Collinsova zásada konferencí: Výsledovka Collinsova zásada konferencí: Přednášející s nejvíce uspávajícím hlasem hovoří hned po obědě.

Výsledovka – výkaz zisků a ztrát Z dosavadních znalostí o rozvaze víme, že Z leží na straně P: proč ho nehledáme na straně A? Je tam vůbec? Mohu Z získat z porovnání dvou rozvah….? Pozor: Rozvaha ke konci účetního období – jak je firma bohatá k určitému období Výsledovka za období – jak firma zbohatla za rok

Výsledovka – výkaz zisků a ztrát I když v rozvaze zjistím, o kolik podnik zbohatnul (v Pasivech polož Zisk), teprve ve výsledovce se dovím jakým způsobem jsem zbohatnu v rámci vlastního kapitálu . Zisk je jednou z pasivních položek rozvahy, tj. platí pro něj pravidlo pasivních účtů. Výnosy a náklady jsou složkami zisku: - náklady zisk snižují (proto se účtují na str. MD – protože snižují pasiva/vlastní kapitál) výnosy zisk zvyšují (proto se účtují na str. D – zvyšují pasiva/vlastní kapitál) MD Zisk D - Náklady Výnosy +

Zisk nemá vlastní účet Účty existují pro každý náklad a výnos zvlášť. Součet zůstatků těchto účtů tvoří zisk. Tyto účty nemají počáteční zůstatky – za každý rok se sledují náklady a výnosy odděleně, nepřičítají se k nákladům a výnosům z minulých let. (Na rozdíl od Rozvahy, kdy KZ se stávají PZ následujícího období). Na konci roku se součty přenesou do výsledovky. Tím se výsledkové účty vynulují. Nákladové a výnosové účty se nazývají VÝSLEDKOVÉ účty.

Konečné převodové operace – KZ (KS) na Nákladových a Výnosových účtech se převedou na účet Zisku (účetní programy tento převod udělají automaticky)

Příklad na tabuli Paní Bohatá si zaregistrovala živnost: Daňová poradkyně Zaplatila z BÚ nájemné kanceláře 10 000 Obdržela hotově 2 000 za sestavení daňového přiznání Přišla faktura za elektřinu 500 Následně fakturu zaplatí z BÚ 500 Z BÚ vybrala do pokladny 3 000 na drobné výdaje Zaplatil klient na BÚ, kterému poslala dříve fakturu a dosud ji peníze dlužil 20 000 Vystavila fakturu za poskytnuté služby 50 000 …………..

Komentář k příkladu Ne vždy za účetním případem je konkrétní jednotlivý doklad – např. platby nájemného - nájemní smlouva (viz 1.) Platí zásada pohybů mezi A a P účty - jak jsme uváděli u Rozvahy. Nyní ještě víme, že N a V pocházejí z Pasiv a pak platí pohyb mezi A a N (1), tj. snížení A znamená náklad; nebo A a V, tj. zvýšení aktiv znamená výnos (2), (7). Interpretujte (3) Interpretujte: zaúčtování vzniku závazku dlužných mezd (Mzdy/Zaměstnanci (N (snižují pasiva) a + Pasivní účet) )Vystavení fa odběrateli (Odběratelé/Výnosy (+A a +V (zvyšují pasiva) (3) Přišla faktura za elektřinu: Závazky se zvýšily (Pasiva +), N – (snížily se Pasiva)

Kdy nastávají výnosy? Klíčová otázka. Nastávají v okamžiku, kdy si peníze podnik „zaslouží“: Poskytnutí služby Prodej výrobků Prodej zboží … = VÝNOSY/Tržby …pro výnosy není důležité, kdy dostaneme peníze (pojem Tržby mírně zavádějící, máme totiž představu např. tržeb na prodejně, která vyinkasovala od platících zákazníků za nákupy…) Okamžik obdržení peněz se nazývá PŘÍJEM BUDEME ZÁSADNĚ ODLIŠOVAT: VÝNOSY x PŘÍJEM

Kdy mohou příjmy nastat: Příjem před výnosem - …………. Příjem současně s výnosem - ………… Příjem po výnosu - ………… Někdy příjem nemusí znamenat výnos …. Někdy je těžké určit (při přijetí peněž před výnosem), kdy k výnosu dojde…

Kdy nastávají náklady? Klíčová otázka. NÁKLADY nastávají v okamžiku, kdy uděláme něco nebo obdržíme něco, za co musíme platit. Zaplacení je VÝDAJ, který je časově na nákladu nezávislý. V souvislosti s náklady se setkáte často s pojmem „spotřebovat“. BUDEME ZÁSADNĚ ODLIŠOVAT: NÁKLADY x VÝDAJE Smysl nákladů: - U výnosů je to jasné: podnikám proto, abych zbohatnul, tedy dosáhnul výnosů. - Smyslem nákladů je dosahování výnosů

NÁKLADY X AKTIVA (nezbytné rozlišovat!) Náklady obětuji a ty mi přinášejí výnosy nyní Aktiva přinášejí výnosy v budoucnu (to je jejich potenciál) – čekají na svou příležitost „Princip přiřazování výnosů a nákladů“ Postup určování nákladů začíná od určení výnosů: zda výnosy budou v daném účetním období (jedná se o náklad) nebo výnosy budou v budoucnu/někdy v příštím období (pak se jedná o aktiva) Příklad: Nákup zboží není náklad (je to aktivum), vyskladnění zboží (náklad), prodej zboží (tržba) Dtto: Koupě materiálu (aktivum) – až jeho spotřeba je nákladem

Př.: David koupil 3 sady CD (3 x 40) s úmyslem prodat v nouzi kamarádům a tak vydělat. Zatím prodal 1 sadu za 150. Jaký vykázal zisk k dnešnímu dni? Příklad známe z úvodní přednášky! Zboží Náklady (na prodané zboží) (1) Nákup hot. 120 (2) Vyskl. 40 (2) 40 Peníze Výnosy ( tržby za prodané zboží) (3) 150 (1) 120 (3) Prodej hot. 150

Náklady období Jsou však náklady, které se přímo na výnosy neváží – např. fixní náklady – vykáží se proto v období, kdy k nákladu došlo . Příkladem mohou být náklady za pronájem, náklady za elektřinu, …

Shrnutí Výdaj (i závazek) může znamenat pouze náklad nebo pořízení aktiva (a co není aktivum je náklad) Každý výdaj se jednou stane nákladem: výdaj je buď nákladem rovnou, nebo už nákladem byl, nebo se jedná o pořízení aktiva. Každé aktivum se jednou stane nákladem!!!!

Akruální princip Účetnictví nesleduje pečlivě příjmy a výdaje (i když je to velmi důležité – cash flow) Pro účetnictví je důležité sledovat náklady a výnosy, které doprovázejí aktivitu podniku (P a V jsou jenom jejich důsledek) Akruální princip je tedy primárně o sledování N a V

Pro jaká hodnocení se používá zisk? Používá se jako kritérium při posuzování úspěšnosti podniku v daném období (Rentabilita = měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, tedy dosahovat zisku; Rentabilita = Zisk / kapitál a další finanční ukazatelé (interpretujte: kolik 1 Kč kapitálu přinese zisku) Je výchozí základna pro výpočet daně z příjmů (po úpravě o náklady a výnosy neuznatelné podle daňových předpisů). Podklad pro rozhodování o budoucím růstu podniku a pro určování výše dividend (podílů na zisku u s.r.o.). Je hlavním kritériem při posuzování výdělkové schopnosti podniku v příslušném období pro akcionáře, věřitele a další externí subjekty (např. zisk na akcii, dividenda na akcii….).

Údaje ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí do dvou sloupců: Náklady a výnosy jsou uspořádány dle aktivit do oblastí: Provozní – provozní výsledek hospodaření Finanční – finanční výsledek hospodaření Mimořádné – mimořádný výsledek hospodaření Údaje ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí do dvou sloupců: Sloupec 1 – představuje údaje za běžné období Sloupec 2 – přestavuje údaje za minulé období

Na rozdíl od rozvahy (veličiny stavové) sleduje výkaz zisků a ztrát veličiny tokové Účty třídíme takto:

Přeneseno do rozvahy