Spartská oligarchie
Oligarchie Oligarchie je formou vlády, ve které má politickou moc v rukou pouze pár osob. Oligarchie ve Spartě - forma vlády, kde vládla mocná skupina aristokratů (sociálně a politicky privilegovaná vrstva starověké společnosti). Oligarchie svržena kvůli nespokojenosti se spartskou nadvládou thébskou hegemonií (371-362 př. n. l.).
Sparta Ze všech městských států starověkého Řecka hrála spolu s Athénami nejvýznamnější roli. Sparta byla starověká řecká obec a hlavní město stejnojmenného městského státu, nazývaného rovněž Lakedaimón. Jeho teritorium zahrnovalo území Lakónie na jihu Peloponéského poloostrova. V současnosti se poblíž původního antického sídliště nachází moderní Sparta. Sparťané byli Dórové, kteří si původní obyvatelstvo ovládli a podřídili. Podrobili si domorodce i okolní dórské kmeny, a aby je udrželi v područí, museli se stát vysoce kvalifikovanými vojáky.
Sparta – výchovný systém a voj. výcvik Docilovali toho tvrdým výchovným systémem a vojenským výcvikem. Chlapci žili v rodině pouze do sedmi let, poté se stali příslušníky družin, dostávali minimum jídla, hovořit směli jen tehdy, pokud byli tázáni a očekávala se stručná odpověď, když ve dvaceti letech absolvovali vojenský výcvik, byli do šedesáti let ve vojenské službě, Spartaň mohl založit rodinu až ve třiceti letech . Dívky v sedmém roce sice zůstávaly doma, ale také procházely výcvikem aby se vyrovnaly chlapcům – musely rodit zdatné válečníky a bránit město, když budou muži na válečné výpravě.
Sparta – výchovný systém a voj. výcvik Otec po narození vezme novorozeně na místo zvané lesché, kde dítě ohodnotí (jestli je silné, zdravé a vzrostlé) a jestliže je slabé a nepohledné, posílají ho do tzv. Apothet (propastí), do nichž tyto děti vházeli.
Sparta – obyvatelé Jedinými plnoprávnými občany byli Sparťané. Sparťané nikdy nepracovali v zemědělství, ani v řemesle či v obchodě – to pokládali za nečestné – měli na to lidi, perioky a heilóty, ale helióti byli prakticky otroci. Hoplít –starořecký pěší bojovník
Politické zřízení ve Spartě Tvůrcem spartské ústavy byl polomytický Lykúrgos, jehož Sparťané pokládali za největší postavu svých dějin. Jelikož ohledně Lykúrgova života panují četné nejasnosti a záhady, moderní historikové nejsou zcela jednotní v názoru, zda skutečně existoval. V čele Sparty stáli dva králové voleni ze dvou rodů. Na doživotí byli voleni členové rady starších. Lidové shromáždění tvořili všichni dospělí a plnoprávní občané (od třiceti let).
Úpadkové období V období helénismu se Sparťané několikrát pokusili obnovit svůj dřívější vliv na Peloponésu, jejich snahy byly však pokaždé odsouzeny k nezdaru. Definitivní rozklad spartského státu nastal na konci 3. století př. n. l. poté, co král Kleomenés III. podlehl spojeným silám Makedoňanů a Achajů v bitvě u Sellasie. Sparta byla později přinucena ke vstupu do achajského spolku a nakonec se stala součástí římské provincie Achaea.