Doba husitská – husitské války

Prezentace na téma: "Doba husitská – husitské války"— Transkript prezentace:

1 Doba husitská – husitské války
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_07_doba_husitska_husitske_valky.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, vrcholný a pozdní středověk, dějiny českých zemí, doba husitská, husitské války ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 7. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Husitské hnutí, jeho program, Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na

2 Doba husitská – husitské války

3 Husité odezva Husova boje v Čechách – přívrženci reforem = husité
jejich počet rychle stoupal husité = kališníci = utrakvisté symbolem se stal kalich – přijímání pod obojí způsobou tj. přijímání těla i krve Kristovy tělo – podoba hostie krev- červené mešní víno – přijímali v katolické církvi pouze kněží husité – před bohem jsou si všichni rovni – chtěli přijímat obojí

4 4 základní požadavky – 4 pražské artikuly:
1/svoboda hlásání slova božího 2/přijímání podobojí (sub utraque specie) 3/ konec světského panování církve – odejmutí majetku církvi 4/trestání smrtelných hříchů bez rozdílu k odkazu Jana Husa se hlásili zástupci všech vrstev společnosti – i šlechta měli ale různé cíle šlechta – přijímání pod obojí, konfiskace majetku církve měšťané – reforma církve podle Bible venkovský lid – konec tohoto hříšného světa, příchod království božího, kam smějí vstoupit jen vyvolení

5 radikální husité =táborité
1420 založení nového města Tábora zde život podle božích přikázání ve vzájemné rovnosti majetek odevzdali do kádí na náměstí, sloužil městu v čele táborů stáli kněží o vojenské záležitosti se starali čtyři hejtmané jedním z nich se stal Jan Žižka z Trocnova - muž se zkušenostmi ze záškodnických válek táborité přepadali a plenili pevná sídla v okolí, zvláště kláštery, získávali zásoby, ničili však kulturní a umělecká díla

6

7

8

9 jedna z prvních větších bitev- 1420 bitva u Sudoměře
oddíl asi 400 husitů, kteří směřovali do Tábora, dostižen silným oddílem obrněné jízdy husité uvázli na úzké hrázi mezi dvěma vypuštěnými rybníky, jízda jejich vozovou hradbu neprorazila, tak se pokusila projet přes vypuštěný rybník, v bahně měli co dělat, aby vůbec vyvázli vyznamenal se zkušený bojovník Jan Žižka z Trocnova

10 Kartografie Praha: Středověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 39

11 Památník Jana Žižky u Sudoměře

12 Průběh husitských válek
1419 rostoucí nepokoje v Praze na Novém Městě Václav IV. dosadil na radnici protihusitské konšely, kteří zatkli radikální husity první pražská defenestrace (30. července 1419) – obyvatelstvo vedené Janem Želivským (kázal v chrámu Panny Marie Sněžné) vyházelo konšely z oken radnice na hroty kopí = počátek válek umírá Václav IV. – údajně po oznámení o defenestraci, ve skutečnosti o něco později – 16. srpna 1419, neměl dědice, nástupcem mladší bratr Zikmund Lucemburský 1420 křížová výprava proti kacířským Čechům – vyhlásil papež, vedl ji Zikmund

13 Václav IV. zemřel na Novém Hradě u Kunratic Druhá Václavova manželka Žofie nechala pohřbít jeho pozůstatky v klášteře na Zbraslavi klášter byl však za husitských válek (10. srpna 1420) husity pod vedením plzeňského kněze Václava Korandy vypleněn a královo tělo dokonce vytaženo z hrobu teprve v roce 1424 byl Václav slavnostně uložen v hrobce českých králů pod svatovítským chrámem po boku Karla IV.

14 nejprve úspěchy křížové výpravy – získala levý břeh Vltavy – i Pražský hrad
strategické místo vrch Vítkov – tudy se husité zásobili potravinami Žižka se opevnil na vrchu Vítkově a odrážel útoky křižáků křižáci byli zároveň napadeni z boku Zikmund pochopil, že se mu nepodaří Prahu rychle dobýt husité je nakonec porazili v bitvě u Vítkova na dnešním Žižkově Zikmund se přesto nechal korunovat českým králem – nehodlal se vzdát českého království

15 Vítkov, Žižkov

16 husitství se rozšířilo jenom v Čechách, Morava , Slezsko a Lužice zůstaly katolické
i v Čechách zůstalo mnoho katolíků – odpůrců husitů spory mezi katolíky a husity přerostly v ozbrojený boj husité nebyli k boji vycvičeni, neměli zbraně zpočátku si přizpůsobili nářadí: sekery , kosy a cepy chránili se za hradbami z vozů naučili se používat palné zbraně

17 5) sudlice, 6) šídlo, 7) meč, 8) cep,
1) halapartna,2) kopí, 3) sudlice,4) sekyra, 5) sudlice, 6) šídlo, 7) meč, 8) cep, 9) kropáč, 10) řemdih, 11) sudlice ušatá

18

19 1421 zemský sněm v Čáslavi programem husitů se staly čtyři pražské artikuly: 1/svoboda hlásání slova božího 2/přijímání podobojí (sub utraque specie) 3/ konec světského panování církve – odejmutí majetku církvi 4/trestání smrtelných hříchů bez rozdílu čtyři pražské artikuly se byly vyhlášeny jako zemský zákon sněm odmítl nárok Zikmunda na český trůn zemi řídila vláda – kvůli sporům se rozpadla - nastala anarchie

20 celkem 5 křížových výprav proti husitům:
2. křížová výprava – bitva u Německého Brodu 1424 bitva u Malešova - bitva radikálních husitů x katolíkům, pražanům a umírněné šlechtě 1424 umírá Jan Žižka u Přibyslavi nový vojevůdce – Prokop Holý – husité = sirotčí vojsko 3. křížová výprava 1426 u Ústí nad Labem 4. křížová výprava u Tachova 1427 – křižáci dokonce utekli 5. křížová výprava u Domažlic 1431 – křižáci opět utekli ( !), papež. legát kardinál Cesarini ztratil klobouk všechny bitvy husité vyhráli

21 Dominantu návrší mezi Koutem a obcí Spáňov dotváří tzv
Dominantu návrší mezi Koutem a obcí Spáňov dotváří tzv. „Klobouk“ – jednoduchý gloriet s půlkulatou šindelovou střechou spočívající na čtyřech kamenných sloupech. Podle pověsti zde v r.1431 ztratil papežský legát Cesarini svůj klobouk, když prchal z prohrané bitvy u Domažlic.

22 Kartografie Praha: Středověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 39

23 husité se pouštěli i za hranice = spanilé jízdy – jednalo se hlavně o kořist
1431 Basilejský koncil – o čtyřech pražských artikulech husitské poselstvo v čele s Prokopem Holým čtyři pražské artikuly pro katolickou církev nepřijatelné Čechy velmi strádaly husitskými válkami radikální husité nechtěli přistoupit na žádné ústupky umírnění husité spolu s katolíky porazili radikální husity 1434 v bitvě u Lipan

24 Maroldovo panorama bitvy u Lipan - Praha 7 - Holešovice, Výstaviště
Maroldovo panorama je největším obrazem dějinné události, který kdy u nás vznikl. Zobrazuje legendární bitvu, která se odehrála 30. května 1434 u Lipan. Výška obrazu je 11 m, délka 95 m, plocha obrazu zabírá 1045 m2. Obraz namaloval r Luděk Marold, který přizval na pomoc krajináře Václava Jansu a scénického výtvarníka Národního divadla Karla Štapfera, který vytvořil maketu scénického popředí. Dalším Maroldovým pomocníkem byl Theodor Hilšer, zručný kolorista dekorativního slohu, Ludvík Vacátko maloval některé koně. Obraz byl pořízen pro Výstavu architektury a inženýrství, která se konala na Výstavišti v Holešovicích 15. června až 17. října

25 Maroldovo panorama bitvy u Lipan

26 1436 v Jihlavě vyhlášena tzv
1436 v Jihlavě vyhlášena tzv. basilejská kompaktáta – povolovala přijímání pod obojí, povolena dvojí víra – podobojí a katolická znovu korunován českým králem Zikmund Lucemburský 1437 Zikmund umírá ve Znojmě cestou do Uher

27 Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk – 9
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk – 9. prosince 1437 Znojmo)

28 zdroje: text: Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009, str mapa: Kartografie Praha: Středověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 39 obrázky: