HUSITSTVÍ

Defenestrace 1419  zvrátit politickou a náboženskou situaci Zástup husitů pod vedením kněze Jana Želivského zaútočil na novoměstskou radnici  svržení konšelů a purkmistra z oken Obecně považována za začátek husitské revoluce

Tábor Založen 1420 Sedmdesát procent obyvatel tvořili vesničané, zbytek byli řemeslníci, chudí vladykové, zemani a chudí kněží. Tábor byla obec svobodných husitů.  Jedním ze 4 hejtmanů se stal Jan Žižka, který z něj vytvořil vojenskou pevnost.

Husitské proudy Umírnění husité (Staré město) - husitské panstvo, část nižší šlechty - cíl: odebrat církvi majetek Střed (mezi umírněnými a radikály) - pražané a jejich přívrženci - cíl: církev bez majetku + zájmy hlavního města, lepší postavení měšťanů Radikálové (táboři, orebité) - z menších měst a venkova - cíl: žít podle „zákona Božího“, tj. všichni jsou si rovni

Husitské zbraně Husité bojovali zbraněmi vyrobenými ze zemědělského nářadí. 1) halapartna 2) kopí 3) sudlice 4) sekyra 5) sudlice 6) šídlo 7) meč 8) cep 9) kropáč 10) řemdih 11) sudlice ušatá

Vozová hradba Při bitvách využívali zemědělských vozů. Stavěli z nich vozovou hradbu.

Husitské vojsko Husitští bojovníci stojící na vozech byli ve stejné výšce jako jezdec na koni a mohli se lépe bránit. Do mezer mezi vozy stavěli děla.

Ktož jsú boží bojovníci – husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho, prostež od Boha pomoci a úfajte v něho, že konečně vždycky s ním svítězíte. Nepřátel se nelekajte, na množstvie nehleďte, pána svého v srdci mějte, proň a s ním bojujte a před nepřátely neutiekajte!

Jan Žižka z Trocnova Velitelé husitských vojsk se nazývali hejtmani. V čele husitského vojska stál Jan Žižka z Trocnova.

Jan Žižka z Trocnova v mládí přišel o jedno oko byl nadšeným obdivovatelem Jana Husa a nelítostným válečníkem stal se husitským hejtmanem pod jeho vedením nebyli husité nikdy poraženi husitská vojska vedl i jako úplně slepý byl velice oblíbeným vojevůdcem umírá v r. 1424, hejtmanem se stává Prokop Holý. po jeho smrti si část husitů začala říkat sirotci

Husitské války Jan Hus byl upálen __________ na ________ v _________. Stoupenci Jana Husa si začali říkat _______. Husité hlásali __________ ____ ________- tzn. tělo (hostii) i krev Kristovu (víno). Stoupenci této podoby bohoslužby se nazývali utrakvisté nebo kališníci. Symbolem husitů se stal ______- rovnost všech lidí. V jižních Čechách si vybudovali město _______, kde si měli být všichni lidé rovni. V čele husitských vojsk stáli _________ (Jan Žižka → Prokop Holý). Husitské zbraně byly vyrobeny ze ____________ _______(cep, halapartna, sudlice, atd.) Ze zemědělských vozů stavěli při bitvách neproniknutelné vozové hradby, do mezer stavěli ______. Ktož jsú boží bojovníci – husitský chorál.

Čtyři artikuly pražské byl společný program husitů, ve kterém požadovali: ________hlásání slova božího (Bible) přijímaní ___ ________ _________ (z lat. sub utraque specie) smrtelné hříchy trestat u všech stavů (proti odpustkům) zbavit církev majetku, odebrat jí světskou moc

Bitva u Sudoměře 1420 nevelká skupina husitů v čele s Janem Žižkou skoro s prázdnýma rukama porazila „železné pány“ - jednalo se o první vojenské vítězství husitů

křižáci Křižáci byli najatí vojáci sloužící církvi (název získali podle znamení kříže na šatech). Křížové výpravy vyhlašoval papež proti nepřátelům církve. Proti husitům křižáci podnikli 5 křižáckých výprav, všechny skončily vítězstvím husitských vojsk.

1. křížová výprava proti husitům 1420 vedena Zikmundem Lucemburským z Vratislavi porážka křižáků v bitvě na Vítkově (14. 7.) Zikmund se dal korunovat českým králem (28. 7.) – husité to neuznali Čáslavský sněm 1421 vyhlášení 4 artikulů pražských za zemský zákon sesazení Zikmunda z českého trůnu vytvoření prozatímní zemské vlády, ta měla do volby dalšího krále zemi řídit dodržovat husitský program, tzv. 4 artikuly (články) pražské Husitská vojska odrazila i vpády křížových výprav v letech 1421, 1427, 1431.

Bitva u Domažlic 1431 úspěch husitů, které vedl Prokop Holý velké vojsko křižáků čítající sto tisíc žoldnéřů se usadilo nedaleko Domažlic a chystalo se plenit české země poté co uslyšeli mohutný zpěv jejich chorálu „Kdož jsú boží bojovníci“, dali se na útěk téměř vše nechali na místě, husité získali obrovskou válečnou kořist

Rozpory mezi husity Husité se přestali jen bránit, ale podnikali „spanilé jízdy“ (rejsy) za hranice, kde plenili a získávali kořist. Husitský tábor nebyl jednotný - někteří husité zbohatli a chtěli si majetek užívat. husitský tábor se rozdělil na dvě skupiny, a to na: - umírněné – pánská jednota - radikální – táboři a sirotci

Basilejský koncil krach všech křížových výprav přiměl Zikmunda i papeže k tomu, aby začali s husity jednat jinak → jednání na koncilu v Basileji v r. 1433 české poselstvo v čele s Prokopem Holým dorazilo do Basileje – požadavky: uznání platnosti čtyř artikulů pražských církev chtěla naopak husity přimět k ústupkům umírnění se byli ochotni s církví dohodnout X radikálové se rozhodli, že ustupovat nebudou

Bitva u Lipan 30.5. 1434 obě skupiny husitů se střetly roku 1434 v bitvě u Lipan. umírnění porazili radikály (tzv. tábority a sirotky) v čele s Prokopem Holým. Prokop Holý a tisíce prostých husitů padlo, skončila sláva husitských vojsk.

Basilejská kompaktáta dohoda mezi husity a basilejským koncilem (katolickou církví), vyhlášena v roce 1436 církev povolila přijímání pod obojí způsobou husité souhlasili s nástupem Zikmunda Lucemburského na český trůn Zikmund však musel šlechtě a měšťanstvu zaručit, že jim ponechá majetek, který za husitských válek získali poslední vzdor radikálních husitů proti Zikmundovi: Jan Roháč z Dubé - jeho hrad Sion u Kutné Hory, byl dobyt a obránci byli popraveni na Staroměstském náměstí (1437)

Zápis do sešitu Husitské války Velitelům husitských vojsk se říkalo hejtmani. Nejslavnější vůdce husitů byl Jan Žižka z Trocnova. V mládí přišel o jedno oko. Všechny bitvy, které vedl skončily úspěšně. Zemřel v boji. Křižáci byli najatí vojáci církve. Papež vyhlašoval křižácké výpravy proti husitům. Všechny skončily porážkou křižáků. Po Žižkově smrti vedl husity Prokop Holý. V bitvě u Domažlic husité zahnali křižáky pouze zpěvem chorálu Kdož jsú boží bojovníci. Husitský tábor se rozdělil na dvě skupiny- umírněné (pražané) a radikály (táborité). Obě skupiny se střetly v bitvě u Lipan. Vyhráli umírnění. Tím husitské vojsko zaniklo.