Národní kulturní památky v České republice Vypracoval Mgr. David Mikoláš 24. 11. 2009 (aktualizace 6. 9. 2011)

Osnova Kulturní památka Národní kulturní památka Památka UNESCO Národní památkový ústav Rozdělení NKP Vlastník NKP Obecně závazné předpisy NKP v Ústeckém kraji

Kulturní památka je nemovitou nebo movitou věcí, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

Národní kulturní památka je kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. V České republice prohlašuje národní kulturní památky svým nařízením vláda. Jejich seznam je v publikaci s názvem Ústřední seznam kulturních památek ČR. První byla vyhlášena v roce 1962 – české korunovační klenoty. V roce 2011 jich Národní památkový ústav eviduje 272 (viz www.npu.cz).

Památka UNESCO UNESCO je anglická zkratka názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, což znamená Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Sídlí v Paříži. Dvanáct památek v naší vlasti již bylo od roku 1972 zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha - historické centrum Telč - historické centrum Český Krumlov - historické centrum Žďár nad Sázavou - Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Kutná Hora - historické centrum Lednicko-valtický areál Kroměříž - areál Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady Holašovice - unikátně dochovaná vesnice jihočeského typu Litomyšl - renesanční zámek a historické centrum města Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice Brno - vila Tugendhat Třebíč - románsko-gotická bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť

Národní památkový ústav je odbornou a výzkumnou organizací státní památkové péče s celostátní působností. se organizačně člení na ústřední pracoviště v Praze (ÚP) a územní odborná pracoviště (ÚOP) v jednotlivých krajích. vyvíjí dvě základní činnosti: výzkum kulturních památek a péči o ně.

Rozdělení NKP MOVITÉ NEMOVITÉ archeologické lokality městské budovy památná místa panská sídla (hrady, zámky, tvrze) církevní objekty a poutní místa technické památky

Vlastník NKP stát církev soukromá osoba Příručka vlastníka kulturní památky (2002)

Obecně závazné předpisy Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (2002) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (2002)

NKP v Ústeckém kraji (2011) Hora Říp s rotundou sv. Jiří (1962) Malá pevnost a Národní hřbitov v Terezíně (1962) Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích (1962) Pomník obětem katastrofy na dole Nelson v Oseku (1978) Areál františkánského kostela v Kadani (1995) Kostel sv. Mikuláše v Lounech (1995) Areál kláštera v Oseku (1995) Zámek Benešov nad Ploučnicí (2001) Zámek Libochovice (2001) Zámek Ploskovice (2001) Zámek Krásný dvůr (2001) Zámek Duchcov (2001) Kostel sv. Floriána v Krásném Březně (2008) Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (2010)

Hora Říp s rotundou sv. Jiří Památná Hora Říp je spjata s legendárními počátky českých dějin. Stala se symbolem českého národa a inspirovala, zvláště v době národního obrození. Rotunda sv. Jiří na Řípu byla přestavěna do dnešní podoby v roce 1126.  Hora Říp s rotundou sv. Jiří

Malá pevnost a Národní hřbitov v Terezíně Malá pevnost se stala v roce 1940 pobočným vězením pražského gestapa, kterým prošlo 32 tisíc vězňů, 2500 zde našlo svoji smrt. V roce 1946 byl založen před Malou pevností Národní hřbitov. Malá pevnost a Národní hřbitov v Terezíně

Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích Pomník dal je zbudovat uprostřed Přemyslova pole hrabě E. Nostic. Na hranolovém podstavci je umístěn pluh z železné litiny . Reliéfy na přední a zadní straně zobrazují Přemyslovo setkání s poselstvem a jeho příchod na Vyšehrad (dílo J. Maxe). Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích

Pomník obětem katastrofy na dole Nelson v Oseku Památník připomíná důlní katastrofu dne 3.1.1934 na dole Nelson III., při níž zahynulo 142 horníků. Na paměť neštěstí byl postaven působivý pomník (K. Pokorný), který tvoří truchlící postavy starého muže a ženy. Pomník obětem katastrofy na dole Nelson v Oseku

Areál františkánského kostela v Kadani Bývalý františkánský klášter s kostelem Čtrnácti sv. pomocníků byl založen pány z Lobkovic. Byl vysvěcen roku 1480, gotické trojlodí bylo postaveno patrně E. Bauerem z Chebu, barokně upravován. V budovách kláštera jsou z pozdně gotické fáze výstavby (1480-1506) dochovány prostory klenuté sklípkovými klenbami míšeňského typu. Areál františkánského kostela v Kadani

Kostel sv. Mikuláše v Lounech Při požáru města v 1517 zůstala z původního kostela pouze věž, k ní bylo v letech 1520-38 přistavěno síňové trojlodí (huť B. Rieda). Průčelí s bohatě profilovanými okny a portály ukončuje střecha o třech štíhlých stanech, typická pro období pozdní gotiky. Kostel byl upravován koncem 19. století (J. Mocker, K. Stilbert). Kostel sv. Mikuláše v Lounech

Cisterciácký klášter, založený v roce 1196 Cisterciácký klášter, založený v roce 1196. Celková barokní přestavba spojena se jménem opata B. Litweriga (od roku 1691). Rozsáhlý areál se skládá z klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie s bohatou interiérovou výzdobou, ambitu, starého a nového konventu s knihovnou v nemocničním křídle a prelaturou. Starý konvent obsahuje kapitulní síň (kolem roku 1420) s původními žebrovými klenbami a vzácným kamenným čtecím pultem. Hospodářskému dvoru s obytnými i hospodářskými křídly dominuje sýpka (1695-98); k ní přiléhají torza klášterního mlýna a pekárny s velkou zahradou. Při vstupní bráně stojí barokní kaple sv. Barbory a Kateřiny s bohatou štukovou výzdobou. Areál kláštera v Oseku

Zámek Benešov nad Ploučnicí Zámecký areál v Benešově nad Ploučnicí tvoří budovy Horního a Dolního zámku, postavené v 16. století míšeňským rodem Salhausenů. Zámek Benešov nad Ploučnicí

Státní zámek LIBOCHOVICE patří k nejvýznamnějším raně barokním památkám u nás. Rozsáhlou přestavbu provedl v letech 1682-1690 italský stavitel Antonio Porta pro knížete Gundakara Ditrichsteina. Narodil se zde roku 1787 přední český vědec a učenec evropského významu Jan Evangelista PURKYNĚ. Zámek Libochovice

Kolem roku 1720 nechala Anna Marie Toskánská z rodu Sasko- lauenburského, manželka toskánského vévody Gastona III. posledního z rodu Medici, v Ploskovicích postavit nádhernou letní rezidenci. Stavitel byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. Dnešní podoba zámku pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Habsburského. Zámek Ploskovice

Původní renesanční panský dům v Krásném dvoře vznikl krátce před rokem 1573. V roce 1719 pověřil hrabě František J. Černín svého architekta F. M. Kaňku vypracováním projektu, podle kterého pak byla stavba zámku do roku 1724 provedena. Na trojkřídlý zámek plynule navazují nízká hospodářská stavení, která spolu s bránou s mřížovými vraty celý areál s poměrně velkým čestným dvorem uzavírají. Koncem 18. století nechal Jan R. Černín rozšířit zámeckou kapli, přistavět dvě nová schodiště a především přeměnit oboru v hodnotný anglický park s půvabnými ozdobnými stavbami. Zámek Krásný dvůr

Zámek vybudovaný na místě staršího lobkovického sídla Zámek vybudovaný na místě staršího lobkovického sídla. Roku 1642 získal panství rod pánů z Valdštejna. Jan Bedřich z Valdštejna pozval z Říma stavitele J. B. Matheye, který v poslední čtvrtině 17. stol. navrhl barokní podobu zámku. Počátkem 18. stol. byl celý zámecký areál včetně zahrady znovu upraven. V letech 1716 až 1728 vystavěl litoměřický architekt Octavio Broggio naproti zámku rozsáhlý špitál, na jehož výzdobě se podílela dílna M. B. Brauna a fresku v kopuli vytvořil V.V. Reiner, který také provedl výzdobu hlavního sálu zámku. Roku 1959 byl špitál z důvodu těžby uhlí zbořen a Reinerova freska byla přenesena do kopule pavilonu, postaveného v zámeckém parku. Zámek Duchcov

Kostel sv. Floriána v Krásném Březně Kostel v Krásném Březně sloužil jako zámecká kaple přilehlého zámku. Byl postaven v letech 1597-1603 Hansem Bogem z Pirny. Po opravě v roce 1897 se stal farním kostelem pro Krásné Březno. Tato překrásná stavba saské renesance má pozdně gotické kružby, síťovou žebrovou klenbu a portály s diamantovým řezem. Hlavní oltář pochází z roku 1605. Kostel sv. Floriána v Krásném Březně

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě je pozdně gotický chrám, který byl vystavěn v letech 1517-1550. Proslulost získal především v roce 1975, kdy byl přesunut po kolejích o 841 metrů, aby byl zachráněn z místa, které bylo srovnáno se zemí kvůli těžbě uhlí. Kostel se nachází v severní části města za Mosteckým koridorem, asi 1 km západně od nádraží. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě