1 Celostátní konference k základním cílům programu strany LEV 21 v Evropském parlamentu Ing. Jiří Paroubek předseda strany LEV 21 a lídr strany LEV 21 do Evropského parlamentu Ukrajina se může stát základním problémem Evropské unie ve volebním období EP 2014–2019

Úvod • Nechceme řešit všechny peripetie dění na Ukrajině, tak jak k nim došlo od odmítnutí podpisu asociační smlouvy mezi Ukrajinou a EU prezidentem Janukovyčem až do jeho vyhnání z prezidentského úřadu. • Ukazuje se obrovský rozpor mezi západní částí Ukrajiny a její východní a jižní, spíše ruskojazyčnou částí. • Převrat uskutečněný na Ukrajině znamená přesun této země do zájmové sféry Západu. • Reálpolitický manévr Ruska po převratu na Ukrajině – anexe Krymu, popravdě převážně ruskojazyčného území, Ruskou federací (strategický význam Krymu z hlediska tzv. Černomořské – spíše Středomořské – flotily Ruska).

Krize na Ukrajině • Ukrajina je již za prahem občanské války, pokud ta se rozhoří v plném měřítku, bude znamenat velký problém pro celou EU, a tedy i pro ČR (většina dodávek plynu a ropy do EU z Ruska jde právě přes Ukrajinu – hrozí přerušení jejich dodávek; hrozí masový exodus ukrajinského obyvatelstva do západní Evropy).

Co by podle nás mělo přinést řešení této vážné krize: • volby nového prezidenta a parlamentu Ukrajiny, což bude znamenat ukončení činnosti nelegitimní vlády a prezidenta • důsledná demokratizace země, omezení vlivu oligarchů zejména na politický život země (pokud se tak nestane, pak jakákoliv ekonomická pomoc EU zmizí v tenatech korupce a nepomůže ukrajinskému lidu) • zastavení zjevného rozkladu státního aparátu země.

Proč je otázka Ukrajiny pro EU otázkou strategickou? • Přesun Ukrajiny do zájmové sféry Západu bude znamenat dříve či později převzetí účtů této země Západem, resp. EU. • USA, jak známo, posílají Ukrajině ekonomickou pomoc v rozsahu 50 mil. USD. • Sanace státních financí Ukrajiny, země na hranici bankrotu, si vyžádá podle odborných odhadů nejméně 80 mld. USD, to je 1,6 bilionu korun.

Proč je otázka Ukrajiny pro EU otázkou strategickou? • Je jisté, že Ukrajina není schopna si pomoci sama. • Takže tím plátcem dluhů a nákladů připojení mohou být jedině státy EU. Odhaduji podíl ČR na této sanaci ze strany EU na dvacetinu, tj. cca 80 mld. Kč (během příštích řekněme 10 let). • Ukrajina dluží Rusku za plyn v současné době cca 70 mld. Kč – není je schopna zaplatit. • Kyjevská vláda, ta současná, a zejména ta budoucí, bude muset – pokud bude chtít upevnit svou pozici – přinést občanům své země nějakou alternativu vztahům k Rusku. • A tou alternativou je připojení k EU v nějakém reálném čase.

Kolik to bude stát? • Odhady výdajů připojení Ukrajiny (změna norem; modernizace a výstavba potřebné infrastruktury; modernizace všeho od státní správy, průmyslu, prostě všeho), které by ji přiblížily úrovni evropských zemí na západ od ní, se pohybují od 160 až 300 mld. eur, tedy nejméně astronomické 4 biliony až 8 bilionů korun. • Budu pro zjednodušení vycházet z té nižší úrovně 4 biliony korun. Bude-li ČR hradit dvacetinu nákladů celé EU, bude to 200 mld. Kč, které zaplatí občané ČR. • V tom prvém případě by každý český občan zaplatil cca Kč, v tom druhém případě cca Kč.

Zaplatíme to my?! • Nechápu jediný důvod, proč by tyto sumy měli čeští občané a potažmo občané zemí EU platit. • Nepochybuji, že by významnou část eventuální finanční pomoci Ukrajině rozchvátili ukrajinští oligarchové. • Budeme-li po volbách zastoupeni v EP, budeme prosazovat velmi střídmý finanční přístup. Chtějí-li Američané mít Ukrajinu v zájmové sféře Západu, ať si to zaplatí sami.