neverbální komunikace Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov46 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: sociální psychologie Téma: Neverbální komunikace Určeno pro: 3. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: neverbální komunikace, gestikulace, posturalita, mimika, proxemika, haptika, paralingvistika Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad procesů neverbální komunikace, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli

neverbální komunikace sdělování beze slov, případně uvnitř slov, pod nimi;

gestikulace – gesta jsou původnější než slova, na formování má vliv kulturní a etnické prostředí, mají tvořivou sílu, kterou nemají slova (např. odpuštění dítěti vyjádřím dlouhým objetím) ;

posturalita, postoje těla – od gest se odlišují určitou setrvalostí stavu, vyjadřuje se jimi nejčastěji přijetí (otevřená náruč), nepřijetí druhého (natažení nohou členů na okrajích skupiny při příchodu nového člena), snahu rozšířit nebo zmenšit vlastní prostor, úzce souvisí s gesty;

kongruence poloh – sociální jev který lze charakterizovat jako zaujetí zhruba stejného postoje, např. oba komunikující mají ruce v kapsách, mávají na sebe atd.; kongruence poloh často vyjadřuje daleko více než pouhou shodnost tělesných postojů; podle kongruence nebo nekongruence postojů můžeme usuzovat, zda partner dialogu souhlasí, či nesouhlasí s obsahem sdělení;

mimika, výrazy tváře – tvář a slovo nejdůležitější prostředky v mezilidské komunikaci; mimické výrazy jsou spojeny především s vyjádřením emocí (štěstí se dá vyčíst z dolní části obličeje, překvapení z oblasti čela a obočí atd.);

pohledy očí – oči jsou nejen přijímačem, ale také vysílačem informací; při vzájemném pohledu dojde nejrychleji k uzavření komunikačního okruhu (pokud je pohled opětován, znamená to ochotu komunikovat); délka a četnost pohledů vypovídají o zaangažování komunikujícího ve vztahu či na jeho emocionální stav;

proxemika, vzdálenost a zaujímání prostorových pozic – při proniknutí do osobní zóny (teritoria) může dojít k proxemickému tanci až vyprovokované agresi; dvě dimenze: vertikální a horizontální;

ve vertikální rovině se jedná o vzájemnou výšku očí; při přátelském rozhovoru je snaha vyrovnávat výšku očí; při vyjadřování dominance a submisivity je výška očí partnerů různá;

v horizontální rovině se rozlišují sféry: veřejné: 900 – 350 cm, lze vnímat skupinu, např. přednáška; společenské: 300 – 120 cm, lze vnímat detaily – mimiku, např. pracovní kontakty; osobní: 200 – 45 cm, jasně lze vnímat detaily, např. sdělování důvěrných informací; intimní: 45 – 0 cm, jemné doteky, např. mazlení, líbání;

haptika, tělesný kontakt – interpretován jako projev přátelství i nepřátelství; např. podání ruky; v naší kultuře vypovídá o přátelském naladění; pohlazení, polibek patří v naší kultuře k projevům přátelství, které je na kvalitativně vyšší úrovni; k nepřátelským projevům patří odstrčení, uhození atd.;

paralingvistika, svrchní tóny řeči – odhaluje význam sdělení; výška, hlasitost, rytmus, chyby v řeči atd.; paralingvistické projevy pomáhají vyjádřit a dokumentovat pravost významu sdělení, rozpoznat za čím ten, kdo mluví, stojí; např. řeč přerušovaná častými a dlouhými pomlkami dokumentuje závažnost a obtížnost sdělení pro komunikátora;

oblečení, zdobnost, fyzické i jiné aspekty vlastního zjevu – sděluje se především příslušnost k určité skupině; oblečení, úprava vlastního životního prostoru (obydlí, pracovna) prezentuje člověka okolí;

funkce neverbální komunikace: podpora řečových promluv; náhrada řečového vyjádření; vyjádření emocí; vyjádření interpersonálního postoje; sebevyjádření a sebeprezentaci; vyjádření příslušnosti ke skupině; potvrzení ceremoniálů a rituálů; zesílení vlivu; umělecké vyjádření;

otázky použij pojmy haptika, posturalita, paralingvistika, proxemika svrchní tóny řeči odhalující význam sdělení vzdálenost a zaujímání prostorových pozic tělesný kontakt postoje těla paralingvistika proxemika haptika posturalita

Použité zdroje HAYESOVÁ, N.: Základy sociální psychologie, Portál, Praha 2009. ISBN 978-80-7367-639-1 HELUS, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy, Grada, Praha 2007. ISBN 978-80-247-1168-3 KOHOUTEK, R.: Základy sociální psychologie, CERM, Brno 1998. ISBN 80-7204-064-2 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.