Můj problém s kozou Vypracoval: A05040
Jednoho dne ale přišel ošklivý pan Paroubek, který mu kvůli stavbě dálnice vyvlastnil téměř všechny pozemky. Žil byl jeden malý zemědělec, který prodával své kozí sýry do celého světa.
Takže zemědělcovi pak zbylo zhruba toto: ? Pastevec si tedy pokládal otázku: „Jak dlouhý provázek může koza mít, aby vypásla jen ½ a na druhou jsem mohl zasadit tuřín?“
A jelikož pastevec neznal lepší metodu, tak se jal délku provázku zkoušet. První na co přišel bylo to, že délka d musí být v rozsahu poloměru zahrady r až sqr(r)
Další věc, kterou k úspěšnému nakrmení Lízinky potřeboval bylo vypočítání obsahu spasené plochy.
A tak pastevec vypočetl vždy spasený obsah a podle toho, jestli byl větší, nebo menší než obsah poloviny zahrady si svůj odhadovaný interval zkrátil buď z jedné nebo z druhé strany na délku provazu Dolní mez intervalu zvětšit na odhadovanou hodnotu Horní mez intervalu zmenšit na odhadovanou hodnotu Obsah vypočtený je menší než potřebný? ANO NE
A aby si „ušetřil“ práci, udělal si farmář prográmek v Javě, který mu tyto hodnoty počítal. Přidělal do algoritmu i prvek, který když absolutní hodnota rozdílu dvou po sobě vypočítaných obsahů překročí stanovenou přesnost, tak se cyklus zpřesňování d sám ukončí. Ale protože to byl zvídavý vidlák, tak si řekl: „Jak by to asi vypadalo, kdybych chtěl od programu 100%-ní přesnost? Aby byla odchylka obsahů nulová?“ Zkusil zadat a … ejhle program se zacyklil a nechtěl skončit. A tak musel přidat ještě podmínku, že dva po sobě vypočtené obsahy se nesmí rovnat. A jelikož to byl svědomitý programátor, tak mu program jako d vracel hodnotu aritmetického průměru obou mezí. Tím měl zajištěnou ještě vyšší přesnost.
A tam pan Doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D. učí dodnes A tak pokračoval ve své dráze úspěšného programátora dále, až si ho jednoho dne všimli lidé z FAV. A tam pan Doc. Ing. Pavel Herout, Ph.D. učí dodnes