Krušné hory Oblast s nejvyšší imisní zátěží

Historie poškození lesů Předválečné období: především vliv hořících hald, poškození se soustřeďuje na lesní okraje v blízkosti pánve 1947 – 1965: výstavba elektráren, první imisní těžby (1963), provádí se klasické lesnické hospodaření 1966 – 1977: rozšiřování plochy poškozených porostů, ale i výrazné zvýšení intenzity poškození jak starších smrkových porostů, tak i vysazovaných kultur, jeřáb a bříza se stávají cílovými dřevinami, pěstování exotů (smrk pichlavý) v PND; počátek využití těžké techniky na velkých plochách 1978 – 1987: období kulminace poškození porostů, nárůstu holin, plošného kolapsu smrkových porostů náhorní plošiny a hřebenových ploch, velkoplošné likvidace odumřelých a odumírajících porostů 1988 – 1991: období určité stabilizace a místy i přizpůsobení vysokým koncentracím SO2; důraz kladen na výchovu PND Od roku 1991 do současnosti: pokles produkce emisí, výskyt epizodického poškození souvisejícího s klimatickými extrémy, poškození PND (břízy); důraz kladen na vliv zprostředkovaný půdou

Faktory spolupodílející se na poškození lesů koncentrace škodlivin v ovzduší a depozice klimatické proměnné: extrémní teploty – mráz jako stresový faktor, námraza (méně sníh), vítr, sucho biotické faktory – škůdci, choroby, zvěř

Podkorunová depozice S v roce 2003

Podkorunová depozice N v roce 2003

Celková kyselá depozice

Překryv depozice H+ s mapou defoliace smrku Mapa defoliace a mortality jehličnatých porostů © Stoklasa TECH (2004)

Vlastnosti půd – humusová vrstva Chemické vlastnosti půdy zpracovány ordinační metodou PCA. Dosažené hodnoty skóre podél 1. ordinační osy jsou vyjádřeny velikostí bodu (ve škále -1,49 až +3,46). Jako podklad použit digitální model terénu.

Porosty náhradních dřevin Rozlišení porostů náhradních dřevin s použitím následujících parametrů: věk nižší než 50 let, zastoupení následujících dřevin vyšší než 50% - BR, JR, SMP, MD, JIV + některé další exoty.

Složení porostů dle aktuálního šetření smrčiny: 16 468 ha - SM (16344), JD (21), SM souše (47), BL (KOS) na LT řady „R“ (56) exoty: 8 017 ha - SMP (7661), SMX (58), SMO (52), SMC (8), BOX (233), BOP (2), VJ (3), BOC + modřínové porosty: 3 284 ha - MD (3214), BO (67), DG (3) březové porosty: 4 968 ha - BR (4962), BRP (6) porosty melioračních dřevin: 2 814 ha - JR (1873), OL (889), OS (18), JIV (32), VR (2) listnaté porosty: 1 669 ha - BK (1467), KL (156), DB (16), JV (9), JS (9), TP (9), JL (1), LP (1), HB + kosodřevina: BL (KOS) mimo LT řady „R“ – 1 652 ha holina a nešetřené první zalesnění: 418 ha

Nově prosazovaná (účelová) definice: Náhradní dřevina je dřevina introdukovaná či dřevina domácí, pokud je její podíl v porostní skladbě vyšší než požadovaný pro zajištění cílové druhové skladby.

Porosty ND podle nadmořské výšky

Bříza

Růst břízy podle nadmořské výšky

Proč porosty ND jedná se o dřeviny, které jsou odolnější vůči přítomným stresovým faktorům mají vhodné vlastnosti z hlediska pozice v sukcesních řadách mají vhodnou růstovou strategii (C-R-K,...) vhodně působí na půdu rychlá tvorba „lesního prostředí, ovlivnění mikroklimatu

Buldozerová příprava půdy DUSIK 0.35 COX_HH 0.37 SPAL_LAT 0.41 CU 0.52 PB 0.54 P 0.74 ZN 0.84 PH_H2O 1.26 PH_VYM 1.35 K 1.44 CA 1.54 MG 1.68 MN 1.69 AL 1.74 FE 1.81 Poměr průměrných hodnot na plochách s bulbozerovou přípravou půdy k průměrným hodnotám na ostatních plochách

Aktuální problémy vývoje lesních ekosystémů změny vlastností půdy nelze předpokládat další zlepšení imisní situace vysoké stavy zvěře – vliv na obnovu poškození břízy hmyzí škůdci (bázlivec vrbový, housenky, housenice, píďalky, nosatci, pouzdrovníček stromový aj.), houbové choroby (rzi, ...), virózy přemnožení drobní zemní savci ...

Přeměny PND – pořadí naléhavosti Porosty, které nestabilitou ohrožují některé významné ekologické funkce. Jsou to především porosty ND v ochranných lesích s důležitou protierozní funkcí, která není plněna z důvodu poškození a výrazného snížení zakmenění současných porostů. Jedná se hlavně o porosty nepůvodní břízy. Mají pouze marginální výskyt. Porosty rozpadající se, vzniká povinnost obnovy lesního prostředí i podle legislativy. Ostatní porosty kategorie F, ve kterých je naléhavá potřeba přeměny v nejbližším decenniu z důvodu aktuálního narušení porostního prostředí; 567 ha

Porosty v poměrně dobrém stavu, které přeměnou druhové skladby z ND na dřeviny cílové budou plnit cenné produkční funkce (příznivá stanoviště 6. LVS a nižších LVS) 3 649 ha Porosty ND, které přeměnou na porosty CD budou plnit do určité míry produkční funkce (méně příznivá stanoviště 5. až 8. LVS) 16 968 ha Porosty porostotvorné funkce plní, u kterých se neočekává plnění funkce dřevoprodukční ani po přeměně na cílovou druhovou skladbu (ochranné lesy na nepříznivých stanovištích) 196 ha Směsi ND a CD ve kterých lze přeměny dosáhnout výchovou ve prospěch CD; 3 875 ha

Nač se zaměřit v lesnickém hospodaření Příprava kvalitního sadebního materiálu Dodržení postupů při výsadbě Diferenciace cílové druhové skladby

Příklad Podíl SM je v navrhované CDS snížen na 5-6 a podíl BK na 2. Základní CDS je doplněna o JD která v současných nově zakládaných porostech dobře odrůstá a OS pro její meliorační efekt, zejména ve směsi s BK. Přechodná biomeliorační varianta výrazně snižuje zastoupení SM až na 2-3 a vylučuje MD. Na druhé straně zvyšuje zastoupení JD a OS na 2 a skladbu doplňuje BR. Přechodná přípravná DS obsahuje menší podíl cílových dřevin potřebných pro přirozenou obnovu v následné generaci (především geneticky vysoce kvalitní, vegetativně namnožený BK s předpokladem dřívějšího nástupu plodnosti). SM je použit jako výplňová dřevina, jejíž podíl bude při nástupu přirozené obnovy ostatních dřevin snižován, buď s cílem dosažení biomeliorační skladby nebo přímo skladby základní.

Příklad Podíl SM je v základní CDS oproti OPRL snížen na 6-7 částečně ve prospěch BK a JR. Místo BR je do skladby doporučována BRP a příměs JD a MD. Přechodná biomeliorační varianta dále snižuje zastoupení SM až na 4-5, zachovává podíl BK na 2-3, zvyšuje podíl JR na 1-2 a BRP na 1, zachovává příměs JD, zavádí podíl OS a příměs VR. Přechodná přípravná DS obsahuje menší podíl cílových dřevin potřebných pro přirozenou obnovu v následné generaci (především geneticky vysoce kvalitní, vegetativně namnožený BK s předpokladem dřívějšího nástupu plodnosti). SM je použit jako výplňová dřevina, jejíž podíl bude při nástupu přirozené obnovy ostatních dřevin snižován, buď s cílem dosažení biomeliorační skladby nebo přímo skladby základní.

LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ V IMISNÍ OBLASTI KRUŠNÝCH HOR Pro vypracování byly použity především materiály získané pro řešení projektu LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ V IMISNÍ OBLASTI KRUŠNÝCH HOR (VÚLHM – VS Opočno, 2005-2007) Další materiály viz též www.infodatasys.cz © Karel Matějka – IDS (2007)