Život na vesnici v 18. století

Rozvrstvení obyvatel vesnice Venkované se dělili podle majetku na: Sedláky Rolníky Bezzemky (pronajímali si kousek půdy od sedláků nebo obce) Nemajetné lidi (čeledíni a děvečky, kteří pracovali u sedláka za stravu a byt) Chudinu (žebráci) žili z darů spoluobčanů

Podoba domů Domy se stavěly z vepřovic (cihla z nepálené sušené hlíny). Střecha byly pokryta došky (svázané svazky slámy ze žita). Domy měly malá okna. Podlahu v místnostech tvořila udupaná hlína. Před domem byla malá zahrádka a lavečka.

Hlavní místnost tvořila kuchyně – světnice. Světnice byla lemována dřevěnými lavicemi, u kterých stál velký kuchyňský stůl se židlemi. V rohu byla truhla, do níž se ukládalo oblečení. Část světnice se stolem, obrázky světců a křížkem byla nejdůležitější část domu a tvořila „svatý kout“.

Součástí venkovských stavení býval dvůr, kde se nacházely chlévy, kurníky a komora na hospodářské nářadí. V zadní části dvora bývala studna. Na konci dvora stávala stodola, kudy se vcházelo do zahrady. V zahradě rostly ovocné stromy a včelaři chovali včelstvo.

Jídlo Jídlo bylo daleko prostší než nyní. V peci, která zabírala velkou část kuchyně pekli velké bochníky chleba, koláče a buchty. Maso bývalo zřídkakdy. Jedli hodně luštěnin, brambor a různé druhy kaše. Polévka se jedla k snídani, obědu i večeři. Chléb bylo posvátné jídlo. Před jídlem i po jídle se modlili.

Ošacení Bylo prosté. Muži i ženy nosili kroj, ve všední den jednodušší, v neděli svátečnější. Většinu oděvů si sami vyráběli doma.

Zvyky Venkované pracovali od pondělí do soboty. Neděle byla svátečním dnem, dopoledne šli do kostela, odpoledne nastal čas odpočinku. Největším svátkem bývaly hody neboli posvícení. Dalším důležitým svátkem byly Vánoce a Velikonoce (děti přitom chodily na koledu a na pomlázku). V zimě se ženy setkávaly při draní peří, tato setkání byla příležitostí k vykládání nejrůznějších historek a zpěvu lidových písní. Děti s oblibou seděly a pozorně naslouchaly.

Práce na poli I po zrušení nevolnictví museli poddaní vykonávat robotu (pracovat zadarmo na polích patřících vrchnosti). Dále pak museli panovníkovi a vrchnosti odevzdávat část z toho, co sami vypěstovali. Stále udržovali úhorový systém (třetina pozemku ležela ladem, aby si odpočinula). Zemědělství bylo velmi zaostalé, používalo se primitivní nářadí (motyky, srpy, kosy), výnosy byly malé.

Život na vesnici Venkované se rozdělovali podle majetku na: - sedláky Zápis do sešitu Život na vesnici Venkované se rozdělovali podle majetku na: - sedláky - rolníky - bezzemky (měli od sedláků nebo obce pronajatý kus pozemku) - čeledíny a děvečky (nemajetní lidé, pracovali u sedláků za byt a stravu) - chudina - žebráci (žili z darů spoluobčanů) Venkovské domy byly postaveny z vepřovice (nepálená cihla) a pokryty doškovou střechou (svázaná sláma). Největší místností byla kuchyně - světnice, kde většinou i spali. K venkovským stavením většinou patřil dvůr s chlévy a kurníky, zakončený stodolou, kterou se procházelo na zahradu. Jídlo bylo daleko prostší než dnes. Převažovaly pokrmy z brambor, luštěnin a různé kaše. Chléb byl posvátný. Maso mívali zřídkakdy. Vesničané pracovali od pondělí do soboty, neděle byla dnem odpočinku. Největším svátkem byly hody a posvícení, Vánoce a Velikonoce (děti chodily na koledu a na pomlázku). V zimě se setkávali u draní peří (vyprávěli si historky a zpívali). Museli robotovat a odevzdávat část toho, co sami vypěstovali. Zemědělství bylo velmi zaostalé, proto byly výnosy malé a práce velmi namáhavá. Udržoval se úhorový systém (třetina pozemku zůstávala ladem, aby si „odpočala“).

Otázky: Jak se lidé na vesnici dělili podle majetku? Jak vypadaly vesnické domy? Co to byly došky? Co tehdy lidé jedli? Kdy pracovali, kdy odpočívali? Jak vypadala práce na poli? Co to je úhorový systém?

Použité prameny Vlastivěda pro 4. a 5. ročník ZŠ, Nová škola Čítanka pro 4. a 5. ročník, Nová škola Dětská ilustrovaná encyklopedie Má vlast, Slovart http://cs.wikipedia.org/wiki/Skanzen, přístupné k 29.12.2010 http://cs.wikipedia.org/wiki/Folkl%C3%B3r, , přístupné k 29.12.2010