Dopady ekonomické krize na migranty a migraci v ČR Dušan Drbohlav Přírodovědecká fakulta UK v Praze, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Soňa Schovánková Přírodovědecká fakulta UK v Praze, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PwC ČR, oddělení Global Visa Solutions

Struktura Úvod Vývoj počtu cizinců na území ČR Sociální situace a strategie chování migrantů Imigrační opatření aplikovaná v době ekonomické krize Závěr Publikace: DRBOHLAV, D., MEDOVÁ, L., ČERMÁK, Z., JANSKÁ, E., ČERMÁKOVÁ, D., DZÚROVÁ, D.: Migrace a (i)migranti v Česku - „Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme“. Praha, Sociologické nakladatelství (SLON) 2010.

1. Úvod Krize má dopady na národní ekonomiky, firmy i pracovníky včetně cizinců V USA se krize objevila v polovině 2007 V Česku se krize projevila až ve třetím čtvrtletí 2008 Cizinci pracující na nekvalifikovaných místech a v odvětvích náchylných na podobné otřesy (např. zpracovatelský průmysl, stavebnictví či služby), jsou více ohroženi ztrátou zaměstnání Reakce migračních politik zejména v cílových zemích

2. Změny v počtech cizinců na území ČR Graf 1: Cizinci s povolením k pobytu, čtvrtletí od března 2008 do prosince 2010 Zdroj: Český statistický úřad (2011) Poznámka: zahrnuje cizince s vízem k pobytu nad 90 dnů, povolením k dlouhodobému pobytu, povolením k přechodnému pobytu, povolením k trvalému pobytu

2. Změny v počtech cizinců na území ČR Graf 2: Cizinci s trvalým pobytem, 2004 - 2010 Zdroj: Český statistický úřad (2011)

2. Změny v počtech cizinců na území ČR Graf 3: Cizinci s přechodným pobytem, 2004 - 2010 Zdroj: Český statistický úřad (2011) Poznámka: přechodný pobyt zahrnuje cizince s vízem k pobytu nad 90 dnů, povolením k dlouhodobému pobytu, povolením k přechodnému pobytu

2. Změny v počtech cizinců na území ČR Graf 4: Zaměstnanost cizinců v Česku, 2003-2011 Zdroj: Český statistický úřad (2011), Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (2011) Poznámka: zahrnuje počet živnostenských oprávnění, zahrnuje cizince držitele pracovního povoleni a registrované na úřadech práce

2. Změny v počtech cizinců na území ČR Graf 5: Cizinci evidovaní úřady práce, čtvrtletí od března 2008 do března 2011 Zdroj: Český statistický úřad (2011), Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (2011) Poznámka: zahrnuje cizince držitele pracovního povoleni a registrované na úřadech práce

2. Změny v počtech cizinců na území ČR Krize měla významnější vliv na ekonomické aktivity cizinců (ztráta zaměstnání) než na jejich celkový odchod z Česka Pokles počtu cizinců - držitelů povolení k zaměstnání, v roce 2009 – (týká se pouze občanů třetích zemí) – pokles ze 128 934 osob na 73 714 osob … Snížení: Ukrajinci o 34 %, Moldavani o 37%, Mongolové o 72 %, Vietnamci o 86 % … „Kompenzace“ nárůstem počtu cizinců-živnostníků Nárůst: Ukrajinci z 21 213 osob na 26 223, Vietnamci ze 32 139 na 35 590, nárůst živnostníků i mezi migranty z Mongolska a Moldavska Z hlediska zaměstnanosti cizinců lze usuzovat, že hospodářskou krizí byli nejvíce postiženi cizinci ze třetích zemí v pozici zaměstnanců. To dokumentuje i fakt, že jako první začali od počátku roku 2009 ztrácet zaměstnání cizinci zaměstnaní jako agenturní pracovníci vykonávající práci pro průmyslové podniky. Pravděpodobné zvyšování počtu nelegálně zaměstnaných cizinců (chybí však empirické výzkumy)

3. Sociální situace a strategie chování migrantů Studie organizace La Strada (Krebs 2010) 36 interview s Vietnamci, Vietnamkami a dalšími aktéry Problém zadlužení v domovské zemi/cílové zemi Ztráta zaměstnání - řada migrantů se ocitla bez finančních prostředků Vykořisťování migrantů agenturami práce (nedodržené sliby o ubytování/dopravě, platech, náročné směny, diskriminace na pracovišti, nízké mzdy, předáním české agentuře došlo ke zhoršení podmínek, zneužívání neznalosti jazyka a prostředí) Práce na základě mandátní smlouvy, smlouvy o sdružení a členství v družstvech Vytváření vztahu závislost

3. Sociální situace a strategie chování migrantů Obcházení legislativy ze strany cizinců Změna účelu pobytu ze zaměstnání na podnikání Podávání nekompletních žádostí o povolení k pobytu (zejména bez účelu pobytu) Zneužívání účelu pobytu sloučení rodiny (účelové sňatky) nebo účelové přihlášení se k otcovství) Zneužívání pobytu za účelem studia

4. Imigrační opatření aplikovaná v době ekonomické krize Zaměřena vůči nekalým ekonomickým aktivitám cizinců Většinou restriktivní charakter z důvodu ochrany českého trhu práce I pozitivní kroky Některá opatření byla připravována již před zahájením ekonomické krize (např. vízový kodex, směrnice o modrých kartách, zelené karty)

4. Imigrační opatření aplikovaná v době ekonomické krize Přímý dopad ekonomické krize – ČR zrušila některé ambasády či vízové sekce, např. Mumbai (Indie), Bogota (Kolumbie), Sanaa (Jemen), Abudža (Nigérie), Sydney (Austrálie) atd. Vytváření tzv. regionálních vízových center, např. Berlín – příslušný pro SRN a DNK; Bratislava – SVK a HUN; Madrid – ESP a PRT atd. Rušení ambasád/konzulárních sekcí ČR – krátkodobá víza vydávají jiné členské státy, např. Portugalsko (v Angole, Guinea-Bissau, Kapverdy, Mozambik atd.), Francie (zejména v afrických zemích jako např. Benin, Kamerun, Čad a další, a také Haiti, Laos), Španělsko (zejména v Latinské Americe jako např. Bolívie, Ekvádor, Jamajka a další) Krátkodobá schengenská víza: Nařízení ES 810/2009 tzv. Vízový kodex – jednotná pravidla pro vydávání krátkodobých víz Zrušení vízové povinnosti pro občany Černé hory, Makedonie a Srbska, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Taiwanu Dlouhodobá víza: Pozastavení nabírání žádostí v některých zdrojových zemích (např. Mongolsko, Moldavsko, Ukrajina, Vietnam, Thajsko), jaro 2009 K žádosti povinně výpis z rejstříku trestů z domovské země a ze země, kde cizinec soustavně pobýval více než půl roku v průběhu uplynulých tří let Zelené karty – „duální dokument“ = povolení k zaměstnání a povolení k pobytu v jednom dokumentu; „projekt Česka“, pro zaměstnance, jež mají smlouvu s českým zaměstnavatelem, typy karet dle kvalifikace – A, B, C, klíčový personál, pro 12 států, v platnosti od ledna 2009 Modré karty – „duální dokumentu“ = povolení k zaměstnání a povolení k pobytu v jednom dokumentu; „projekt EU“, zaměstnání s vysokou kvalifikací, tj. VŠ nebo vyšší odborné vzdělání, které trvalo min. 3 roky + pracovní smlouva na 1,5 násobek průměrné roční mzdy, otevřena pro všechny cizince, kteří nejsou občany EU, v platnosti od ledna 2011 Zpřísnění požadavků na zdravotní pojištění od ledna 2011

4. Imigrační opatření aplikovaná v době ekonomické krize Dlouhodobý pobyt: Zpřísnění požadavků na zdravotní pojištění od ledna 2010 resp. 2011 Přísnější posuzování dostatečného množství finančních prostředků pro zajištění pobytu rodinných příslušníků pracujících cizinců Projekt „Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků“: Ukončení příjímání přihlášek k 31.12.2010 Zaměstnávání cizinců a úřady práce: Zrušena povinnost zaměstnavatele získat z úřadu práce povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí před podáním žádosti o pracovní povolení cizince Pracovní povolení s platností až na dva roky vs. praxe Rozšíření seznamu, kdy není třeba pracovní povolení, pouze informační povinnost vůči úřadu práce (např. absolvent či student české vysoké školy, veděcko-výzkumný pracovník) - Ochranná lhůta při ztrátě zaměstnání až 60 dnů (při splnění určitých podmínek) Důsledné sledování trhu práce před vydáním pracovních povolení Zvýšení kontrol dodržování pracovně-právní legislativy (zvýšení počtu pokut a kontrol u firem zaměstnávajících zahraniční zaměstnance) Agentury práce (intenzivnější kontroly, legislativní úpravy zapůjčování pracovníků, nutnost pojištění agentury)

4. Imigrační opatření aplikovaná v době ekonomické krize Novela zákona č. 326/1999, o pobytu cizinců na území České republiky k 1.1.2011 Přesun značného rozsahu kompetencí z cizinecké policie na Ministerstvo vnitra: Ministerstvo vnitra nově uděluje dlouhodobé vízum a prodlužuje ho; prodlužuje povolení k dlouhodobému pobytu, uděluje trvalý pobyt, přijímá hlášení místa dlouhodobého pobytu a změn (jména, stavu, pasu apod.) atd., počet regionálních poboček Ministerstva vnitra se zvýšil Cizinecká policie – represivní orgán, řeší krátkodobé pobyty, snížil se počet regionálních pracovišť Dlouhodobá víza: Vydávána s platností max. na 6 měsíců Možnost odvolání se v případě zamítnutí Prodloužení víza nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů před vypršením víza (původně 120 a 14) Dlouhodobý pobyt: Zpřísnění podmínek prodloužení pobytu za účelem podnikání – na vyžádání např. daňový výměr, změna účelu z pracovního na podnikání až po dvou letech pobytu na území Zvýšení správních poplatků za vydání povolení (z CZK 1,000 na CZK 2,500), za změnu v průkazu (z CZK 300 na CZK 1,000), ztráta či zničení průkazu (z CZK 1,000 na CZK 4,000) Přiměřené ubytování – podlahová plocha 8m2,12,6 m2pro dvě osoby a na další osobu 5 m2 Biometrické údaje a průkaz povolení k pobytu – mělo být od 1.5.2011, stále v přípravě Zdravotní pojištění – pojistná částka se zvyšuje z EUR 30,000 a EUR 60,000 a pojištění musí garantovat komplexní zdravotní péči (problém u nadnárodních korporací, které mají dojednané globální pojištění pro své zaměstnance a jejich rodinné příslušníky)

5. Závěr Počet cizinců (celkem) v Česku se v době ekonomické krize nevýrazně snížil; zatímco počet cizinců s trvalým pobytem narůstal, krize významně snížila počty cizinců-zaměstnanců Zdá se, že místo návratu cizinci v zemi zůstávají a čekají na zlepšení ekonomické situace Účelová změna pobytu z pracovního na podnikatelský, družstevníci V opatřeních státu převažují spíše restriktivní kroky před pro-aktivními Rozsáhlé změny legislativy a zavedených postupů legalizace pobytu cizinců

Děkujeme za pozornost Dušan Drbohlav drbohlav@natur. cuni Děkujeme za pozornost Dušan Drbohlav drbohlav@natur.cuni.cz Soňa Schovánková sona.schovankova@cz.pwc.com