KARLŠTEJN

Hrad Karlštejn má mezi českými hrady výjimečné postavení Hrad Karlštejn má mezi českými hrady výjimečné postavení. Král a císař Karel IV. jej určil jako místo pro uložení královských pokladů, sv. relikvií a říšských korunovačních klenotů.

Architektonická posloupnost hradu začínala nejníže umístěnou Studniční věží a Purkrabským domem pokračuje mohutným Císařským palácem a nad ním Mariánskou věží , vrcholí Velkou věží.

Byl slavnostně založen 10. 6 Byl slavnostně založen 10.6.1348 za účasti pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic . Karel IV. jej poprvé navštívil r. 1355, kdy je také poprvé zmiňován první karlštejnský purkrabí Vít z Bítova.

Karel IV. dohlížel na dostavbu a výzdobu hradu, jehož dispozice byla podřízena neobvyklé funkci a poslání..

Vstupní brána

Hradby, Velká věž a střecha Mariánské věže.

Nejníže je na hradě položena Studniční věž, hradní studna je hluboká asi 80 m, nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka. Od r.1911, kdy byl na hradě zaveden vodovod se nepoužívá. Přesto vodní sloupec ve studni dosahuje dnes asi 12 m.

Hodinová věž – druhé hradní brány, má ve svém horním patře , zachovalý renesanční hodinový stroj z doby Rudolfa II., Jeho součástí je cimbálový zvon z r. 1609.

Ve spodním podlaží Hodinové věže je zavěšen velký Svatokateřinský zvon Ve spodním podlaží Hodinové věže je zavěšen velký Svatokateřinský zvon . Ten byl zhotoven již v době Karlově, přelit byl v 17.st. Původně byl umístěn v hradní zvonici Velké věže.

Velká věž s kaplí sv. Kříže, kde je zobrazen vesmír a kde podobně jak v Blaníku spí „boží vojsko“, a jedinečná galerie portrétů od Mistra Theodorika.

Velké nádvoří hradu.

Jedna z pověstí hradu – když zemřel Karel IV. zvony z hradního kostela Panny Marie prý zvonily samy od sebe.

Vstupní brána v Hodinové věži na Hlavním nádvoří a brána do samotného hradu.

z doby Karlovy a jiné poklady Mariánská věž s kostelem Panny Marie v 2. patře, kaplí sv. Kateřiny, v 1. patře je pokladnice a klenotnice, kde je vystavena kopie Svatováclavské koruny, antická gemna z doby Karlovy a jiné poklady

Po skončení I. prohlídkové trasy se vstupuje na druhé nádvoří .

Dřevěný most který spojuje Mariánskou věž s Velkou věží, v případě nebezpečí mohl být spálen.

Zdi Velké věže jsou silné až sedm metrů. Velká věž má samostatné hradby a čtyři strážné věže a nebyla nikdy dobyta. Zdi Velké věže jsou silné až sedm metrů.

nahrazující původní padací most. Spojení mezi Císařským palácem a Mariánskou věží umožňuje arkádový můstek, nahrazující původní padací most.

Schodů je na hradě dost a ty vnitřní jsou hodně vysoké.

ve Velké věži, 17 let poté co byl položen základní kámen. Stavebně byl Karlštejn dokončen r.1365, kdy byla vysvěcena kaple sv. Kříže ve Velké věži, 17 let poté co byl položen základní kámen.

Velké nádvoří s Purkrabským domem

Největší architektonickou pozoruhodností hradu jsou jeho čtyři kaple: kaple sv. Mikuláše, kostel Panny Marie, kaple sv. Kateřiny a kaple sv. Kříže (dříve Utrpení).

Do stavební podoby hradu zasáhla pozdně gotická a zejména renesanční přestavba, provedená v době Rudolfa II.

Purkrabství a jeden ze strážných kopců u Karlštejna.

Stavba hradu vrcholila na nejvyšším místě hradního ostrohu, samostatně opevněnou, 60m vysokou Velkou věží s kaplí sv. Kříže, kde byly téměř 200 let uloženy korunovační klenoty a český archív.

Purkrabství, Císařský palác, kde král pobýval, je zde největší síň hradu, na kterou navazuje kaple Sv. Mikuláše půlkruhového půdorysu a mohutná Velká věž.

Nádherná Berounka střeží krále hradů - Karlštejn. KONEC Nádherná Berounka střeží krále hradů - Karlštejn.