Aktuální výzvy v boji proti sociálnímu vyloučení David Beňák Jihlava, 26.9.2017

Co je sociální vyloučení v dnešním pojetí Nedostatečné sepjetí jednotlivců či skupin se společností Objektem sociální politiky je boj proti sociálnímu vylučování Ochrana obyvatel před chudobou a proti sociálnímu vyloučení Sociální vyloučení je proces Má devastující dopad jak na ohrožené sociálním vyloučením, tak i na společnost Termín sociální exkluze (či sociální vyloučení) se začal v odborných pracích objevovat v 70. letech a později i v politických dokumentech. Nejvíce se však začal používat od počátku 90. let. Koncept sociální exkluze byl také přijat Evropskou unií. Více se hovořilo o sociálním vyloučení v polovině 90. let, protože se více ukazovalo, že je problémem nedostatečné sepjetí jednotlivců či skupin se společností Odborná diskuse přispěla k tomu, že se zájmem sociální politiky mnoha Evropských zemí stalo sociální začleňování, tedy eliminace sociální vylučování jedinců či skupiny obyvatel z hlavního proudu života společnosti. Dle čl. 30 Evropské sociální charty se státy EU zavázali k tomu, aby chránili své obyvatele před chudobou a proti sociálnímu vyloučení Sociální vyloučení je vždy proces, který má devastující dopad jak na ohrožené sociálním vyloučením, tak i na společnost.

Definice sociálního vyloučení Ministerstvo práce a sociálních věcí (2012) definuje sociální vyloučení jako: „Proces, během kterého jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňovány na okraj společnosti a je jim ztížen či omezen přístup ke zdrojům a příležitostem, které jsou dostupné ostatním členům společnosti. Mezi tyto zdroje je řazeno především zaměstnání, bydlení, sociální ochrana, zdravotní péče a vzdělání. Proces sociálního vyloučení se vždy dotýká celé společnosti; jedním z jeho negativních dopadů rysů je pak trvalé narušovaní společenské soudržnosti. Sociální vyloučenní představuje kontinuální společenský fenomén, jehož řešení si vyžaduje komplexní přístup. Absolutní formu sociálního vyloučení představuje v současnosti zejména bezdomovectví. Míra sociálního vyloučení je ovlivněna nejen mírou rozvinutí jednotlivých regionů České republiky, ale i rozdílnými regionálními přístupy k jejich řešení.“ Zcela jednoznačná shoda na vymezení pojmu sociální exkluze v odborné literatuře není. Při vymezování pojmu sociální exkluze záleží vždy do určité míry na úhlu pohledu. V odborných pracích na toto téma jejich autoři vždy uvádí, že existuje mnoho konceptů a přístupů.

Co je z hlediska budoucnosti klíčové DŮVĚRA DOSTUPNOST KOMPLEXNOST DŮVĚRA je klíčová pro různé vztahy: klient – poskytovatel služby, soused k sousedovi, občan k městu, město ke státu atd. DOSTUPNOST nám může pomoci definovat budoucí aktuální výzvy. KOMPLEXNOST nám může pomoci zpevňovat stávající a hledat nové cesty a nástroje pomoci.

DOSTUPNOST - HLAVNÍ PILÍŘE ZAMĚSTNÁNÍ BYDLENÍ VZDĚLÁVÁNÍ PARTICIPACE NA VEŘEJNÉM ŽIVOTĚ ZAMĚSTNÁNÍ – největší počet osob sociálně vyloučených osob žije v sociálně vyloučených lokalitách, tito obyvatelé mají nejvyšší míru nezaměstnanosti. Klaďme si otázku, proč to tak je a co je skutečně možné, reálné a opravdové udělat, aby se toto změnilo. Bariéry na pracovní trh nemají, ale jen obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Je tu řada cílových skupin, které se potýkají s různými formami diskriminace. BYDLENÍ - bohužel musím konstatovat, že doposud stát zásadně rezignoval na bytovou politiku. Dostupnost slušného a kvalitního bydlení je důležitá pro všechny bez rozdílu. Realita mezi reálnými příjmy obyvatel této země a požadavky majitelů bytů, kteří je pronajímají, je taková, že když chcete dělat práci, která Vás baví, máte pro ni kvalifikaci např. v Praze a nejste z Prahy, znamená to, de facto vstoupit do života na hranici chudoby či se k této hranici velmi citelně přiblížit. Nejde tedy jen o to, aby existovalo dostupné bydlení pro nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, ale i ostatní. Druhou oblastí je dostupnost bytů, které pronajímají obce. V mnohých případech překážky, které jsou často stavěny se vymyslely před 20 lety a stále trvají. Položme si otázku, co je možné udělat, změnit, rozhodnout, aby dostupnost bydlení byla pro každého, komu hrozí ztráta bydlení a není v jeho silách si jiné sám obstarat. VZDĚLÁVÁNÍ – přesvědčení, že kvalitní vzdělávání je dostupné všem, je iluzorní. Historicky se tak neděje u Romů, a aktuálně se tak neděje ani u cizinců. Položme si otázku, co brání tomu, aby se toto změnilo, zejména, když poslední legislativní změny, byly dobré a přejí tomu, aby iluze zmizely. PARTICIPACE NA VEŘEJNÉM ŽIVOTĚ – svoboda projevu není záruka participace, jsou skupiny obyvatel, které jsou většinou přímo i nepřímo dlouhodobě systematicky vytlačovány na okraj společnosti. Položme si otázku, co je možné udělat pro to, aby se dotčené skupiny i jednotlivci mohli adekvátně zapojit.

Dostupnost – cílové skupiny MUŽI MLADÍ SENIOŘI RODIČE SAMOŽIVITELÉ ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÍ ŽENY DĚTI

DOSTUPNOST – KLÍČOVÉ OTÁZKY CHCE TO CÍLOVÁ SKUPINA JAKÉ MUSÍ ZDOLÁVAT BARIÉRY JSOU NASTAVENÉ CÍLE DOSTATEČNÉ JE MOŽNÉ POMOCI VŠEM CO JE TO ÚSPĚŠNÉ ŘEŠENÍ JAKÁ JE PŘIJATELNÁ MÍRA PARTCIPACE EXPERTNÍ POHLED VERSUS POHLED CÍLOVÉ SKUPINY DŮVĚRA V SYSTÉM KTERÝ POMÁHÁ

KOMPLEXNOST – ZÁKLADNÍ ROVNOVÁHA SOCIÁLNÍ PŘÍSTUP EKONOMICKÝ PŘÍSTUP

KOMPLEXNOST - KONTEXT SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝ PŘEDLUŽENOST ZDRAVÍ ZAMĚSTNÁNÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ SPOLEČNSKÉ ZAPOJENÍ KVALIFIKACE VZDĚLÁNÍ BYDLENÍ

KOMPLEXNOST – IDEÁLNÍ MODEL ? BYDLENÍ DLOUHODOBOST PARTICIPACE VZDĚLÁNÍ PRÁCE PŘÍLEŽITOST - ŠANCE

DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST!