Vybrané otázky konkurenceschopnosti EÚ Jarolím Antal Centrum evropských studií VŠE Ostrava, 15.4.2011

Obsah prezentace Definice konkurenceschopnosti Specifika ekonomických systémů ve světě Ekonomická úroveň a růstová dynamika členských zemí EU Konkurenceschopnost EU v kontextu rozšíření EU Lisabonská strategie, Evropa 2020

Co je to konkurenceschopnost schopnost korporací, odvětví a regionu a národů a nadnárodních celků generovat vysokou úroveň příjmů z výrobních faktorů i relativně vysokou úroveň jejich využití, a to za podmínek, kdy jejich prostřednictvím vyprodukované zboží a služby obstály v testu mezinárodní konkurence na trzích, kde panují podmínky volného obchodu a rovných tržních podmínek (definice OECD)

Modely měření konkurenceschopnosti Modelů je více WEF rozlišuje 12 pilířů - institucionální rámec Makroekonomická stabilita Kvalita zdraví a základní vzdělání obyvatelstva Vyšší stupeň vzdělání systém dalšího vzdělání Efektivita trhu zboží Efektivita trhu práce Efektivita finančního trhu Technologická připravenost Velikost trhu Vyspělost podnikatelského sektoru inovace

Specifika ekonomických systémů ve světě Tržní ekonomika Centrálně plánovaná ekonomika Tradiční – zvyková ekonomika

Modely tržní ekonomiky v EÚ Jestvuje evropský model? Silná úloha státu a odpovědnost vlády v sociální oblasti Podpora daně

Modely tržní ekonomiky v EÚ Sociálně-tržní ekonomiky kontinentálního typu Skandinávský model Jihoevropské státy Liberální

Problémy modelů pomalý rast HDP růst nezaměstnanosti Řešení strukturální reformy privatizace omezení úlohy státu v ekonomice

Konkurenceschopnost v kontextu rozšíření EU EU je heterogenním celkem nárůst diferenciací se zvýšil rozšířením v r. 2004 a 2007 západ je charakteristický pomalým růstem HDP, zatím co růstová dynamika nových členských zemí je příznivá příčiny rozdílného růstu lze hledat v postavení starých členských zemí EU v současné globální ekonomice Konkurenceschopnost v kontextu rozšíření EU

Důvody vysoké konkurenceschopnosti nových členských zemí EU nízké pracovní náklady příznivý poměr mezi produktivitou a náklady práce dostupnost kvalifikované pracovní síly výhodnější daňové prostředí nízká rizikovost ekonomického prostředí geografická poloha kulturní blízkost a jazyková vybavenost vysoká dynamika ekonomiky a tržního prostředí Důvody vysoké konkurenceschopnosti nových členských zemí EU

Rámec strategie konkurenceschopnosti (NERV) Instituce Vzdělanost Trh práce a zboží – daňová struktura Rozbor finančních trhů Technologická připravenost Zkvalitňování charakteristik podnikání Inovace

Od lisabonské strategie ke koncepci evropa 2020 Lisabonská strategie je predchůdkyní E 2020 - přijatá v r. 2000, Cílem strategie byla vysoká dynamika rastu hospodářství a více kvalitních pracovných míst. štyri prioritné oblasti - výzkum, vývoj a inovace, vzdelávání, zaměstnanost a podnikatelské prostředí

Pět cílů Evropské unie pro rok 2020 1. Zaměstnanost Zaměstnat 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let 2. Výzkum, vývoj a inovace Investovat 3 % HDP Evropské unie (kombinace veřejných a soukromých zdrojů) do výzkumu, vývoje a inovací 3. Změna klimatu a energetika Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (nebo dokonce 30 %, pokud k tomu budou vytvořeny podmínky) ve srovnání se stavem v roce 1990 Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % Zvýšit energetickou účinnost o 20 % 4. Vzdělávání Snížit míru nedokončení studia pod 10 % Dosáhnout ve věkové kategorii od 30 do 34 let alespoň 40% podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva 5. Chudoba a sociální vyloučení Snížit alespoň o 20 milionů počet lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a hrozí jim sociální vyloučení

Inteligentní růst 1. Investovat 3 % HDP Evropské unie do výzkumu a rozvoje (kombinací soukromých a veřejných zdrojů) a celkově zlepšit podmínky pro výzkum, vývoj a inovace. 2. Zvýšit do roku 2020 míru zaměstnanosti mužů a žen ve věkové kategorii od 20 do 64 let na 75 % tím, že se bude podporovat vyšší zaměstnanost žen, mladých lidí, starších lidí, lidí s nízkou kvalifikací a legálních přistěhovalců. 3. Zvýšit úroveň vzdělanosti, zejména za pomoci těchto opatření: – snížit míru předčasného ukončení školní docházky pod 10 % – zvýšit ve věkové kategorii od 30 do 34 let počet absolventů vysokých škol alespoň na 40 % (nebo absolventů srovnatelného stupně vzdělání). Evropa 2020

Evropa 2020 Udržitelný růst Vytvořit konkurenceschopnější nízkouhlíkovou ekonomiku, která rozumným a udržitelným způsobem využívá všechny zdroje. Chránit životní prostředí, snížit objem emisí a zabránit úbytku biologické rozmanitosti. Využít náskoku, který Evropa má ve vývoji nových ekologických technologií a výrobních postupů. Zavést výkonné a inteligentní rozvodné sítě elektrické energie. Využívat celoevropské sítě, a dodat tak podnikům v EU (především pak malým výrobním firmám) další konkurenční výhodu. Zlepšovat podnikatelské prostředí, zejména v případě malých a středních podniků. Umožnit spotřebitelům, aby se na základě dostatečných informací mohli co nejlépe rozhodnout.

Přístup institucí EU Evropská rada Rada EU Evropská komise Evropský parlament Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů Evropská investiční banka a Evropský investiční fond Evropa 2020

Děkuji za pozornost jarolim.antal@vse.cz