Směrnici tečny vypočteme tak, že derivujeme funkci y a za x dosadíme hodnotu x v bodě T. Vzorec zapíšeme takto: kT = y´(xT) Rovnice normály funkce f(x) v bodě jejího dotyku (T) má vzorec obdobný n: y – yT = kn * (x – xT) Vzorec pro směrnici normály pak zní kn = - 1 kt

Postup při výpočtu tečny a normály k funkci f(x) Tečny a normály funkce Postup při výpočtu tečny a normály k funkci f(x) Dopočítáme druhou souřadnici bodu dotyku křivky grafu a tečny funkce (T = [xt, ?) (do zadané funkce prostě dosadíme známou hodnotu (xt se bude rovnat x) vypočítáme derivaci funkce f(x) zjistíme směrnici tečny kt a směrnici normály kn (do derivované funkce dosadíme známou hodnotu xt ) Zapíšeme obecnou rovnici tečny a normály kT = y´(xT) kn = - 1 kt t: y – yT = kt * (x – xT) n: y – yT = kn * (x – xT) ax + by + c = 0 Pozn.: Pokud je nám známa funkce (x) a rovnice přímky rovnoběžná s tečnou funkce (x), a máme určit obecnou rovnici tečny, pak postup trochu pozměníme. Z rovnice přímky vypočteme směrnici (všechny rovnoběžky mají stejnou směrnici) Derivujeme funkci (x) a do takto zderivované funkce dosadíme za y směrnici kt a spočteme xt. xt dosadíme do původní funkce (x) a spočteme yt. Souřadnice bodu T dosadíme do rovnice tečny a vyjádříme ji obecnou rovnicí. Y = kx + q kT = y´(xT) t: y – yT = kt * (x – xT) Pozn.: Pokud je nám známa funkce (x) a rovnice přímky rovnoběžná s normálou funkce (x), a máme určit obecnou rovnici tečny, pak v 1. bodě ještě ze směrnice normály vypočteme směrnici tečny. kn = - 1 kt

Tečny a normály funkce Rozebraný příklad Pozn.: Jako příklad byl použit příklad č 4.2 ze script F. Mošny Zjistěte tečnu a normálu k funkci f v bodě T: Dopočítáme druhou souřadnici bodu dotyku křivky grafu a tečny funkce (T = [xt, ?) (do zadané funkce prostě dosadíme známou hodnotu (xt se bude rovnat x) Tím jsme zjistil, že bod T [xt, yt] má souřadnice [2, 6] vypočítáme derivaci funkce f(x) zjistíme směrnici tečny kt a směrnici normály kn (do derivované funkce dosadíme známou hodnotu xt ) kT = y´(xT) kn = - 1 kt

Tečny a normály funkce t: y – yT = kt * (x – xT) Rozebraný příklad Po dosazení do vzorce zapíšeme obecnou rovnici tečny a normály t: y – yT = kt * (x – xT) n: y – yT = kn * (x – xT) ax + by + c = 0 Zjistěte tečnu k funkci f rovnoběžnou s přímkou p: Y = kx + q kT = y´(xT) t: y – yT = kt * (x – xT)

Zjistěte tečnu k funkci f kolmou k přímce p: Tečny a normály funkce Zjistěte tečnu k funkci f kolmou k přímce p: z přímky p se nejprve vypočte normála funkce, a posléze i směrnice Y = kx + q derivujeme funkci kn = - 1 kt kT = y´(xT) do zderivované funkce dosadíme směrnici tečny, abychom zjistili xt xt dosadíme do původní funkce a vypočteme yt.

Tečny a normály funkce t: y – yT = kt * (x – xT) do rovnice tečny dosadíme souřadnice bodu dotyku a vypočteme ji t: y – yT = kt * (x – xT)