Vypracovala: Natálie Šmídová Berlín Vypracovala: Natálie Šmídová

Holocaust Mahnmal (památník obětem holocaustu) Památník holocaustu se nachází v samotném srdci města, konkrétně mezi Braniborskou bránou a náměstím Potsdamer Platz, kde kdysi stály budovy Říšského kancléřství. Ačkoliv byl projekt výstavby plně zrealizován až v roce 2003. Podobně jako u jiných budov či náměstí v Berlíně, byla na návrh památníku vypsána architektonická soutěž. Na každých památníků jsou uvedena jména všech obětí holocaustu. Památník holocaustu tvoří 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky. Pod památníkem se nachází informační centrum, které archivuje filmový, zvukový i obrázkový materiál, jenž úzce souvisí s holocaustem. Kromě toho se tady snaží dokumentovat jména a původ všech zavražděných Židů v Evropě. Kdyby měla být přečtena jména a životní příběhy všech osob, které jsou zde zapsány, zabralo by to údajně 6 let a 7 měsíců.

Brandenburger Tor (Braniborská brána) Braniborská brána je patrně nejznámější památkou v Berlíně, díky čemuž se zároveň stala jeho symbolem. Původně sloužila jako městská brána, kde se platilo mýtné. Skrze ni se vstupovalo do tehdy se rozvíjejícího města. Řecká bohyně vítězství, Viktorie, která řídí vůz tažený čtyřmi koňmi, měla symbolizovat mír a pokoj v hlavním městě pruského království. Braniborská brána se nachází na náměstí Pariser Platz, tedy na samém konci noblesního boulevardu Unter den Linden. I toto náměstí bylo po sjednocení Německa kompletně zrenovováno. V letech 2000 - 2002 pak byla Brána zcela zrekonstruována.

Reichstag (Spolkový sněm) Poté, co se stal Berlín hlavním městem sjednoceného Německa v roce 1871, sídlil německý parlament v ulici Leipziger Strasse (nedaleko náměstí Potzdamer Platz), kde se dnes nachází budova Reichstag. Původní sídlo však nebylo dostatečně veliké, a tak se parlament musel přesunout do nové budovy Reichstagu, který byl postaven v letech 1884-1894 a kde dnes sídlí dolní komora německého parlamentu – Reichstag. Reichstag sloužil jako sídlo parlamentu až do roku 1933, kdy byla budova zničena požárem. Požár z února 1933 znamenal konec parlamentní demokracie, neboť byl krátce nato následován přijetím zákona, který výrazně omezil politická práva garantovaná ústavou Výmarské republiky. Ačkoliv se parlamentních voleb z března 1933 mohly účastnit všechny politické strany, nejednalo se o svobodné volby v pravém slova smyslu. Transparentnost, modernost a praktické využití byly při přestavbě budovy Reichstagu hlavními požadavky. Například skleněný dóm, z něhož mohou návštěvníci sledovat zasedání a práci poslanců, ale i interiér, který je velice vzdušný, neboť k jeho přestavbě bylo použito především sklo a ocel, jsou toho důkazem. Budova má celkem tři patra, z nichž každé má dokonce svou vlastní barvu a specifické vybavení.

Alexanderplatz (Alexandrovo náměstí) Alexandrovo náměstí, které Berlíňané někdy zkráceně nazývají Alex, je s Postdamer Platzem nejznámějším náměstím Berlína. Pojmenováno bylo podle ruského cara Alexandra I. a sloužilo jako dobytčí trh a posléze jako prostor pro výstavy nebo přehlídky. Slavné Hodiny světa byly postaveny v roce 1969 a ukazují čas v různých městech po celém světě. Korunu Hodin světa tvoří rotující sluneční soustava.

Fernsehturm (Televizní věž) Stavba věže, která dosahuje výšky 368 metrů a činí z ní nejvyšší vyhlídkový bod v Berlíně, započala v 50. letech, ale dokončena byla až v letech šedesátých. Televizní věž je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí a ročně jí navštíví až milion turistů. Je také 4. nejvyšší stavbou v Evropě – hned po televizních věžích v Moskvě, Kyjevě a Rize.

Koncentrační tábor Sachsenhausen S výstavbou započali vězni během léta 1936. Tábor se nacházel v severním Německu asi 25 km od centra Berlína, poblíž města Oranienburg. Dle slov velitele SS Heinricha Himmlera se mělo jednat o naprosto moderní, jedinečný tábor, který mělo být možné v případě potřeby neustále rozšiřovat. Hlavní tábor měl formu velikého trojúhelníku, jejž bylo možné kontrolovat z jednoho bodu, centrálně umístěné vstupní věže.

Muzeum voskových figurín To nejhezčí na konec.

Zdroje: www.wikipedie.cz