Duševní (mentální) gesta neboli kroky poznávání

Mentální gesta etapa poznávání Zapamatování si Pozornost Porozumění Mentální regulace rozeznává pět mentálních gest – etap (kroků) poznávání: Pozornost Porozumění Představivost tvořivá Uvažování

Les gestes mentaux Mentální regulace popisuje duševní operace nezbytné pro realizaci jednotlivých etap (kroků); mentální regulace tak přesně popisuje, jak se provádějí. « Ohoblovat prkno, položit střešní tašku, držet luk, k tomu všemu je třeba vědět «jak», a to se potřebujeme naučit» (A. de La Garanderie, Critique de la raison pédagogique, str. 82) A stejné je to i s mentálními gesty: lze popsat jak se provádějí.

Mentální gesta Vlastní proces, tedy ono « jak », nebývá definován a v pedagogické praxi je opomíjen. Mentální regulace našla slova, kterými ho lze popsat.

Mentální gesta Pokud jsou jednotlivé etapy popsány, (charakterizovány,definovány), pedagog je může využívat při práci se studenty a může jim lépe vysvětlit vše, co musí dělat, aby tyto kroky úspěšně a samostatně v budoucnu prováděli. To je jeden z přínosů mentální regulace, protože právě u studentů se často setkáváme s tím, že neví v čem jednotlivé etapy spočívají a jak je mají pro svůj vlastní proces učení využívat . Všechny pokyny obvykle používané při výuce jako « dávej pozor », « přemýšlej », « najdi jiné řešení », « zapamatuj si », « zkus pochopit », atd. mohou být doplněny daleko přesnějšími pokyny, lépe navozujícími duševní aktivitu.

Mentální gesta STRUČNĚ JE POPIŠME : Všechna mentální gesta spočívají v EVOKACI ( v obou významech tohoto slova, viz evokace). Proto projekt Co-nai-sens vždy ilustruje evokaci v rámci jednoho nebo více mentálních gest. STRUČNĚ JE POPIŠME :

Pozornost « Pozornost je gesto, které otvírá dveře znalostem, pokud je prováděno správně » (A. de La Garanderie, Critique de la raison pédagogique, str.132) Co to znamená ? X+Y=Z Kolik lidí čte, slyší, vidí, dotýká se…. ale po vnímaných věcech jim v hlavě nezůstane ani stopa ve formě evokací! Kolik studentů ve třídě poslouchá učitele, vidí zápisy na tabuli, čte zadaný úkol, ale neevokuje je !

Pozornost Gesto pozornosti spočívá v předchozím rozhodnutí evokovat to, co budeme vnímat a v následné evokaci vnímaného objektu (vizuální, auditivní, verbální či taktilní). Aby tato činnost správně proběhla, je potřeba neustále přecházet tam a zpět mezi vnímaným objektem a jeho mentálním obrazem, který se pomalu vytváří; to je « evokační doba  » (viz evokace).

Pozornost Konkrétně ! Co říci studentům :  podívejte se na tento objekt, obraz, text, schéma,…. které je v učebnici nebo na tabuli,... ...poslouchejte, co vám řeknu, co vám pustím,… s cílem vytvořit si v hlavě jeden nebo více obrazů, říci sami sobě slovy nebo větami co vidíte, slyšíte, cítíte, čeho se dotýkáte, ...

Pozornost ... Podívejme se nyní na jiná mentální gesta... Jestliže gesto pozornosti otevírá dveře poznání, « evokace při gestu pozornosti není samoúčelná. Evokujeme kvůli něčemu a právě ono « kvůli něčemu » dává evokaci nebo evokacím určitý smysl. » (A. de La Garanderie, Critique de la raison pédagogique, str.166) ... Podívejme se nyní na jiná mentální gesta...

Zapamatování si Provádět gesto zapamatování si znamená uskutečnit gesto pozornosti tak, jak bylo popsáno na předchozích snímcích navíc s cílem použít evokace vnímaných věcí v imaginární budoucnosti: v budoucnosti musí existovat možnost k těmto evokacím se vrátit. je proto nezbytné již v momentu zapamatovávání si mentálně předvídat jiná místa a jiné okamžiky, kdy by tyto evokace mohly být užitečné.

Zapamatování si Jednoduchý příklad : student se učí lekci- duševně ji umisťuje do budoucnosti a představuje si, že ji za dva dny bude používat v určitém kontextu,… Zpěvačka si při opakování svého vystoupení představuje okamžik, kdy bude stát na podiu.

Zapamatování « Naše vzpomínky mají takový smysl a takovou šíři možných významů, jaké jsme jim dali ve chvíli, kdy vznikaly.  » (A. de La Garanderie, Critique de la raison pédagogique, str. 245-6). Jinak řečeno, když se mi podaří porozumět postupu při řešení těžkého problému, jestliže si tento postup zapamatuji a přitom myslím na jeho budoucí použití - aby mi posloužil v podobných situacích - je velká šance, že jej v příhodné chvíli opravdu naleznu. (viz dále, gesto porozumění).

Představa o budoucím využití Shrňme, ... Představa o budoucím využití = Zapamatování Pozornost +

La compréhension Předchozí snímky ukázaly, že subjekt vytvořil ve svém vědomí díky gestům pozornosti a zapamatování si evokace, které můžeme nazývat vědomostní jednotky. Gesto porozumění je krokem, při kterém vědomí konfrontuje tyto vědomostní jednotky, tyto evokace, snaží se je porovnat a nalézt mezi nimi shodné rysy, podobnosti, rozdíly, vztahy vyjadřující příčiny, důsledky, účel a cíl. Vyúsťuje v tušení významu: významu věcí samotných, jejich podstaty a vzájemných vztahů.

La compréhension Toto tušení významu může u jednotlivců vznikat různým způsobem: v prostoru a/nebo v čase, s cílem naučené použít a/nebo někomu vysvětlit, porovnáváním rozdílů a/nebo podobností, v tomto procesu může být subjekt více divákem a/nebo aktérem. Tyto vlastnosti gesta porozumění jsou velice zajímavé , ... ale ... není možné v rámci tohoto stručného dokumentu zacházet do detailů!

Uvažování Představme si Alici : Slova « uvažuj, přemýšlej » jsou určitě nejpoužívanějšími slovy v pedagogickém kontextu! Co ale znamenají ? Co musí student udělat, aby uskutečnil toto gesto? Představme si Alici : Má napsat větu, která popisuje barvu jejích bot.

Moc se mi nezdá napsat to takhle, ale určitě je to správně! Uvažování Pokud dobře zná gramatiku a pokud správně uvažuje, může postupovat například takto: Napíšu tedy, že boty jsou lahvově zelené s blankytně modrou čarou. « Boty jsou ...  » ? Chybí mi tu přídavné jméno popisující barvu! A navíc potřebuji složené přídavné jméno! Jak je jenom to pravidlo ? Moc se mi nezdá napsat to takhle, ale určitě je to správně! Aha, už si vzpomínám ! Přídavná jména se shodují s podstatným jménem, které charakterizují. A to platí i pro přídavná jména, popisující barvy! Až na to, že jsem chtěla použít složené přídavné jméno ! A vzpomínám si, že existuje pravidlo, které říká, že přídavná jména složená, která označují barvu se ve francouzštině nemění.

Uvažování Gesto uvažování při řešení problému, při pokusu o pochopení pojmu spočívá v : - pečlivé evokaci problému, který řešíme, otázky, pojmu, kterému máme porozumět, ... - návratu ke všem předchozím získaným a pochopeným znalostem a v jejich vytřídění vzhledem k danému problému, otázce nebo pojmu. Jedna nebo více těchto evokací se pak stávají pravidlem. - aplikaci tohoto pravidla (nebo těchto pravidel) na výchozí problém.

Uvažování Toto gesto je komplexní a centrální: opírá se o všechna ostatní gesta. Je také gestem, které zajišťuje přenos. Podívejme se nyní na páté gesto, které nám pomůže lépe pochopit všechna ostatní !

Představivost (tvůrčí) « Tvůrčí představivost se snaží vytvořit nový, originální (třeba i docela malý) svět. Je konfrontována s neznámem. Předem netuší, co najde a někdy ani to, co hledá. » (Ch. Evano, La gestion mentale, str.44) A to ve dvou směrech : Při gestu představivosti je cílem subjektu pokusit se dosáhnout něčeho originálního: buď uskutečnit nový objev (najít něco, «co existuje » ale není známo) nebo vynalézt něco, co ještě neexistuje (ale mohlo by existovat).

Představivost (tvůrčí) Odlišuje se jasně od snění... a vyžaduje osobní investici. Je přítomna ve všech postupech, které nutí studenta nepapouškovat znalosti, vytvářet nové hypotézy, přehodnocovat obecně zaujímaná stanoviska, doplňovat, zjednodušovat, rozvíjet, transformovat, domýšlet,….., nechávat se překvapit, nacházet originální způsoby učení, atd.

Představivost (tvůrčí) Spočívá v duševní pružnosti, která může osvětlit všechna ostatní gesta a zefektivnit je. Je například velmi užitečná při zapamatovávání si, kdy pomáhá při vytváření představy o budoucím využití naučeného, o které jsme již mluvili.

Na závěr : můžeme říci, že ...

... a každé má přináší něco nového. …všech 5 mentálních gest neboli kroků poznávání je navzájem propojeno ... ... a každé má přináší něco nového.

... a každé má přináší něco nového. …všech 5 mentálních gest neboli kroků poznávání je navzájem propojeno ... Zapamato vání si Pozornost Porozumění Uvažování Představivost tvořivá ... a každé má přináší něco nového.

Můžeme to říci také takto : Pozornost Zapamatování si Uvažování Porozumění Tvůrčí představivost

Jaký je mezi nimi rozdíl ? Na závěr, jedno upřesnění pojmů. Mentální gesta Jaký je mezi nimi rozdíl ? Kroky poznávání neboli A. de La Garanderie mluvil ve svých prvních knihách o mentálních gestech. Potom začal používat pojem kroky poznávání, aby popsal stejná gesta v momentě, kdy je používá subjektem, který má určité vlastnosti. « Mohu někomu ukázat, co může udělat pro to, aby něco dokázal, ale je něm přejít k činu a uspět nebo ztroskotat. Mohu někomu ukázat, co může udělat pro to, aby pochopil, porozuměl, ale je na něm přejít k činu a pochopit nebo ne ... » (A. de La Garanderie, Critique de la raison pédagogique, str. 27-28)

neboli kroky poznávání Mentální gesta neboli kroky poznávání Pro pochopení a zaznamenání celé šíře této problematiky je třeba hlubší vzdělání a četba Tento dokument naznačuje jen základy! Pokračujte, je to na vás!

Pro evropský projekt Co-nai-sens Realizace : Michèle Giroul z Mezinárodního Institutu Mentální Regulace Anne Moinet, Hélène et Pierre-Paul Delvaux z Initiative et Formation Belgie. 2007 Pro evropský projekt Co-nai-sens Photos : PP. Delvaux Images : clipart sur http://office.microsoft.com power point vytvořila : Hélène Delvaux.