Vrcholný středověk SPOLEČNOST.

Prezentace na téma: "Vrcholný středověk SPOLEČNOST."— Transkript prezentace:

1 Vrcholný středověk SPOLEČNOST

2 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/

3 Obsah Život na venkově Středověké město

4 Život na VENKOVĚ Důl. změny- vynalezen: CHOMOUT TROJPOLNÍ hospodaření
Změny ve společnosti  rozvoj zemědělství Důl. změny- vynalezen: CHOMOUT TROJPOLNÍ hospodaření KOLONIZACE (= osídlování nového území, rozšiřování orné půdy) Proměny vesnice → rozrůstaly se Lidé: robota, desátek

5

6

7 Venkovská stavení

8 Střešní krytina (ŠINDELE, DOŠKY)

9 Dřevěný ŠINDEL

10 DOŠKOVÁ střecha

11

12

13 Zapřahání dobytka Jho x chomout

14

15

16 Město a jeho život

17

18 Středověké město na iluminaci

19 LOKACE MĚST = založení zcela nového města
Dopravní spojení – musely již existovat dobré komunikační možnosti Dostatečná spádová oblast trhu Potřebné vesnické zázemí Místo poskytující vhodné podmínky pro obranu

20

21 Středověké město CARCASSONNE

22

23 Model středověkého města
Model středověkého města Jihlavy

24 Půdorys města vzniklého tzv. na zeleném drnu

25 Ulicový typ náměstí Půdorys města Domažlic

26 Půdorys města Úštěk do roku 1428

27

28

29

30 STAVEBNÍ VÝVOJ MĚSTA Před 12. stoletím se města příliš nelišila od vesnic – domy byly dřevěné a jejích umístění nebylo regulováno žádným urbanistickým plánem, shluk malých tržních nebo řemeslnických osad Od 12.století se města budovala podle jednotného plánu – centrem města bylo tržiště (náměstí) s radnicí, nedaleko náměstí i farní kostel se hřbitovem, kolem tržiště pravidelná síť hlavních a vedlejších ulic, před městskými hradbami předměstí

31 PODOBA středověkého města
Střed – náměstí → trhy - radnice - kostel - domy (řemeslníci, obchodníci) - kašna - hostinec Okolo → hradby + brány

32

33 Městská PRIVILEGIA = práva, výsady od panovníka (vesnice je neměly)
Právo: postavit si hradby mít městský znak soudní a hrdelní = konat popravy pořádat trhy (týdenní, výroční = jarmarky) várečné = vařit a prodávat pivo mílové (= v okruhu 10 km od města nesměl být cizí řemeslník)

34 Obyvatelé → MĚŠŤANÉ  !obyvatelé svobodní!
V čele: rychtář = řemeslníci, pan farář, chudina, zvl. skupinou Židé (žili v ghettech) Zdroj obživy: většinou řemeslníci (mistři, tovaryši) → sdruženi do CECHŮ (cechy dohlížely na kvalitu výrobků, chránily členy před konkurencí)

35 SOCIÁLNÍ SLOŽENÍ Obyvatelé:
Měšťané, kteří měli plná městská práva (kupci, kramáři, někteří řemeslníci), největší politický vliv, tvořili tzv. patriciát Měšťané, kteří měli jen část celkových městských práv (tovaryši a učni, vojáci, sloužící), i nižší vrstva této skupiny(chudina, žebráci, nemocní) Příslušníci těch společenství, která měla upravena zvláštní právní předpisy (duchovenstvo světské i řádové, šlechta, univerzitní učitelé a studenti) Uzavřená skupina byli židé

36 Literatura SMETÁNKA, Zdeněk.
Legenda o Ostojovi. Praha : LN, 2010, 364 s. Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávání středověku. Praha : LN, 2003,218 s. HOFFMANN, František. Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha : LN, 2008, 713 s. LE GOFF, Jacques, a kol. Středověký člověk a jeho svět. Praha : Vyšehrad, s.

37 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/