Nové pohledy na vědu a vzdělání v kontextu udržitelného rozvoje. Změny paradigmatické, institucionální, nebo jen zbožná přání? Jana Dlouhá Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze Konference FF UK Praha: Naše společná přítomnost

Pomezí vědy & politiky: co z toho se mění? (osnova vystoupení) Radikální obrat? (univerzální ideologie) Sociální kontext velkých globálních problémů – nová vědecká paradigmata? Požadavek angažovanosti vědy – demokratizace: možné přístupy a strategie – příklady: věda pro praxi Změny ve vzdělávání – nové uspořádání, velký příběh, či letadlová hra?

Devastace či kultivace: stopy lidské činnosti na povrchu Země Změny prostředí & důsledky věda a technika (UNEP Atlas of Our Changing Environment) :  Neregulovaný růst  Růst populace mezi Guatemalou a Mexikem; vliv klimatu na ledovec v Antarktidě; těžba pralesa v Brazílii  Cílevědomá kultivace (technika & přírodní síly)  Rekultivace v dole Weipa v Austrálii; zavlažovací systém v Saudské Arábii; pokročilá technika v dole Escondida, Chile  Nárůst rizik a nejistoty (uncertainty)

Antarktida – důsledky změny klimatu UNEP Atlas of Our Changing Environment, Srovnání situace z let 2002 a 2006: led kolem Antarktického poloostrova se odlamuje rychlostí až km 2 za měsíc (Larsen B) – klima se otepluje o 0,5 o C/rok po dobu 50 let.

Brazílie, provincie Rondônia UNEP Atlas of Our Changing Environment, Srovnání situace z let 1975 a 2001: Přibližně 30% tropických pralesů světa je v Brazílii – dálnice Cuiaba-Port Velho dokončená v r má pomoci využití málo rozvinutých území

Saudská Arábie: zavlažovací systém UNEP Atlas of Our Changing Environment, Srovnání situace z let 1986 a 2004: využití nových technologií pro závlahy v aridních oblastech (center-pivot irrigation system, CPI).

Věda, filosofie, ideologie – jednota či diverzita?  Peter Singer: jedna světová komunita  Martin Heidegger: kritika antropocentrismu  Věda jako objektivní arbitr vně společnosti komplexní envi problémy – systémové teorie, inter-, multi-, trans-disciplinární přístupy  Jean-François Lyotard: konec velkých příběhů  Změny paradigmat a vznik „nových věd“: věda (post)moderní, (post)normální, věda udržitelnosti,…

Demokratizační proudy – koevoluce vědy a společnosti Věda postnormální – propojení s rozhodovacími procesy a politikou (Funtowicz, S. & Ravetz, J. (1993) "Science for the post-normal age" Futures 25:735–55)

Věda postnormální – pluralita bez hranic  Potýkání se s nejistotou  Hodnotová východiska  Pluralita názorů a perspektiv  Rozšíření účasti v peer review interně (zapojení dalších oborů)  Externě rozšířená účast v peer review (zapojení dalších zájmových skupin a hráčů do envi hodnocení & kontroly kvality)

Hraniční problémy – dialog různých světů Pragmatické přístupy  Keulartz a „gradualizace“: envi management – odmítnutí radikálního dualismu  Donald Schön: učení s dvojitou zpětnou vazbou  Hraniční objekty: výzkumné strategie Změna konceptů a rámců myšlení

De-domestikace velkých býložravců v Holandsku (Keulartz, 2005) Nový etický princip: respektování potenciální divočiny

Sporty v přírodě – odstupňované podmínky dle režimu ochrany

Hraniční objekty – překonání komunikačních bariér Hraniční objekty: v průsečíku různých sociálních světů & informace pro všechny • Plastické (přizpůsobení potřebám = stran) • Robustní (zachování identity) • Různý význam v různých sociálních světech, srozumitelné ve více než 1 Tvorba a práce s hraničními objekty – dosažení koherence napříč světy

Kjótský protokol – flexibilní mechanismy: • obchodování s emisemi (Emission Trading); • společně zaváděná opatření (Joint Implementation); • mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism). „Boundary objects“ - nástroj pro praxi

Transformativní učení: změna předpokladů a rámců Teorie reflexivní akce (Schön, 1983) Vztah vlastních aktivit a kontextu (prostředí) Emergentní povaha poznání Teorie sociálního učení (Wals, 2007) 4 elementy: komunikace, spolupráce, akce, reflexe Na úrovni organizací a společenských celků Sociální interakce mezi společenskými „hráči“ Vznik tzv. „komunit praxe“ (Lave & Wenger 1991).Lave & Wenger 1991 Vliv na změny ve společnosti

Učení se v sítích (sítě spolupráce ve VŠ výuce, COŽP UK) Aplikace konceptu sociálního učení ve VŠ výuce:  mezinárodní sítě spolupráce:  VCSE :  LENSUS:  ISPoS:  národní (síť spolupráce v ČR)síť spolupráce v ČR  prostředí pro spolupráci na tématech  VCSE wiki (případové studie v AJ) VCSE wiki  Enviwiki (encyklopedie pro výuku v ČJ) Enviwiki

Síť RCE: 100 k dnešnímu datu (Fadeeva, 2012)

Globální komunita RCE: hierarchie či sítě? Založeno prvních 7 RCE Zahájena spolupráce RCE mezi regiony Vznik tematických a operativních skupin Zahájeny diskuse o hodnocení RCE Střed Dekády 2003 UNU/UNESCO Conference on Globalization and ESD (Nagoya, Japan) 1 st International RCE Conference (Yokohama, Japan) 2 nd International RCE Conference (Penang, Malaysia) 3 rd International RCE Conference (Barcelona, Spain) 4 th International RCE Conference (Montreal, Canada) Dekáda zahájena Představení na světové konferenci o VUR (Bonn) Založení programu pro VUR v rámci UNU- IAS Počet RCE uznaných UNU Tvorba konceptu RCE

Globální komunita RCE: hierarchie či sítě? Větší důraz na vytváření kapacit, ovlivňování světových procesů Konec Dekády OSN vzdělávání pro udržitelný rozvoj 5 th International RCE conference (Curitiba, Brazil) 6 th International RCE Conference (Kerkrade, the Netherlands) 100 Počet RCE uznaných UNU

„Třetí role“ univerzit: Tvorba intelektuálního kapitálu Tvorba sociálního kapitálu (VŠ v r. 2035, Adomßent et al. (2008)) Závěr: institucionální změny VŠ

Závěrečné poučení Univerzalismus: ve společenské praxi = totalita, ideologie Ohled na diverzitu a rozdílnost je podmínkou úspěšného řešení envi problémů:  Kritický pohled  Zapojení společenských hráčů  Různorodé vize a strategie  Komunikace, ne instrumentální či strategický přístup  Řešení jako výsledek vyjednávání (emergentní povaha) … … …

Děkuji za pozornost Jana Dlouhá COŽP UK