Lucemburkové na českém trůně VY_12_INOVACE_89 Lucemburkové na českém trůně Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost – Dějepis – Křesťanství a středověká Evropa Leden 2012 Mgr. Regina Kokešová

Lucemburkové na českém trůně Slouží k vyvozování nového učiva Rozvíjení čtenářské gramotnosti – četba textu a vyhledávání informací, následně volná interpretace přečteného textu Formou otázek za jednotlivými tématy kontrola sledování a zapamatování nových informací Samostatná práce s textem v učebnici

Lucemburkové Lucemburkové byli druhou českou královskou dynastií. Zemím Koruny české vládli v letech 1310–1437. Od roku 1196 vládli v lucemburském hrabství, v roce 1387 získali uherský trůn. V letech 1373–1415 drželi Braniborsko. Lucemburkové drželi říšskou korunu od roku 1308 až do roku 1437 (s výjimkou let 1313-1346 a 1400-1410).

Jan Lucemburský 1310 - 1346 Poté, co jeviště dějin dramaticky roku 1306 opustili Přemyslovci, byl Jindřichovi roku 1309 nabídnut český trůn pro jeho jediného syna Jana. V Janovi Lucemburském se protnuly hned tři nástupnické principy: otec mu udělil Čechy v léno, oženil se s Eliškou Přemyslovnou a šlechta ho uznala za krále. Jan Lucemburský v českých zemích zůstal cizincem, posloužily mu ovšem jako odrazový můstek pro výrazné ovlivňování evropské politiky.

Král cizinec Častá nepřítomnost krále v Čechách Zahraniční válečná tažení na straně francouzského krále Neustálé střety s českou šlechtou Nevydařené manželství s hrdou a tvrdohlavou Eliškou Přemyslovnou Ztráta zájmu o vnitřní záležitosti http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Lucembursk%C3%BD

Král diplomat Obratně zasahoval do evropské politiky Byl uznávaným politikem a válečníkem Rozšířil hranice českého království o Chebsko, Lužici a část Slezska Jeho neuskutečněným snem bylo získání koruny Svaté říše římské (tu získal až jeho syn Karel IV.)

Bitva u Kresčaku na dobové iluminaci – v té roku 1348 Jan Lucemburský zemřel Vzhledem k Janově vztahu k českým poddaným, kdy se spíše báli jeho příjezdu, protože bude následovat výběr daní, jsou zvláštní poslední slova, která jsou mu připisována: „Toho Boh dá nebude, aby český král z boje utíkal“.

Karel IV. 1346 - 1378 Římský císař, český, lombardský a arelatský král, hrabě lucemburský, markrabě moravský http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV.

Karel IV., křtěný jménem Václav, se narodil jako syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Vzdělání se mu dostalo na francouzském dvoře, kde byl také oženěn s první ze svých čtyř manželek Blankou z Valois. Jako český král stál u zrodu Nového Města pražského (1348) a zahájil stavbu Karlova mostu (1357). Roku 1348 vydal zakládací listinu pozdější Karlovy univerzity. Na jeho popud byla roku 1346 zhotovena Svatováclavská koruna. Zanechal po sobě několik spisů, mezi nejznámější patří autobiografie Vita Caroli.

Úkoly – vyhledej v učebnici: 1. Jak je Karel IV. nazýván? 2. Jakým jménem byl pokřtěn? 3. Kolika jazyky Karel IV. mluvil? (kterými?) 4. Kdy se ujal správy českých zemí? 5. Jaký měl v té době titul? 6. V kterém roce byl Karel korunován ze českého krále? 7. Kde byly uloženy korunovační klenoty? 8. Které stavby byly za doby působení Karla vybudovány?

Správné odpovědi: Otec vlasti Václav 5 (latina, francouzština, italština, němčina, čeština) 1334 Markrabě moravský 1346 Na Karlštejně Nové město pražské, katedrála sv.Víta, Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn, Hladová zeď…..

Václav IV. 1378 - 1419 Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn a dědic Karla IV. a jeho třetí manželky Anny Svídnické, český král (1378-1419), v letech 1376–1400 byl římsko-německý král (jako Wenzel von Luxemburg). 15. června 1363 byl teprve dvouletý Václav korunován Arnoštem z Pardubic na českého krále. Karel diplomacií a penězi zabezpečil synovi i německý trůn, Václav byl 10. června 1376 zvolen za německého krále a 6. července 1376 v katedrále v Cáchách korunován. http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_IV.

Václav IV. 1378 - 1419 byl velkým milovníkem zvířat a nechal zřídit v nové královské zahradě (na místě dnešního obecního domu) rozsáhlý lvinec. Mimo lvů tam žily i další šelmy. Maso pro ně muselo být z příkazu krále přiváženo denně čerstvé a muselo být nejlepší kvality. V Královské oboře choval Václav IV. další zvířata, zejména jeleny, divoká prasata a zubry. Po smrti otce v roce 1378 byl Václav celkem aktivním panovníkem. Dvorských úřadů se ujali představitelé nižší šlechty, o které se Václav opíral, kteří ale postrádali evropský rozhled. Snad i díky nim začal král upřednostňovat lovy a pitky před povinnostmi a dostal se do sporu s vyšší šlechtou i arcibiskupem Janem z Jenštejna. Střet vyvrcholil roku 1393 umučením Jana Nepomuckého a Jenštejnovou rezignací.

Pečeť Václava IV. Václav IV. zpočátku podporoval Jana Husa, což vyvrcholilo roku 1409 Dekretem kutnohorským. Kritika prodeje odpustků, který znamenal přínos také pro královskou pokladnu, je odcizila - roku 1412 Václav zaštítil prodej odpustků.

Ani odsouzení Husa jako kacíře a naléhání koncilu i Zikmunda, aby zasáhl proti „sílícímu kacířství“ v Českém království, nedokázaly Václava IV. vyburcovat k jednoznačnému postoji. Stále více se uchyloval do ústraní, kde ho také zastihla zpráva o první pražské defenestraci. To u něj vyvolalo záchvat mozkové mrtvice nebo snad epilepsie. 16. 8. 1419 Václav IV. zemřel na Novém Hradě u Kunratic. Druhá Václavova manželka Žofie nechala pohřbít jeho pozůstatky v klášteře na Zbraslavi. Jan Očko z Vlašimi – Mladý Václav IV. – obraz ze 14. století

Zikmund Lucemburský 1436 - 1437 Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, braniborský markrabě (od roku 1373), uherský král (od 31. března 1387), český král (korunován 28. července 1420, vládl v letech 1436–1437), moravský markrabě, římský král (zvolen roku 1410 a znovu 21. července 1411, korunován 8. listopadu 1414), lombardský král (25. listopadu 1431) a římský císař (31. května 1433). http://cs.wikipedia.org/wiki/Zikmund_Lucembursk%C3%BD

Významný evropský politik vrcholného středověku, v Čechách však neoblíbený kvůli Janu Husovi, na jehož smrti je mu připisován podíl. Zikmundovi se skutečně od mládí říkalo „liška ryšavá“, ovšem jenom kvůli zrzavým vlasům, ne prohnanosti. Albrecht Durer – 1509 – 1516, Obraz Zikmunda Lucemburského

Vztahy s Václavem Roku 1401 vypukla v Uhrách vzpoura a král byl dočasně uvězněn. Václav IV., byť sesazen z německého trůnu, se obrátil o pomoc ohledně císařské korunovace (stále ještě možné) k Zikmundovi a nabídl mu správu Čech. Zikmund začal zabírat královské hrady a zámky, kvůli Václavovu odporu ho nechal zajmout a odvést do Vídně. Odpor, který proti němu v Čechách rychle vzrůstal, se pokusil zlomit vojensky, současně však musel znovu zasahovat v Uhrách proti novému uchazeči o trůn. Mezitím Václav z Vídně uprchl a roku 1404 se bratři smířili.

Císař a husité Po Václavově smrti (1419) se stal Zikmund jediným dědicem českého království, kterého katolická šlechta očekávala se samozřejmostí, husitská šlechta pak s obavami. Připravovaly se volební požadavky: přijímání z kalicha a sekularizace (zabavení) církevního majetku. V březnu 1420 byla ve Vratislavi za jeho přítomnosti vyhlášena křížová výprava proti kacířským Čechám. Koncem května oblehl Zikmund s křižáckým vojskem Prahu. Byl poražen na Vítkově (14. července) a pod Vyšehradem (2. listopadu), nechal se ale korunovat českým králem, neboť měl ve své moci Pražský hrad (28. července). Na jaře 1421 se v Čáslavi sešel sněm, který ho jako krále odmítl; na Moravě, ve Slezsku a Lužici ho šlechta uznala.

Legitimní český král Dne 31. května 1433 byl Zikmund papežem Evženem IV. korunován římským císařem. Po bitvě u Lipan se mu otevřela cesta k vládě v českých zemích. Dne 6. srpna 1436 na sněmu v Jihlavě byla vyhlášena kompaktáta (kompromis mezi stanovisky církve a husitů) a císař Zikmund byl přijat za českého krále. Na sněmu 30. září 1437 byla proti Zikmundovi vznesena celá řada stížností – například, že dal popravit hejtmana Jana Roháče z Dubé. U Zikmunda pravděpodobně vypukla rakovina, vyměnil prý císařský šat za pohřební roucho. Poslední slavný Lucemburk zemřel 9. prosince 1437 při cestě do Uher ve Znojmě.

Otázky a úkoly Který z panovníků rodu Lucemburků udělal nejvíce pro české země? Kdo je nazýván králem cizincem a proč? Jaký je příbuzenský vztah Václava IV. A Zikmunda Lucemburského? Jaký byl vztah Václava k husitství? Jaký byl vztah Zikmunda k husitství?

Zdroj informací: http://cs.wikipedia.org http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Lucembursk%C3 %BD http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_IV. http://cs.wikipedia.org/wiki/Zikmund_Lucemburs k%C3%BD