Rosice – Seslávky Historický vývoj od nejstarších dob Jan Musil Regionální muzeum v Chrudimi

Úvod Rosice svou výhodnou polohou v úrodném Chrudimsku od pravěku přitahovaly nejstarší osadníky. Na katastru obce registrujeme téměř všechny pravěké kultury, které se vyskytují v tomto koutu východních Čech.

Mladší a pozdní doba kamenná /6000 – 2000 př. Kr./ Jako první osídlil okolí Rosic zemědělský lid kultury s lineární keramikou. Její nositelé bydleli v kůlových domech o délce až 20 m. Jeden takový byl objeven při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2005.

Sídliště lidu s lineární keramikou v okolí Rosic. Sekera z Rosic.

Mladší a pozdní doba kamenná /6000 – 2000 př. Kr./ Zhruba po šesti stoletích byla kultura s lineární keramikou vystřídána novou vlnou přistěhovalců s vypíchanou keramikou, jejíž sídliště bylo objeveno v dolní cihelně. Typické nálezy z Rosic.

Sídliště kultury s vypíchanou keramikou.

Mladší a pozdní doba kamenná /6000 – 2000 př. Kr./ Období pozdní doby kamenné nepatří ve východních Čechách k nejprozkoumanějším obdobím. Jako první Rosicko navštívili nositelé kultury lengyelské, jejíž přítomnost dokládá nález sekery ze Synčan. /obr. 1/ Zanedlouho po té byla oblast osídlena kulturou s nálevkovitými poháry, které náleží několik sídlištních objektů v Horní cihelně /obr.2/. Poslední kulturou pozdní doby kamenné, kterou zde registrujeme, je kultura se šňůrovou keramikou, které náleží dva bojové sekeromlaty. /obr. 3/

Mapka osídlení z pozdní doby kamenné.

Starší doba bronzová 1800 – 1550 př. Kr./ Po zmatcích na sklonku pozdní doby kamenné dochází k uklidnění situace na území celých Čech. Českou kotlinu a moravské úvaly obsadil lid s únětickou kulturou, jejíž sídliště bylo registrováno na několika místech Rosic.

Jeden z typických kůlových domů byl objeven při výzkumu v roce 2005.

Doba popelnicových polí /1200 – 450 př. Kr./ Největší intenzity osídlení bylo na Rosicku dosaženo v období komplexu popelnicových polí. Po zániku komplexu popelnicových polí nastal populační regres, který se vyrovnal až během vrcholného středověku Na katastru Rosic registrujeme lužickou /1200 – 1000 př. Kr./ i slezskoplatěnickou fázi /1000 – 450 př. Kr./. V obou obdobích bylo na katastru obce zjištěno několik sídlišť a pohřebišť. Vzácným nálezem je lužický keramický depot objevený v cihelně.

Lužické obd. Výběr hrobových nálezů.

Slezskoplatěnické obd. Výběr hrobových nálezů.

Keltové /laténské období - 450 př. Kr. -0/ Na sklonku 5. století př. Kr. se na našem území objevují historičtí Keltové, jejichž přítomnost dokládá klasická grafitová keramika točená již na kruhu a typická výzbroj .

Výběr keltských ozdob ze Zájezdce a Řestok

Germáni Po příchodu Germánů na naše území krátce po zlomu letopočtu Keltové odcházejí kamsi do Panonie. Stopy po germánském sídlišti registrujeme severně od Rosic.

Raný středověk Ve 2. pol. 6. století pronikají na naše území první slovanští osadníci. Doklady sídliště z 8. – 10. století nacházíme na katastru přilehlých Řestok. V Rosicích je však zachycujeme až v 11. století. Rosice tvořily poměrně rozsáhlý sídelní komplex sestávající se z minimálně pěti sídelních buněk. Ty byly později ve 2. pol. 13. století zceleny do dvou jader – Rosic Vladyckých a Seslávek.

Výběr raně středověké keramiky. 11. – 12. století

První písemné zmínky po roce 1131 – Seslávky /Sezlauci/ 1318 – Rosice /Lucek de Rossicz/ 1318 – Zájezdec /Lubsca de Zagiedczie/ 1318 – Řestoky /Nicquart de zestok/ 1374 – Synčany /in Synczan curia arat./ 1376 – Brčekoly /in curia Brczkol/

Komorový kachel z rosické tvrze – 2.pol. 15. století.