Vyrovnání se s minulostí Problémy demokratického vládnutí

Vyrovnání se s minulostí Necitlivé vyrovnávání se s minulostí může destabilizovat celý proces demokratizace Co s autoritářskými symboly, minulostí, s lidmi, kteří autoritářský režim reprezentovali, zločiny, které se staly? Nástroje: komise pravdy, čistky, soudy a amnestie, různé formy kompenzace, restituce Aktéři: zejména vláda, ale i nevládní organizace (zejména zabývající se ochranou lidských práv), církve, politické strany

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Toto téma se objevilo již v dávné minulosti Nicméně ve 20. století se objevily různé nedemokratické režimy využívající technologického pokroku k eliminaci „nepřátelských“ sociálních skupin → genocida.

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Etapa – po 2. světové válce Norimberský soud s válečnými zločinci → předchůdce moderních iniciativ v oblasti tranziční justice Domácí (někde lidové) soudy v zemích, které byly okupovány nacistickým Německem. Novým prvkem byla mezinárodní kontrola a „vykonávání“ spravedlnosti. Př. V Německu USA vyšetřily 1 814 osob (z toho 450 bylo popraveno), Velká Británie 1 085 osob (z toho 240 bylo popraveno), Francie 2 107 osob (109 bylo popraveno) a SSSR asi 10 000 osob (nejsou údaje, kolik bylo popraveno).

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Domácí soudy: V Německu mezi lety 1947 až 1990 bylo vyšetřeno kolem 60 000 osob. Ve Francii kolem 160 000 osob podezřelých z kolaborace (syndrom Vichy). Z nich cca 1 500 osob bylo popraveno. V r. 1951 a 1953 ale byly vyhlášeny amnestie a téma bylo tabuizováno v 50. a 60. letech. Od skončení 2. světové války proběhlo několik významných procesů s válečnými zločinci. Soud s Eichmannem v Jeruzalémě Soud s Barbiem a Touvierem ve Francii soud s Priebkem v Itálii

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Etapa - Po pádu nedemokratických režimů v jižní Evropě (Řecku, Portugalsku a Španělsku) Řecko: Soudy se členy junty v letech 1974-1975 Čistky v administrativním aparátu (cca 100 000 osob) Soudy s osobami obviněnými z mučení

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Portugalsko: Čistky v letech 1974-1975 → následně ale mnoho rozhodnutí bylo anulováno Španělsko: V r. 1977 proběhla všeobecná amnestie. Vyrovnání se s minulostí bylo až donedávna tabu

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Etapa - Po pádu nedemokratických režimů v Latinské Americe, střední a východní Evropě, v 90. letech v Africe a Asii Latinská Amerika: Komise pravdy (Argentina 1984, Chile 1990) Parlamentní komise (Bolivie 1982-3, Uruguay 1985, Paraguay 1992) Nezávislá vyšetřování nevládních organizací (např. Brazílie 1979-1985, Paraguay 1984-1990, Uruguay 1986-1989, Bolivie 1990-3) Soudy proběhly jen v Argentině (1984) a Bolivii (1986-1993). Nedošlo k zúčtování s většinou vůdců vojenských režimů, většinou byla uplatněna amnestie.

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Střední Amerika: Vyrovnání mělo být součástí mírového procesu, obvykle ale nedošlo k odsouzení vůdců nedemokratických režimů. Nejčastěji se ustavovaly komise pravdy (Guatemala 1994-1999, Salvador 1992-3, Honduras 1990-3, Haiti 1994-6) V Nikaraguy po skončení války nedošlo k ustavení žádné komise, naopak byly aplikovány tři zákony o amnestii (1990-1). Amnestie byla vyhlášena také v Salvadoru (1992 a 1993) a Guatemale (zda s vyloučením zločinů proti lidskosti a genocidy).

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Střední a východní Evropa: 2 cesty čistky (lustrace) → Albánie 1992, Bulharsko 1992 a 1997, 1998, ČSFR 1991, Polsko 1992, 1997, 1998, Rumunsko 1998, Maďarsko 1994, 1996 Otevření svazků tajné policie procesy → málokde, Albánie v r. 1996, ale amnestie v r. 1997; Bulharsko v r. 1992, Německo v r. 1992 vládní/parlamentní komise → Německo, Maďarsko, Rumunsko, Polsko restituce a kompenzace

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Země bývalého SSSR Kromě Pobaltí nedošlo k velkému vyrovnání Rusko odsoudilo „Rudý teror“ a otevřelo policejní svazky. V r. 1991 rehabilitovalo politické vězně. Kompenzace za morální a materiální škody. V r. 1993 byl ale přijat zákon ilegalizující identifikaci spolupracovníků KGB.

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Afrika: Vyšetřovací komise s různými výsledky Soudy s příslušníky bývalé vládnoucí elity, policie nebo armády → Burundi, Etiopie, Rwanda (Mezinárodní trestní soud pro Rwandu) amnestie → Sierra Leone (1996 a 1999), Libérie (1997), Angola (od r. 1981 šest zákonů)

Spravedlnost a vyrovnání: lekce z historie Asie: Vyšetřovací komise na Filipínách 1987 a Srí Lance 1995-7 a 1998- soudy → Srí Lanka, Jižní Korea, Kambodža

Způsoby vyrovnání se s minulostí v 70. letech se více do popředí dostává otázka lidských práv Porušování lidských práv se dostává do centra pozornosti médií i zahraničních vlád (USA- Carterova administrativa) Zakládají se organizace na ochranu lidských práv (Amnesty International, Freedom House) Přechod – nová politická elita se musí k minulosti nějak postavit. Pokud dochází k soudům, tak právě pro zločiny proti lidským právům, ale ne k soudům za státní převrat

Způsoby vyrovnání se s minulostí Argumenty pro stíhání: Demokratický režim má morální povinnost trestat zločiny proti lidskosti Základem demokracie je právo, které platí pro všechny Je nutné zastrašit pachatele, aby se podobných zločinů nedopouštěli i v budoucnosti Potrestání je nutné, aby veřejnost skutečně uvěřila v demokracii Je nutné alespoň odhalit rozsah zločinnosti předchozího režimu, zmapovat případy a odhalit pravdu, i když viníci nebudou potrestáni

Způsoby vyrovnání se s minulostí Argumenty proti: Demokracie musí být založena na smíření ne rozdělování společnosti Nemělo by docházet k odvetě V mnoha případech se porušování lidských práv dopouštěly jak vládní skupiny, tak i opoziční skupiny (lepší je proto amnestie) Některé vládní akce měly podporu veřejnosti Za zločiny nesou odpovědnost všichni členové společnosti, kteří v režimu žili Konsolidace demokracie má přednost před potrestáním zločinců

Způsoby vyrovnání se s minulostí Václav Havel: „Všichni jsme si totiž na totalitní systém zvykli a přijali ho nezměnitelný fakt a tím ho vlastně udržovali. Jinými slovy: všichni jsme – byť pochopitelně každý v jiné míře – za chod totalitní mašinérie odpovědni, nikdo nejsme jen její obětí, ale všichni jsme zároveň jejími spolutvůrci.“

Způsoby vyrovnání se s minulostí Závisí na charakteru nedemokratického režimu a typu přechodu k demokracii. Přechod paktem: Vyrovnání se s minulostí je problematické a minulost zůstává dlouhou dobu tabu Příčiny: aktéři autoritářského režimu jsou silní, mají prostor pro vyjednávání, mohou manévrovat, je zde snaha začlenit je do nového politického systému

Způsoby vyrovnání se s minulostí Příklad 1: Španělsko Amnestie Rozdílné interpretace minulosti Značná část veřejnosti nevnímá předchozí režim jako vyloženě špatný Frankismus byl nutný, aby v zemi nastal řád po chaosu, který by způsoben během 2. republiky Zapatero: Přijetí zákona o historické paměti – první odsouzení frankistického režimu Umožnění otevření masových hrobů z dob občanské války, aby rodiny mohly najít své příbuzné

Způsoby vyrovnání se s minulostí Příklad č.2: Chile 1989 – amnestie (hlavně pro příslušníky armády) Národní komise pravdy a smíření V 90. letech byl vytvořen speciální soud pro lidská práva Zlom: zatčení Pinocheta v Londýně v r. 1998 2000 – Jack Straw povolil návrat Pinocheta do Chile poté, co byl shledán zdravotně nezpůsobilým pro stanutí před soudem Dopady: změna postoje chilských soudů k souzení případů porušení lidských práv - ↑ autonomie

Způsoby vyrovnání se s minulostí Přechod kolapsem: Členové bývalé vládnoucí elity nemají prakticky prostor pro vyjednávání a manévry Nejsou si schopni vyjednat záruky své ochrany Někteří aktéři autoritářského režimu jsou vyloučeni z účasti na novém politickém systému

Způsoby vyrovnání se s minulostí Příklad č. 1: Česká republika Vyrovnání s komunistickou minulostí především skrze lustrace Lustrační zákony měly znemožnit spolupracovníkům a příslušníkům StB zastávat veřejné funkce (zjišťování z materiálů StB, které dokumentovaly spolupráci) Pro některé funkce (především vedoucí funkce) je proto vyžadováno tzv. lustrační osvědčení (pro občany, kteří se narodili před r. 1971). 7/1993 přijat zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, v němž byl komunistický režim označen za nelegitimní a zločinný.

Způsoby vyrovnání se s minulostí Po pádu komunismus bylo také otázkou co s komunistickou stranou – zakázat ji nebo ne. Obecně v zemích SVE KS zakazovány, což přispělo k jejich transformaci ve strany sociálně demokratické. V ČR předpoklad, že KSČ sama postupně z politické scény vymizí. KSČ se netransformovala a nedistancovala se od své minulosti, což z ní na politické scéně učinilo stranu s nulovým koaličním potenciálem.

Způsoby vyrovnání se s minulostí Příklad č. 2: Argentina Otázka postavení armády a souzení za zločiny spáchané během režimu Souzení vojáků se dostalo do správy civilních soudů Rozdělení obviněných do kategorií: Ti, kdo vydávali rozkazy Ti, kdo je vykonávali Ti, kdo porušovali lidská práva nad rámec rozkazů Vznik komise pro vyšetřování případů zmizení Napětí - v r. 1985 vyhlášen výjimečný stav 12/86 – zákon (tzv. Punto Final) – datum, po kterém nedojde k dalším obviněním (tlustá čára za minulostí) 4/87 – revolta armády v Buenos Aires + vojenské školy mimo 1990 – další revolta armády Tehdy prezident C. Menem amnestoval odsouzené vůdce vojenské diktatury a zastavil vyšetřování

Způsoby vyrovnání se s minulostí Revoluce: Vyrovnání se řeší smrtí diktátora → ve skutečnosti k němu nedochází Př. Rumunsko

Majetkové vyrovnání Typické pro bývalé komunistické země Navrácení půdy, někde i budov (např. ČR) původním majitelům Majetkové vyrovnání není otázkou pro jihoevropské a latinskoamerické země. Nedošlo zde k narušení vlastnických práv.

Majetkové vyrovnání Restituce: Příklad ČR Návrat majetku původním majitelům anebo jejich potomkům. Týkal se věcí movitých i nemovitých. Oprávněnou osobou byl původní vlastník, příp. jeho přímí dědicové. Majetek byl navrácen i obcím (zákon se ale netýkal majetku právnických osob (církví, stran, spolků, s tím souvisí i vleklé spory o vyrovnání se státu s církví (tzv. církevní restituce)).

Faktory ovlivňující vyrovnání s minulostí Přístup nové politické elity (odráží hodnoty a normy ve společnosti) Např. Argentina → prezident Menem snaha normalizovat vztahy s armádou → amnestie, ukončení vyšetřování případů porušení lidských práv Charakter opozičních sil proti autoritářské elitě Radikální síly (při pádu režimu jim tolik nezáleží na právu – např. Sandinisté v Nikaragui) Umírněné síly (politické strany, mají tendenci držet se práva) Může také dojít k tomu, že opozice příliš netlačí na vyrovnání se s minulostí a jde jí především o ukončení režimu (Brazílie, Nikaragua 1990)

Faktory ovlivňující vyrovnání s minulostí Postavení nevládních organizací na ochranu lidských práv Silné → tlak na vládu, např. Chile nebo JAR Naopak slabá občanská společnost bývá apatická k vyrovnání (střední a východní Evropa) Existence/Neexistence autoritářských enkláv (dohody v průběhu přechodu)

Faktory ovlivňující vyrovnání s minulostí Postavení soudů Zda jsou/nejsou technicky připravené Zda mají/nemají dostatečnou nezávislost Role strachu Historická zkušenost s demokratickou formou vlády

Faktory ovlivňující vyrovnání s minulostí Mnohonárodnostní stát Role církve: Spojení s vůdci nedemokratických režimů → zábrana pro spravedlnost (např. Argentina) Jinde církve hájily lidská práva, napomáhaly obětem (např. Chile) → podpora nevládním organizacím