ČBL 3: Kritika a perspektivy fytocenologie Nejčastější výtky vůči tradiční fytocenologii 1) řada netestovaných (přitom zbytečných) předpokladů - např.: společenstev jsou svébytná biologická jsoucna s hranicemi a zvláštními vlastnostmi… (= clementsovský organicismus) - nebo: koncept klimaxu, koncept minimiareálu (hledání hranic společenstva) 2) popisnost a spekulativnost – idiografická (popis konkrétních jednotlivostí) versus homotetická (formulace obecných pravidel) věda, evropská versus angloamerická věda (K. R. Popper); 3) statičnost – klasifikace jako metoda se příliš nehodí pro popis dynamiky vegetace
ČBL 3: Kritika a perspektivy fytocenologie Nejčastější výtky vůči tradiční fytocenologii 4) sektářství – nejde ani tak o zvláštní obor ekologie, jako spíš o vědeckou školu se specifickým jazykem a pravidly fungování
ČBL 3: Kritika a perspektivy fytocenologie Ad statičnost, popisnost a spekulativnost: Gleason, recenze anglického vydání Braun-Blanquetovy Phytosocilogie (Ecology 1933)
ČBL 3: Kritika a perspektivy fytocenologie K. R. POPPER (1902-1994) – rakouský filozof a teoretik vědy - důsledně aplikoval problém induktivního důkazu (Hume) do vědecké metodologie - vytvořil tak základní epistemologické schéma užívané v dnešní přírodovědě (viz obr. na další straně) - jeho učení bývá nazýváno kritický racionalizmus - důsledky pro ekologii rostlin: popisná fytocenologie pod palbou kritiky prediktivních oborů vědy o vegetaci (např. experimentální populační ekologie)
návrh způsobu testování predikcí (experimentální design) Metodu induktivní verifikace nahradila deduktivní metoda falzifikace vědeckých hypotéz hypotéza (obecný výrok) dedukce predikcí (částečných výroků) falzifikace nebo ne – falzifikace hypotézy návrh způsobu testování predikcí (experimentální design) testování predikcí (ověřování pravdivosti částečných výroků)