Globalizace Mezinárodní organizace

Globalizace je abstraktní fenomén, zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí na globální (mondiální) úrovni.

Globalizace ve světové ekonomice Globalizací se zkráceně nazývá teorie globálního ekonomického růstu, podle níž extenzivní rozvoj vyspělých zemí ve svém důsledku způsobuje i zvýšení životní úrovně a zmírnění chudoby v rozvojových zemích. Oponenti a odpůrci globalizace v tomto významu upozorňují na to, že sociální rozdíly se naopak prohlubují a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit aktivní podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích, které jejich situaci zhoršují. http://www.novinky.cz/koktejl/213749-serialu-simpsonovi-se-chopil-poulicni-umelec-banksy.html

Globalizace v obchodu Základním impulsem pro zahájení globalizace byla revoluce v dopravě, která proběhla v polovině 20. století. Průkopníkem globalizace byly Spojené státy americké, kde místní společnosti expandovaly v 60. letech na evropské trhy. Američané se museli částečně přizpůsobit vkusu evropského zákazníka; zároveň ten se ale stykem s jinou kulturou a způsobem výroby či prodeje také změnil. Tuto výměnu někteří lidé označili jako přínos, někteří, převážně nacionalisté se s tím ale nikdy nesmířili.

Globalizace v kultuře Hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká tavicí kotel (z angl. melting pot). Součástí globalizace je i přistěhovalectví Globalizace se projevuje u těch nejvíce vyspělých oblastí světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá a intenzivní doprava.

Zápory globalizace Přílišná odlišnost některých kultur, která vede k nestabilitě v některých zemích. Typickým příkladem mohou být země v západní Evropě, kde dochází občas k nepokojům mezi většinou a přistěhovalci. Tento problém ale může mít i opačný charakter, příkladem mohou být arabské země, kam proniká západní globalizovaná kultura a mění tak konzervativní islámskou společnost.

Globální problémy lidstva · hrozby válek ozbrojení jednotlivých států · skleníkový efekt · AIDS · kácení deštných pralesů · chudoba, hlad, povodně, zemětřesení, vulkanická činnost, sucha, · rasismus · odlišné náboženství

Organizace spojených národů Organizace spojených národů (zkráceně OSN, anglicky: United Nations Organization, zkráceně UNO), někdy též Spojené národy (anglicky: United Nations, zkráceně UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa (od července 2011 má 193 členských států z 201 států celkem).

Založeno 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR a významné podpory Rockefellerova fondu. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1947 v Londýně. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné. Dalšími hlavními orgány OSN jsou Ekonomická a sociální rada OSN - ECOSOC, Poručenská rada OSN, Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN – Pan Ki-mun

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších za členy nestálé na dvouleté období. Údaj v závorce za jmény států znamená rok, ve kterém ke dni 31. prosince vyprší mandát té které země. Stálými členy Rady bezpečnosti jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Velká Británie.

Cíle OSN do roku 2015 snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost