Formy statu

Formy státu se rozlišují podle toho, kdo vykonává státní moc (způsob vlády) - autokracie, demokracie kdo stojí v čele státu (hlava státu) - monarchie, oligarchie, republika, teokracie

z řeckého autos - sám, kratos - vláda; samovláda Autokracie z řeckého autos - sám, kratos - vláda; samovláda forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci buď jednotlivec, nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí (oporou jim většinou bývají ozbrojené síly a byrokratická státní správa) podle Giovanni Sartoriho je opakem demokracie 1) absolutismus 2) despotismus 3) diktatura

1) absolutismus Podle historiografie charakterizováno ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve Zpočátku sloužil jako synonymum pro absolutní monarchii Používán pro období od poloviny 17. století (někdy konce 16. století) do Francouzské revoluce. I. Dvorský absolutismus: Ústřední roli ve státě hraje panovnický dvůr Ludvík XIV.ve Francii II. Osvícenský absolutismus: Dvůr udržován pouze v okleštěné podobě. Stát je výrazně byrokratizovaný a panovník se označuje za jeho prvního služebníka Marie Terezie a Josef II.v Rakousku III. Konfesijní absolutismus: Filip II.ve Španělsku

2) despocie Vláda dědičného monarchy, který vládne neomezenou a nekontrolovatelnou silou Naznačuje tyranii, formu přísné vlády, která téměř absolutně řídí všechny své poddané Byla častá ve starověku (prakticky všechny existující státy, kromě antických republik (Athény, Římská republika), byly despotické)

3) diktatura Státní moc je neomezeně ovládána diktátorem nebo skupinou Původem pojem diktatury pochází ze starověkého Říma, kde v případě mimořádných situací byl na půl roku senátem volen diktátor s neomezenými pravomocemi I. Vojenská diktatura II. Totalitní diktatura Totalita je forma diktatury, ve které jedinec ovlivňován nejen politicky, ale je i zasahováno do jeho soukromí (je podřízen společnosti (státu) a ztrácí veškerou svobodu činnosti

z řeckého demos - lid, kratos - vláda; vláda lidu Demokracie z řeckého demos - lid, kratos - vláda; vláda lidu První známá demokracie, antická, vznikla v řeckých městských státech (zejména v Athénách) a trvala přibližně 100 let – od poloviny pátého do poloviny čtvrtého století před naším letopočtem (Vztahovala se jen na svobodné muže, kteří měli občanství městského státu) rozhodnutí většiny I. Přímá demokracie: lid vykonává státní moc přímo rozhodnutím, vyslovením své vůle (referendem, přímou iniciativou) II. Nepřímá demokracie: lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů (parlamentu, přímo voleného prezidenta)

z řeckého monos - jeden, archein - vládnout; jeden vládce Monarchie z řeckého monos - jeden, archein - vládnout; jeden vládce Monarcha - panovník nebo panovnice zastává úřad hlavy státu Rozděluje se podle omezení panovníka: 1) Absolutní monarchie - panovník má neomezenou moc Brunej, Vatikán, Saúdská Arábie, Svazijsko 2) Konstituční monarchie - moc omezená ústavou (konstituce = ústava) Bahrajn, Bhútán, Jordánsko, Kuvajt, Lichtenštejnsko, Maroko, Monako 3) Parlamentní monarchie - státní záležitosti obstarávány parlamentem a vládou, monarcha přebírá reprezentativní úlohu Spojené království, Lucembursko, Japonsko, Dánsko, Norsko Dále se ještě rozlišuje mezi dědičnou a volební monarchií

Jako monarchii můžeme označit: císařství (Japonsko) carství (Rusko) království (Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie) velkovévodství (Lucembursko) vévodství (v dějinách tzv. kmenová vévodství - Sasko, Bavorsko, Švábsko) knížectví (Lichtenštejnsko, Monako, Andorra) hrabství sultanát (Brunej) kalifát emirát (Spojené arabské emiráty) islámská republika (Írán, Pákistán) Statut zvláštní monarchie má i papežský stát Vatikán Historicky pak také např. markrabství (Morava)

Z latinského res publica - věc veřejná Republika Z latinského res publica - věc veřejná Republika je stát, v němž je hlava státu volena, a to buď přímo (Slovensko), nebo nepřímo parlamentem na určité volební období Podle způsobu vlády (dělba moci) lze rozlišit: 1) Prezidentská republika - vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo (Spojené státy americké) 2) Poloprezidentská republika - vláda zodpovědná parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident volen přímo a má obsáhlé pravomoci (Francie) 3) Parlamentní republika - vláda je odpovědna parlamentu (někdy přímo volena parlamentem), hlava státu je volena nepřímo parlamentem a má malé pravomoci (Česká republika) Od druhé světové války počet republik převyšuje počet monarchií

Oligarchie z řeckého óligon - málo, arkho - panovat Oligarchie je formou vlády, ve které má politickou moc v rukou pouze hrstka prominentních osob (nejčastěji příslušníků nejbohatší vrstvy s politickým vlivem, či příslušníky armády) Sparta, Polsko-litevské společenství, Rusko Teokracie z řeckého théos - bůh, kratos - vláda Osoba stojící v čele státu se považuje za vykonavatele boží vůle, vládne z boží milosti Prostředníkem a vykladačem božské vůle a práva je v teokracii obvykle kněžstvo (pokud vykonává vládní moc, jde o hierokracii) starověký Egypt, Japonské císařství do roku 1946, částečně islámské země