Odpovědnost při hospodaření s majetkem státu

Druhy odpovědnosti odpovědnost za porušení povinností při hospodaření s majetkem státu odpovědnost fyzických osob odpovědnost organizačních složek státu a státních organizací odpovědnost za škodu odpovědnost za škodu vzniklou státu odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnancům a třetím osobám

Odpovědnost za porušení povinností odpovědnost fyzických osob stát vždy jedná prostřednictvím fyzických osob § 47 odst. 1: povinnost provádět veškerou činnost s odbornou péčí a postupovat podle ZMS a dalších právních předpisů druhy odpovědnosti trestněprávní pracovněprávní

Trestněprávní odpovědnost fyzických osob řídí se zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákon do úvahy přichází zejm. trestné činy proti majetku: krádež (§ 205) zpronevěra (§ 206) neoprávněné užívání cizí věci (§ 207) porušování povinností při správě cizího majetku (§ 220 a 221) poškození cizí věci (§ 228)

Trestněprávní odpovědnost fyzických osob u vedoucího organizační složky státu může do úvahy přicházet: zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329) maření úkolu úřední osoby z nedbalosti (§ 330) Do úvahy přichází též odpovědnost za přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích - § 50, přestupky proti majetku

Pracovněprávní odpovědnost fyzických osob do budoucna by to u státních zaměstnanců měl upravit zákon č. 218/2002 Sb. (služební zákon), účinnost opakovaně odložena, aktuálně má účinnosti nabýt 1. ledna 2015 v současnosti se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce porušení povinnosti při hospodaření s majetkem státu může představovat porušení povinnosti vztahující se k zaměstnancem vykonávané práci (porušení pracovní kázně)

Pracovněprávní odpovědnost fyzických osob – pokračování sankce výpověď – pro závažné porušení povinnosti pro soustavné méně závažné porušování, jestliže byl zaměstnance v době posledních 6 měsíců písemně upozorněn na možnost výpovědi okamžité zrušení pracovního poměru pro porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem

Odpovědnost organizačních složek státu ZMS pouze stanovuje, že odpovědností FO není dotčena odpovědnost organizačních složek státu a státních organizací (§ 47 odst. 2) dále upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech § 44 vymezuje porušení rozpočtové kázně – např. neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu § 44a stanovuje sankci - odvod za porušení rozpočtové kázně prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu ve výši porušení rozpočtové kázně

Odpovědnost za škodu vzniklou státu škodu státu může způsobit zaměstnanec organizační složky státu/státní organizace – řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce jiná osoba – řídí se občanským zákoníkem nebo obchodním zákoníkem

Odpovědnost za škodu vzniklou státu - pokračování obecná odpovědnost zaměstnance (§ 250) zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli odpovídá za splnění 2 podmínek škodu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním je dáno zavinění při zavinění z nedbalosti se hradí pouze skutečná škoda, při úmyslném zavinění se hradí i ušlý zisk výše náhrady zavinění z nedbalosti – nejvýše 4,5 násobek průměrného měsíčního čistého výdělku úmyslné zavinění v celém rozsahu

Odpovědnost za škodu vzniklou státu - pokračování další případy odpovědnosti zaměstnance pokud zaměstnance vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě – podílí se na náhradě (§ 251) odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách – musí být písemná dohoda odpovědnost za ztrátu svěřených věcí

Odpovědnost státu za škodu vzniklou zaměstnanci § 46 ZMS - škoda vzniklá při hospodaření s majetkem podle tohoto zákona není škodou způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (vylučuje působnost zákona č. 82/1998 Sb.) řídí se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Odpovědnost státu za škodu vzniklou zaměstnanci – pokr. obecná odpovědnost zaměstnavatele (§ 265) vázána na 2 kumulativní podmínky škoda vznikla zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním škoda vznikla porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům další případy odpovědnosti zaměstnavatele odpovědnost za věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví (§ 266) odpovědnost na odložených věcech (§ 267)