Prameny nových poznatků

Zdroje poznatků •Noviny ( •Encyklopedie a náučný slovník - dokument zhrnující znalosti o všech předmětech nebo o skupine příbuzných předmětů uspořádaných abecedně, nebo systematicky. ( Wikipedia ) •Populární týdeníky a měsíčníky •Odborné časopisy •Sborníky a zprávy ze sjezdů a konferencí •Zpráva - dokument obahující výsledky činnosti jednotlivce nebo organizace.

Zdroje poznatků •Ročenka [annual, yearbook]- seriálová publikace vycházející zpravidla jednou ročně. •Knihy (monografie, syntézy) - dokumenty obsahující podrobnou a úplnou studii určitého problému. •Statistiky, tabulky •Speciální publikace vědeckých institucí (nepřicházejí do prodeje) •Patenty •Normy •Mluvené slovo – přednášky, rozhlas, diskuse a debaty, filmy •Exkurze

Kde zjišťovat novou literaturu •Knihovny - v nich naleznete: •Přehledy přírůstků - nové materiály, které přibyly v knihovně za určité období •Katalog [catalogue]- soubor záznamů o dostupných dokumentech. Druhy katalogů: •názvový - dokumenty řazeny podle názvů •jmenný (autorský) - dokumenty řazeny podle jmena autora •předmětový - dokumenty řazeny polde předmětového hesla; poskytuje informace o tématech dokumentů. •systematický - dokumenty řazeny podle systematického klasifikačního schématu •Rešerše - dokument obsahující záznamy dokumentů, vztahujících se k určité problematice vybraných podle předem stanovených hledisek a odpovídající požadavkům uživatele, má odrážet stav poznání dosaženého ve sledované oblasti. (Od bibliografie se liší adresností a tím, že je zpracována podle požadavků, které specifikuje objednavatel)

Kde zjišťovat novou literaturu •Bibliografie [bibliography]- dokument zachycující soubor záznamů ve stanoveném uspořádání a obsahující prvky, které popisují a jednotným spůsobem identifikují dokumenty např: •bibliografie registrující národní - zachycuje každoroční téměř veškerou literární produkci národa; vydává se ve dvou řadách: bibliografie "České knihy" a biblografie "Články v časopisech českých" •bibliografie regionální - doplnkem národní bibliografie: pořizované vědeckými knihovnami v hlavních městech bývalých krajů •bibliografie oborové - např. lékařské, zemědelské, dopravní, atd. •bibliografie periodické - zachycují literární produkci za určité časové periody •bibliografie jednorazové - vypracované příležitostně při zpracovávání určitého tematu

Kde zjišťovat novou literaturu •Odborné časopisy: •Zde najdete: •Anotace[annotation]- stručná obsahová charakteristika díla, upřesňující jeho název a obsah. •Recenze - obsáhlá a kritická obsahová charakteristika díla. •Materiály vydávané nakladatelstvími - informace o nových knihách a časopisech •Referátové časopisy a seznamy - zvláštní periodika obsahující přehled nově vydávané literatury určitého oboru s podrobnějšími informacemi o vydané literatuře

Zpracování půjčeného textu •zásadně nic nepodtrháváme a nepřipisujeme, abychom neničili cizí majetek a neznesnadňovali klidné a efektivní studium ostatním •řešením je výtah textu na papíry či karty psané na stroji (počítači) pro případnou výměnu s podobně smýšlejícím kolegou (kolegyní) •Výtah = abstrakce textu v podobě za sebou jdoucích abstrakcí odstavců •Konspekt = výtah obohacený o vlastní kritiku, nápady,… •Není od věci si zaznamenávat datum pořízení konspektu či výtahu, číslování listů a především úplný bibliografický záznam ( např. Toman Jiří: Organizace a technika duševní práce; Praha; Svoboda 1990; 237stran), dobré je také připsat knihovnu a signaturu pro případné znovuvypůjčení. •Uvádíme také názvy kapitol a podkapitol, z nichž jsou ony abstrakce. Pro citaci nebo ověření textu se doporučuje uvést na okraji vlevo číslo strany, z níž abstrahujeme. •Kartotéka [card index] = organizovaný soubor záznamů dokumentů v lístkové podobě určený k systematické evidenci.

Záznam z přednášky •Na začátku je třeba uvést, že kvalita studentova záznamu z přednášky závisí na přednášejícím (tempu přednesu, srozumitelnosti výkladu,…) a studentovi (odpočatosti, předchozích znalostech, schopnosti zachycovat podstatné, nové, psát ve zkratkách, těsnopisem,…) •záznam provádíme do sešitu nebo na volné listy ( pak je důkladně číslujeme), důležitý je široký okraj na poznámky •záznam je třeba projít hned nebo alespoň týž den a doplnit jej, opravit nedostatky •podtrháváme (čím méně, tím lépe - zvýrazňujeme určité logické operace; místo podtrhávání můžeme zvolit připisování tzv. marginálií = předmětových hesel na okraj),můžeme též na každé straně shrnout její obsah do jedné věty,…