Němečtí spisovatelé v Praze

Max Brod …byl významný pražský židovský, německy píšící spisovatel, překladatel a skladatel. Zasloužil se o publikování literární pozůstalosti Franze Kafky a významnou měrou přispěl k jeho celosvětové proslulosti. Dále nese zásluhy na šíření české kultury (zejm. díla Leoše Janáčka a Jaroslava Haška) v zahraničí.

Život M. Broda Max Brod byl synem pražského bankovního ředitele. Studoval práva na německé části Karlovy Univerzity. Velmi záhy se začal zajímat o literaturu a jeho první literární práce se objevily již v první dekádě 20.století. Poté pokračoval v psaní prózy i literárních studií až do konce svého života. Zásadním způsobem se zasloužil o publikaci děl svého v té době již zesnulého přítele Franze Kafky. K vydání připravil také Kafkovy deníky a korespondenci. Po absolvování vysoké školy v roce 1907 byl Brod zaměstnán jako úředník u Pražského poštovního ředitelství. Na tomto zaměstnání jej, podobně jako jeho přítele, Franze Kafku, zaujala především relativně kratší pracovní doba, jež mu umožnila věnovat se i literární tvorbě. Na Pražském poštovním ředitelství pracoval do roku 1924, kdy se stal kulturním referentem československé vlády. V letech 1929 až 1939 byl hudebním a divadelním kritikem pražských německých novin Prager Tageblatt. Před první světovou válkou začal silně pociťovat své židovské kořeny a živě se zajímal o sionistické hnutí Theodora Herzla. Po ustavení samostatného Československa byl jmenován viceprezidentem Židovské národní rady. V roce 1913 se oženil s Elsou Taussigovou. V roce 1939 emigrovali s manželkou do tehdejší Palestiny, kde v Tel Avivu pracoval jako divadelní dramaturg a kritik. Zde také zemřel.

Díla M.Broda Ein Kampf um Wahrheit. Románová trilogie (česky Boj za pravdu) Tycho Brahes Weg zu Gott, 1916. Román (česky Tychona Brahe cesta k Bohu). Reubeni, Fürst der Juden, 1925. Román (česky Rëubeni, kníže židovské). Galilei in Gefangenschaft 1948. Román (česky Galilei ve vězení).

Franz Kafka …byl pražský, německy píšící spisovatel židovského původu, jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století.

Život F. Kafky Narodil se a žil v Praze, v rodině židovského velkoobchodníka s galantérií Hermanna Kafky (1852 až 1931) und Julie Kafkové (1856 až 1934), rozené Löwyové; měl dva bratry, Georga a Heinricha, ale oba zemřeli v dětském věku, a tři sestry, Elli (1889 až 1941), Valli (1890 až 1942) a Ottlu (1892 až 1943), všechny byly později oběťmi nacistického teroru a zemřely v koncnetračních táborech. Se svým otcem nevycházel dobře. Kafkova mateřština byla němčina, ale hovořil také česky a částečně francouzsky. Kafka nejprve navštěvoval chlapeckou školu, poté gymnázium na Malá straně. V letech 1901 až 1906 studoval práva na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity a navštěvoval ještě přednášky germanistiky a dějin umění. V roce 1902 se setkal s Maxem Brodem, rovněž studentem Karlo-Ferdinandovy univerzity a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti v roce 1924. V roce 1906 Kafka promoval. Krátce byl zaměstnán u pojišťovny Assicurazioni Generali. V letech 1907 až 1922 pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně („Arbeiter-Unfall-Versicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen“), nejprve jako koncipient, poté na různých pozicích tajemníka. V tomto zaměstnání byl velmi nešťastný a své zaměstnavatele přímo nenáviděl (problém patrně nebyl na straně zaměstnavatele, Kafka se totiž nesnášel s mnohými; rozešel se s židovskou obcí, nesplynul ani s německými ani s českými Pražany), přesto dosáhl jistého kariérního úspěchu.

V roce 1908 publikoval své první texty; v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia. Později některé své povídky veřejně četl. Kafkův poměr k ženám byl více než komplikovaný. Sex považoval za cosi nečistého a nazýval jej „trestem za lásku“ (v jeho dílech je často spojován s nízkostí, vinou či špínou). Přesto navázal vztah s několika ženami. V roce 1912 se Kafka setkal s úřednicí Felice Bauerovou. Byl s ní dvakrát zasnouben (1914 a 1917), ale vztah definitivně skončil v roce 1917. S její přítelkyní Gretou Blochovou měl syna. Zemřel v šesti letech a Kafka se o něm nikdy nedozvěděl. Dalšími ženami v Kafkově životě byly Julie Vohryzková, s níž v letech 1918 až 1920 prožil krátký vztah a zasnoubil se s ní, a později jeho vídeňská platonická přítelkyně Milena Jesenská a berlínská dívka Dora Diamantová. Na podzim 1917 začal trpět tuberkolózou, kvůli níž opustil v roce 1922 své zaměstnání v pojišťovně a jež mu přivodila smrt.

Díla F. Kafky Povídky vydané za života Ein Damenbrevier, 1909. Gespräch mit dem Beter, 1909. Gespräch mit dem Betrunkenen, 1909. Die Aeroplane in Brescia, 1909. Großer Lärm, 1912. Betrachtung , 1913 (česky Rozjímání). Das Urteil, 1913 (česky Ortel). Der Heizer, 1913 (česky Topič). První kapitola románového fragmentu Der Verschollene (česky Nezvěstný). Die Verwandlung, 1915 (česky Proměna). Der Mord, 1918. Jiná verze nazvaná Ein Brudermord, 1919. In der Strafkolonie, 1919 (česky V kárném táboře). Ein Landarzt, 1918 (česky Venkovský lékař). Der Kübelreiter, 1921 (česky Jezdec na uhláku). Ein Hungerkünstler, 1922 (česky Umělec v hladovění).

Gustav Meyrink dnes už i u nás dostatečně známý německý spisovatel světové úrovně, který vstoupil do literatury krátkými časopiseckými povídkami a pak náhle zazářil vynikajícími okultními romány, vycházejícími v tehdy neuvěřitelných nákladech: Golem ( 1915 - 220 tisíc), Zelená tvář ( 150 tisíc) a řada dalších. Zde uvedené Meyrinkovy knihy jsou sice díla beletristická, ale jsou současně vynikajícími k pochopeni esoterismu.

Život G. Meyrinka spisovatel Narodil se jako nemanželské dítě německé herečky Marie Meyerové a würtenberského ministra, prožil velmi kruté mládí v Mnichově a Hamburku. Od roku 1884 žil v Praze, kde si se společníkem otevřel bankovní dům za pomoci peněz poukázaných mu v den plnoletosti otcem. Roku 1891 spoluzaložil a předsedal lóži "U Modré hvězdy", odbočce teozofické společnosti, jejímiž členy postupně byli i Julius Zeyer, Emanuel z Lešehradu a Karel Weinfurter. V této době získával znalosti z parapsychologie a okultismu, z dějin tajných spolků a řádů... Jako spisovatel satirických povídek a časopiseckých článků si proti sobě poštval mocné, kteří se ho pokusili zničit. Byl zatčen a obviněn, že své klienty okultními praktikami nutil k nevýhodným finančním transakcím. Vina mu sice nebyla prokázána, ale existenčně byl zničen. Proto opustil v roce 1904 Prahu natrvalo. Po zastávkách ve Vídni, Mnichově a Montreux se usadil a do své smrti v roce 1932 tvořil ve Starnbergu. Prahu navštívil pouze dvakrát, ale o to více se k ní vracel ve svém díle.

Díla G. Meyrinka Golem (1915) Zelená tvář (1916) Valpuržina noc (1917) Bílý dominikán (1921) Anděl západního okna (1927) Svým románem "Golem" (1915), který v krátké době vyšel téměř ve čtvrtmilionovém nákladu, se stal velmi úspěšným spisovatelem, ale zájem o jeho dílo náhle opadl a Meyrink se ocitl v bídě. Napsal řadu mystických románů, které jsou vskutku prvotřídní literaturou iniciační. Dále psal povídky (viz. Hodinář) - nejen s mystickou tématikou, v mnohých kritizoval měšťácký život a šosáctví. Mezi jeho povídkové soubory patří: Šosákův rozhlas (1913) Netopýři (1926) Je autorem mnoha fejetonů, přispíval do okultistických sborníků, překládal Dickense. Autorsky se podílel na několika divadelních hrách.

Závěr prezentace S naší skupinkou jsme zkoumali význam německých autorů v Praze. Vybrali jsme si tři nejznámější a zjistili si spoustu informací, ze kterých jsme pochopili jejich důležitost v rozvoji kultury v minulosti u nás. Překvapilo nás, že se v jejich dílech nenachází žádná zmínka o konfliktech českého a německého národa. Zdroje : http://esoteric.mysteria.cz/meyrink.htm http://www.mujweb.cz/WWW/franz.kafka/rodinaFK.htm http://literatura.kvalitne.cz/brod.htm http://www.phil.muni.cz/fil/scf/brodm.html http://www.franzkafka-soc.cz/