Nerostný surovinový potenciál ČR

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Nerostné suroviny České republiky
Advertisements

Odpady 2014 – jak dál v Olomouckém kraji ? Konference samospráv Olomouc
Podpora meziobecní spolupráce
Rudy a nerudy Anna Kadaníková, 4.A
AQUATEST a.s. [společnost] [karotáž] [ekologické služby] [analýza rizik] [ekologické audity] [odpady a recyklace] [GIS & IT]společnostkarotážekologické.
Zpracování seminárních a kvalifikačních prací
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN
Evidence kontaminovaných míst
Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin
Česká geologická služba
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Průmysl stavebních hmot
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR PRO OBDOBÍ
AUSTRÁLIE Hospodářství
RUDY A NERUDY Anna Kadaníková
PŘÍPRAVA METODICKÉHO POKYNU REKTORA VŠSS KE ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÝCH PRACÍ Zpracování diplomové bakalářské práce.
Ložiska rud : nové ceny kovů = nové perspektivy. Návrat do pyritového pásu Ložiska masivních sulfidů ve vulkanosedimentárním komplexu 1.Aguas Teñidas.
Charakteristika kraje
ROZDĚLENÍ Žáci si učivo přečtou a zapíší do sešitu
Společenské a hospodářské prostředí
Nerostné suroviny ČR Vojtěch Hrazdíra 3.C.
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět : Enviromentální výchova.
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
Název prezentace v zápatí1 Program workshopu „Bohatství Země“ ESF MU, Lipová 41a, Brno Učebna P101 1 POPULARIZACE VĚDY A VÝZKUMU V PŘÍRODNÍCH.
Nerostné suroviny Zemská kůra je zdrojem minerálů a hornin Pokud je průmyslově využitelné,označujeme je jako nerostné suroviny Minerály jsou ovšem často.
Název prezentace v zápatí1 Uhlovodíkové systémy – ropa a zemní plyn … 1 POPULARIZACE VĚDY A VÝZKUMU V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH A MATEMATICE S VYUŽITÍM POTENCIÁLU.
Těžba podle lokality 1. Těžba v dolech- Zahrnuje těžbu a dopravu vytěženého nerostu z dolu. Těží se v porubech, chodbách. 2. Těžba v lomech- Doprava vytěženého.
Změna Státní energetické koncepce a priority České republiky k zajištění bezpečnosti zásobování elektřinou Ing. Tomáš H ü n e r náměstek ministra © 2008.
Nerostné suroviny světa, zdroje a ekonomika
PERIODICKÁ SOUSTAVA PRVKŮ
Autor: Kateřina Konečná Vedoucí: Ing. Igor Ivan, Ph.D.
Geologie ČR (geologické jednotky)
Ekonomický rozvoj měst a regionů Projekty CityRegio a CityRegio II Seminář „Zapojení ČR do Nadnárodní spolupráce a zhodnocení programu Interreg IIIB CADSES“
ČESKO a jeho krajina.
Návrh a implementace algoritmů pro údržbu,
INOVACE STUDIJNÍCH PROGRAMŮ STROJNÍCH OBORŮ JAKO ODEZVA NA KVALITATIVNÍ POŽADAVKY PRŮMYSLU doc. Ing. Josef NOVÁK, CSc. VŠB-TU Ostrava.
Faktory ovlivňující využívání ložisek. Faktory – rizika, vnitřní faktory interní (geologická rizika) externí (technologická, ekonomická, strategická,
7. STRUKTURA ODBORNÉHO TEXTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.
Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník
PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE 2016 – 2025 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Mgr. Alena Kubešová,
VY_32_INOVACE ZŠ a MŠ Černčice, okres Náchod Nerostné suroviny ČR Hana Sedláčková NÁZEV ŠKOLY: ZŠ a MŠ Černčice, okres Náchod AUTOR: Hana Sedláčková NÁZEV:
© Berman Group. Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 Komise pro strategický rozvoj Vyhodnocení nadřazených koncepčních.
ČESKÁ NALEZIŠTĚ NEROSTNÝCH SUROVIN
PROJEKT REGENERACE SÍDLIŠŤ Regenerace panelových sídlišť je dlouhodobý proces zaměřený na sociální, ekonomické, urbanistické, architektonické a technické.
Pracovní schůzka aktérů integrace - příprava navazujícího projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010“ 30. září 2009 EVROPSKÝ.
Revitalizace rašelinišť mezi Horou Sv. Šebestiána a Satzung – I. etapa.
Název školy:Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:Mgr. Miloš Kluiber Název:VY_32_INOVACE_307_ČR nerostné suroviny Vzdělávací oblast:Člověk a příroda.
ANALÝZA POTŘEB V ÚZEMÍ Návrh struktury. ANALÝZA POTŘEB V ÚZEMÍ „Analýza vývoje trhu práce a vzdělávacího systému Plzeňského kraje pro potřeby KAP“  Povinná.
Územní agenda Evropské unie Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí Praha 1.
ESPON – Identifikace územních aspektů informační společnosti
TVIP 2017 Institut environmentálního inženýrství
Návrh turistického informačního systému v centru Českých Budějovic
Naleziště surovin v českém Krušnohoří a jejich průzkum od
Geologie lithia a historický exkurs do jeho poznání a těžby
Návrh logistiky skladového hospodářství ve vybraném podniku
Praha, 31. března 2016 Alice Štollová Kovandová
STRATEGII REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Surovinové zdroje České republiky VY_32_Inovace_09KR-7
Těžební průmysl AUTOR: Mgr. Aleš Skála
Obnova veřejné zeleně Libčice nad Vltavou
Lithium v Krušných horách: geologie a potenciální zdroje
Má lithium těžit stát? 1 Obecné problémy průzkumu a těžby surovin
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr
Cornwall Peer Review visit
HORNICKÁ MUZEA, SKANZENY, NAUČNÉ STEZKY, DŮLNÍ DÍLA A SPOLKY
Znečištěné místa na Slovácku
Potenciální zdroje kritických nerostných surovin EU (CRM) v ČR
Transkript prezentace:

Nerostný surovinový potenciál ČR CEEMIR 2014–2019 Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin (Competence Centre for Effective and Ecological Mining of Mineral Resources) WP 2 Nerostný surovinový potenciál ČR RNDr. Jaromír Starý, Ph.D. Vedoucí WP2

CEEMIR – úvod Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Česká geologická služba Diamo s.p. Sedlecký kaolin a.s. RPS Ostrava a.s. Watrad spol. s r.o. Hlavním cílem projektu CEEMIR je shrnutí dosavadních poznatků v problematice surovin, které se řadí mezi kritické komodity EU (CRM), včetně vytipování vhodných ložisek nerostných surovin a návrhu efektivního a environmentálně šetrného způsobu jejich těžby a úpravy, na základě doposud provedených průzkumných prací bude provedena kategorizace a pasportizace vybraných ložisek a prognózních zdrojů CRM (+ Li a kaolinu), včetně zdrojů v existujících odpadech z těžby a budou vymezeny perspektivní oblasti s perspektivními ložisky a zdroji, u vybraných objektů bude prováděn výzkum a budou vyvíjeny metody jejich technologického zpracování, možnosti využití inovačních těžebních postupů a rozvinuty metody ekologického monitoringu zpracování a těžby. 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – struktura projektu WP1: Administrativa a management projektu WP2: Potencionální zdroje v ČR WP3: Mineralogicko-geochemická charakteristika perspektivních zdrojů WP4: Prostorové modelování ložisek nerostných surovin WP5: Legislativní a environmentální vymezení dostupnosti NS WP6: Analýza báňskotechnických podmínek dostupnosti vybraných ložisek NS WP7: Technologie úpravy nerostných surovin a odpadů WP8: Ekonomika ložisek nerostných surovin WP9: Publikace výsledků projektu 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2 – náplň a cíle prací WP2: Nerostně surovinový potenciál ČR Shrnutí dosavadních poznatků a rešeršní zhodnocení aktuálního nerostně surovinového potenciálu v ČR Shromáždění dat do databáze a vytvoření pasportů pro potenciálně perspektivní zdroje především z hlediska kritických surovin EU = CRM Klasifikace lokalit na základě vyhodnocení jejich prozkoumanosti i nadějnosti a navržení dalšího postupu aplikovaného výzkumu vybraných lokalit Vytvoření specializovaných ložiskových map (map s odborným obsahem) 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2 – harmonogram prací WP2: Nerostně surovinový potenciál ČR – milníky WP2/1: Úvodní screeningová studie s vymezením zájmových oblastí na území ČR T: 06/2014 WP2/2: Detailní studie Oblasti 1: Náplní prací je především rešeršní zhodnocení surovinového potenciálu a vymezení nerostných zdrojů vhodných pro další studium, dále jejich pasportizace a kategorizace. Výstupem je specializovaná ložisková mapa vybraných CRM Oblasti 1. T: 12/2014 WP2/3-1: Detailní studie Oblasti 2 T: 06/2015 WP2/3-2: Detailní studie Oblasti 3 T: 12/2015 WP2/4: Detailní studie Oblasti 4 T: 06/2016 WP2/5: Syntéza rešeršních výsledků a sumarizace výsledků následných balíčků s výstupem do monografie zaměřené na CRM v ČR. T: 10/2019 4.9.2019 CEEMIR – WP2

Seznam EU kritických surovin (CRM) *Antimon Baryt *Beryllium *Bizmut Boráty Fluorit Fosfáty Fosfor *Gallium *Germanium Přírodní grafit *Hafnium Helium *Hořčík *Indium *Kobalt *Křemík kov *Niob **PGM ***REE *Skandium *Tantal *Vanad *Wolfram *Lithium Zdroj: European Commission 2017 * Vzácné kovy – Minor metals = MM CRM – původní seznam 2011 ** Drahé kovy – Precious metals = PM CRM – 1. aktualizace 2014 *** Prvky vzácných zemin – Rare Earth Elements = REE CRM – 2. aktualizace 2017 Wolfram – CRM v ČR se zásobami na výhradních ložiskách významné NCRM Niob – CRM v ČR s potenciálně perspektivními zdroji Gallium – CRM v ČR bez zásob a zdrojů 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/1 – milník 1 Screeningová rešeršní studie s mapou vymezující zájmové oblasti V úvodní studii došlo k vymezení zájmových oblastí na základě geologického členění a podle rozložení potenciálních zdrojů CRM Ložiska a vybrané potenciální zdroje CRM a Li jako NCRM byly definovány a zobrazeny v mapě Výstup - Schematická geologická mapa ČR s vyznačením zájmových oblastí byla oponována a schválena 28.8.2014 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/2 – milník 2 (1) Detailní studie Oblasti 1 Rešeršní zhodnocení surovinového potenciálu Oblasti 1 a vymezení nerostných zdrojů vhodných pro další studium, jejich pasportizace a kategorizace Výstup - účelová regionální surovinová mapa: Geologická mapa Oblasti 1 s vyznačením ložisek a zdrojů kritických surovin EU a vybraných národních strategických surovin byl oponována a schválena 26.1.2015 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/2 – milník 2 (2) Revír Cínovec byl vyhodnocen jako zdaleka největší domácí zdroj Li (+Rb, Cs) s 564 mil. t komplexní Li-Sn-W rudy s obsahem 0,200 % (1127,8 kt) Li, 0,057 % (323,2 kt) Sn a 0,016 % (92 kt) W. European Minerals (2018) uvádí celkové zdroje téměř 696 mil. t s kovnatostí 0,196 % (tj. cca 1359 kt) Li a zásoby 34,5 mil. t s kovnatostí 0,302 % (104,2 kt) Li. Jako zdroj rud W, je revír Cínovec spolu s menším revírem Krupka druhou nejdůležitější oblastí v ČR (po revíru Kašperské Hory). Pokud lze uvažovat o ekonomickém využití nerostného potenciálu revíru Cínovec (případně i Krupka), pak jedině za předpokladu komplexního využití všech užitkových minerálů. Rozhodující je však dořešení místa a způsobu zpracování cinvalditového koncentrátu. Oblast 1 je nejperspektivnější a nejdůležitější domácí oblastí na fluorit – nacházejí se zde 4 (Jílové u Děčína-Sněžník, Kovářská, Moldava, Proboštov- okaliště Přítkov) z 5 evidovaných ložisek a 6 dalších potenciálně nadějných zdrojů, z toho 3 po jednom u každého ložiska. Celkově je zde 2043 kt zásob a 1518 kt zdrojů FT. Spolu s oblastí Plzeňska, je Karlovarská oblast nejdůležitější domácí oblastí ložisek a zdrojů kaolinu. Dohromady s oblastí Podbořanska a Kadaňska, je Oblast 1 největší oblastí v ČR co do zásob (0,7 mld. t) a druhou největší kaolinovou oblastí co do těžby (0,6 mil. t / rok). 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/3-1 – milník 3-1 (1) Detailní studie Oblasti 2: Rozdělení na západní, českou část – Oblast 2a a východní, moravskou část – Oblast 2b – mapa oponována a schválena 18.12.2015 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/3-1 – milník 3-1 (2) Velkovrbenská skupina je druhou (po moldanubiku jižních Čech) nejdůležitější z hlediska ložisek a zdrojů grafitu (GT). Revír Staré Město pod Sněžníkem jako oblast amorfního grafitu (GA) a 2 samostatné zdroje krystalického (vločkového) grafitu (GK) byly vyhodnoceny jako perspektivní zdroje GT. 2 ložiska (132 kt), 10 zdrojů (303 kt) GA a 2 zdroje (102 kt) GK jsou malé (do 0,5 mil. t) nebo velmi malé (obvykle do 50 kt ), ale poměrně bohaté (35–40 % GT), většina z nich je těžitelná povrchově. Zbytkové zásoby fluorit-barytové suroviny (FB) bývalého ložiska Harrachov by mohly být z hlediska množství (847 kt) i kvality (10–41 % FT) potenciálně perspektivním zdrojem fluoritu (FT), využití je v nejbližší době nereálné, v budoucnu ho nelze vyloučit. Zdroje MM (Nb, Zr, Hf) většinou doprovází U mineralizaci pískovcového typu v České křídové pánvi a jejich případné využití je vázáno na těžbu a úpravu U rud – zdroj Břevniště-PSZ se 108 t Nb při obsahu 0,12 %. Ve zdroji Chrastná-Osečná vázaném na polzenitovou intruzi (především zjílovělé endokontaktní části tělesa a doprovodné žíly) byly odhadnuty prognózní zásoby (zdroje) 124 kt Nb při obsazích 0,016 %. Obsahy In ve sfaleritech Kutnohorského revíru jsou nejvyšší v ČR (0,07–0,08 % In), 4 zbytkové zdroje s 80,5 t In při obsahu 0,003 % In v rudě byly zařazeny mezi potenciálně nadějné zdroje. In, Ga a Ge ve sfaleritech polymetalických revírů Zlaté Hory, Horní Benešov a Horní Město jsou nízké (In pod 0,003 %), ložiska a zdroje PL rud v Jeseníkách nejsou perspektivní 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/3-2 – milník 3-2 (1) Detailní studie Oblasti 3: Rozdělení na západní část – Oblast 3a a východní část – Oblast 3b – mapa oponována a schválena 29.4.2016 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/3-2 – milník 3-2 (2) Revír Krásno – Horní Slavkov byl vyhodnocen jako perspektivní území ložisek a zdrojů Sn-Li-W rud a zdrojů Rb a Cs a po revíru Cínovec je druhým (menší kvantita i horší kvalita) nejdůležitějším revírem na tyto suroviny. Celkem je zde 7,2 kt zásob W s kovnatostí 0,029 % W a odhadnuto bylo 43,3 kt Li s obsahem 0,130 % Li. Zdroje MM doprovází Mo mineralizaci ve fénitech čistecko-jesenického masivu (Nb, Zr, Hf) a greisenové zrudnění v revíru Krásno – H. Slavkov (Nb) a jejich případné využití je vázáno na těžbu a úpravu Mo-Zr, resp. Sn-Li-W rud. V Oblasti 3 je jediné výhradní ložisko fluoritu (FB) Běstvina v Žel. Horách se 166 kt FT, ostatní tři jsou v Oblasti 1. Ložisko je sice nejmenší ze všech domácích ložisek, má však perspektivu hloubkového pokračování. 1 ložisko a 10 zdrojů rud Ge, vázaných na uhelné sloje nejsou z ekonomických důvodů (nutnost využívání uhlí) i ekologických (popelnaté uhlí s vysokými obsahy škodlivin) příliš perspektivní. Kromě ložiska Lomnice u S., byly vymezeny 4 hypoteticky využitelné potenciálně perspektivní zdroje, vázaná na těžbou nedotčená ložiska a zdroje uhlí. V Oblasti 3 jsou tři významná území s ložisky kaolinu. Oblast Plzeňska je spolu s oblastí Karlovarska nejvýznamnější (2. v zásobách: 0,3 mld. t, 1. v těžbě: 2,7 mil. t / rok), oblast Podbořanska je třetí nejdůležitější, velmi nadějná je dosud netěžená oblast Chebska. Potenciální zdroje Sb, In jsou z větší části vytěžené, zbytkové zdroje jsou malé s nízkými obsahy užitkových složek a nejsou perspektivní. 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/4 – milník 4 (1) Detailní studie Oblasti 4: Rozdělení na západní část – Oblast 4a a východní část – Oblast 4b Rešeršní zhodnocení surovinového potenciálu Oblasti 4 a vymezení nerostných zdrojů vhodných pro další studium, jejich pasportizace a kategorizace Výstup - účelová regionální surovinová mapa: Geologická mapa Oblasti 4 s vyznačením ložisek a zdrojů kritických surovin EU a vybraných národních strategických surovin byl oponována a schválena dne 6.12.2016 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2/4 – milník 4 (2) Revír Kašperské Hory je nejdůležitější perspektivní území v ČR z hlediska ložiska a zdrojů wolframu (Au-W rud) s 41,6 kt W s obsahem 1,322 % W zásob a 3,3 kt W zdrojů s 0,482 % W; v severním (Sepekov – 1,8 kt W, 1,0 % W) a západním (Hartmanice – 16,5 kt W, 0,687 % W) okolí jsou další menší potenciálně perspektivní zdroje W. Nejvýznamnější ložiska a zdroje grafitu (GK i GA) v ČR jsou soustředěna v českokrumlovské (ložiska Český Krumlov, Bližná, Spolí, Lazec-Křenov a přilehlé zdroje s celkovým potenciálem přes 20 mil. t grafitové suroviny) a sušicko-votické (Koloděje nad Lužnicí-Hosty se 4,8 mil. t suroviny) pestré skupině moldanubika. Další oblasti moldanubika a oblast moravika jsou málo perspektivní. Jako potenciálně perspektivní oblast zdrojů antimonu byl vymezen revír Sb-Au rud Krásná Hora (krásnohosko-milešovský) včetně hald spolu s menším sousedním revírem Příčovy s celkovými zdroji téměř 12 kt Sb s kovantostmi od 0,27 do 3,8 % Sb. Jako potenciálně perspektivní byly vymezeny 2 různé zdroje kobaltu: hydrosilikátový reziduální zdroj Ni-Co rudy Bojanovice u Znojma a likvační zdroj Ni-Cu-Co kyzových rud Staré Ransko vázaný na bazika a ultrabazika Ranského masivu. Z ostatních CRM v Oblasti 4 byly prověřovány menší zdroje turmalínem bohatých hornin jako zdrojů bóru, polymetalických rud jako zdrojů india a zvláštní pozornost byla věnována možným zdrojům MM na ložiskách uranu Rožná a Brzkov a REE (+Y) na ložisku grafitu Bližná – všechny tyto zdroje nejsou perspektivní. 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2 – Ložiska a zdroje CRM 2016 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2 – shrnutí, závěry Množství nejlépe přístupných zásob CRM EU v ČR je minulou těžbou téměř zcela (např. Sb, vyjma revíru Krásná Hora – Milešov, Bi) nebo částečně (např. BA, Co, FT, GT, W, UC) vyčerpáno ČR má ověřené zásoby a potenciální zdroje Li, W, FT, GT, BA a UC; UC pro výrobu koksu je dosud těženo v OKR. Nejvýznamnějším CRM v ČR je W – především ložisko Kašperské Hory další potenciálně perspektivní zdroje v šumavském a českém moldanubiku. Při využití ložiska Li-Sn-W rud Cínovec je možné získávat W pouze jako vedlejší produkt Ložiska FT a BA jsou malá a chudá a jejich ekonomické využití je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné. Ložiska GT jsou perspektivnější. Nadějné, ale dosud málo ověřené zdroje Nb a Ta mohou doprovázet rudy Sn-W (získávání Nb a Ta je však spíše hypotetické), Rb a Cs rudy Li (nedořešený postoj k oběma kovům), zdroje Zr, Hf, Nb, REE rudy U (získávání Zr, Hf, případně dalších kovů je zcela závislé na obnově těžby U), ale i dalších kovů (např. Mo) a dokonce i GT (REE); mohou být i v odpadech (haldy, odkaliště) po těžbě rud v minulosti Využití potenciálních zdrojů Ge (+Be?) je vázáno na těžbu nekvalitního uhlí, případné získávání In (+Ga?) na obnovení těžby Zn rud ČR nemá geologické podmínky pro nalezení významnějších zdrojů Be, Cr, Ga, He, PGM, REE, Sc, V, fosfátů, borátů; nevyrábí se zde kovový Mg, Si a P 4.9.2019 CEEMIR – WP2

CEEMIR – WP2 – Ložiska a zdroje CRM 2017 4.9.2019 CEEMIR – WP2