Historie pěstování květin a současný stav květinářství

Počátky květinářství

Počátky květinářství První okrasné zahrady a počátky pěstování květin – starověké kultury Blízkého Východu, Číny, Japonska a Středomoří První historicky doložené zahrady v Čechách – ovocné, zelinářské, vinice nebo zahrady s léčivkami - doba hradištní

Středověk

Středověk 12.-15. století – zahrady hradní a klášterní, ovocné sady a první obory Obrazy zachycující lilie, kosatce, orlíčky, karafiáty a růže První zahradnická písemná díla Praha na přelomu 14. a 15. století – 7 zahradníků, 16 zelníků a 3 cibuláři

Renesance

Renesance Okrasné zahrady u nových sídel světské a církevní vrchnosti a sílícího měšťanstva První tištěné herbáře se zmínkami o pěstování květin Speciální zahradnická literatura Kapitoly o pěstování okrasných rostlin v literatuře hospodářů České země kopírují vývoj květinářství v okolních zemích

Okrasné zahrady a květiny v období renesance Okrasné zahrady v Nizozemí na rovině a omezeném prostoru – vybrané květiny atraktivností zastupují proměnlivost terénu Obvyklé květiny : lilie, orlíčky, fialy, karafiáty, kosatce, pivoňky, měsíčky, stračky, konvalinky, petrklíče, modré zvonky, stolisté růže, kaliny, jasmín Od poloviny 16. století i první tulipány, hyacinty, narcisy, řepčík královský (turecká lilie), levandule, rozmarýn, ibišek, myrta

Vývoj květinářství od třicetileté války do 18. století Třicetiletá válka – přerušení vývoje okrasného zahradnictví a zejm. květinářství v českých zemích 16. – 17. století – vznik nového oboru: umělečtí zahradníci – vyučováni zahradníky z Holandska, Itálie a Francie 1754 – rozhodnutím císařovny Marie Terezie umělečtí zahradníci nepodléhají cechovním organizacím (svobodní umělci)

Baroko

Baroko Intenzivní rozvoj zámeckých zahradnictví Převažující pěstování teplomilných druhů ovoce a zeleniny (oranžérie, fíkovny) vytěsňováno teplomilnými druhy květin Náboženské a světské slavnosti a společenské události zvyšují spotřebu řezaných květin Uplatnění květin v parcích, parterech a interiérech sídel Nové poznatky a nové rostliny ze zámořských výprav zvyšují nároky na péči o květiny a kvalifikaci

Květinářství v 18. a 19. století v Evropě Rozšíření sortimentu okrasných rostlin: letničky, dvouletky, kobercové květiny, pokojové květiny z tropů a subtropů, květiny k řezu květů a zeleně, keře vhodné k rychlení Květinářství hospodářsky významné zejm. v Anglii, Holandsku, Belgii a Francii

Květinářství v 18. a 19. století v Rakousku - Uhersku

Květinářství v 18. a 19. století v Rakousku- Uhersku Sadové a květinové úpravy veřejných prostranství ve větších městech a lázních – Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Teplice Císařské zahrady ve Vídni – větší sortiment květin než zahrady v Kew 1803 – 1805 Schönbrunn první alpinum, další posléze v Praze a v Karlových Varech Pozoruhodné kolekce exotických rostlin v zámeckých zahradnictvích, mnohé i k prodeji Časté a pravidelné výstavy květin ve velkých městech a při zvláštních příležitostech

Květinářství v Čechách od poloviny 19. století do přelomu s 20 Květinářství v Čechách od poloviny 19. století do přelomu s 20.stoletím První tzv.obchodní zahradnictví – zakládána zámeckými zahradníky První velká květinářská zahradnictví v Praze(Dittrich) a v Turnově(Korselt a spol.) Nová obchodní květinářství poblíž měst Omezování zámeckých zahradnictví Konec 19. století v Čechách – 440 zámeckých zahradnictví a 951 dalších s velkým podílem květinářské výroby

Počátek 20. století Růst populace a měst Změny bydlení Demokratizace společnosti Vznik veřejných zahrad, parků a prostranství Pěstování okrasných rostlin pro domácí zahrady a byty – druhy vhodné pro pěstování ve velkých sériích a druhy pro speciální okruhy pěstitelů (jiřinky, alpinky, kaktusy, trvalky, letničky apod.)

Meziválečné období v Čechách Zvýšení rozsahu i úrovně našeho květinářství 1930 – 5717 zahradnických závodů – 71% výměra do 2 ha, široký sortiment pro přímý prodej a služby v nejbližším okolí, méně specializovaných Značný dovoz z klimaticky příznivějších oblastí – semena květin (Německo), cibule tulipánů a hyacintů (Nizozemí), azalky a begónie (Belgie), růže, karafiáty a mimóza (Francie a Itálie)

Podoba zahradnictví mezi válkami Skromné a jednoduché vybavení Jednostranná dřevěná pařeniště Úsporně stavěné skleníky Ruční práce s jednoduchým nářadím a pomůckami Převaha hrnkových kultur nad řezanými Široký sortiment Málo specializovaných podniků Prodej závislý na blízkém okolí

Poválečné období v Čechách Centrální řízení květinářství Koncentrace a specializace výroby Zánik drobných zahradnictví sloučením do větších či likvidací Omezení dovozu – ochrana domácí produkce Vznik šlechtitelských stanic a výzkumných pracovišť Rozšíření zahradnických škol

Zahradnictví v poválečném období a pěstované květiny Závody umožňující uplatnit velkovýrobní způsoby pěstování květin První řízené kultury chryzantém, karafiátů a dalších květin Podstatné rozšíření pěstování květin k řezu pod sklem Produkce dříve dovážených květin – azalky, eriky, cibuloviny, orchideje Výrazné obohacení sortimentu hrnkových květin

Konec 80. let 20. století u nás Solidní úroveň květinářství Zvládnutí náročných pěstitelských technologií Značná část odrůd z domácího šlechtění Květinářství v rámci národního hospodářství podceněné Růst a vývoj květinářství značně omezený Nabídka nedostačuje poptávce Izolace od světového květinářství a obchodu s květinami Konkurenční schopnost nestačí zahranič.trhu

70. až 90. léta 20.století ve světě Netušený rozvoj květinářství Všestranné vylepšení technického vybavení zejm. skleníků (automat. řízení klimatu) Bezpůdní technologie pěstování Regulace růstu a vývoje rostlin Vyšlechtění výkonných odrůd Modernizace ochrany rostlin Rozsáhlá mechanizace všech prací Úzká výrobní specializace Využití tropických zemí k pěstování květin

Světový květinářský „průmysl“ na konci 20. století Zdokonalení obalové techniky Pokroky v dopravě květin na velké vzdálenosti Rychlá letecká přeprava i pomalejší přeprava v chlazených kontejnerech Rozsáhlý světový obchod s květinami s centry v USA, západní Evropě a v Japonsku Největší producenti: Nizozemí, Francie, Itálie, Španělsko, Německo, Dánsko, Belgie, Izrael, Japonsko, USA, Mexiko, Kolumbie, Thajsko Květinářství významné odvětví NH

90. léta 20. století u nás Velký pokles květinářské výroby Zvýšení dovozu květin na úkor výroby – nejvíce řezané, méně hrnkové, cibule a hlízy 512 milionů Kč Vývoz jen 48 milionů Kč – cibule, hlízy a osivo květin Snížení plochy květin Spotřeba květin na obyvatele a rok 250 Kč Květinářství zaměstnává 8 tisíc lidí

Květinářství ve světě mírný růst ploch i objemu produkce zvyšování intenzity produkce stagnování počtu podniků 2004-pěstební plocha květin ve světě 360 tisíc ha,hodnota produkce 60 mld. EUR

Květinářství v Evropě pokles ploch v Nizozemí pokračující pokles počtu podniků 2008-pěstební plocha 53,4 tis.ha, objem produkce 10,6 mld.EUR největší producenti:Nizozemsko,Německo a Itálie (70% evropské produkce) 2008-dovoz 6,9 mld EUR,největší dovozci do Evropy: Keňa,Izrael,Kostarika,Kolumbie,USA, Ekvádor, Zimbabwe a Guatemala Největší dovozci:Nizozemsko,UK,Německo

Květinářství v ČR vzestup od r.1997 pokračuje, přírůstek roční spotřeby květin za rok 2017meziročně 2,8 %) nárůst výrobních ploch o 1,2 % hrubá produkce českého květinářství 2,25 mld.Kč, největší podíl záhonové a balkonové 53,5 %,dále hrnkové a 34,7 %,cibule, hlízy, řezané květiny a zeleň, sušené květiny a osiva 11,8 % pro konkurenceschopnost nutná modernizace skleníkové základny včetně technologií

Spotřeba a užití květin v ČR neustálé zvyšování - spotřeba květin osobu/rok 1121 Kč 2017 – objem dovozu květin do ČR 3,36 mld.Kč, nejvíce řezané (1,56 mld) zejm. růže (0,5 mld.) zvýšení zájmu spotřebitelů o květiny a rostoucí kupní síla obyvatelstva významné sezónní záležitosti-hrnkové kvetoucí na vánoce a na jaře,truhlíkové výsadby balkónovek a cibul. dostupný a široký sortiment včetně kvalitních doplňkových služeb

Zahraniční obchod ČR květinami bilance výrazně pasivní objem vývozu oproti dovozu nepatrný 2017 506 mil.Kč (pokles o 22 mil.) sortiment vývozu: záhonové a balkonové, pokojové (hrnkové), pokles u osiv největší dovozci Nizozemsko (60,9 %), Dánsko (14,1 %), Izrael (4,3 %) nejvíc pasivní položka řezané květy 1,56 mld. Kč)

Přírodní podmínky při produkci květin dány klimatem, půdou a vodními poměry vymezily světová centra květinářství: západní Evropa:Nizozemí,Belgie,SRN subtropy Evropy:Francie,Itálie,Španělsko mimoevropské země s příznivým klimatem:Izrael,Keňa,Zimbabwe,Kolumbie,Ekvádor,Thajsko,Singapur

Klima ČR převažující vnitrozemské klima větší rozdíly mezi teplotami v zimě a létě nízké teploty v zimě i silné mrazy nedostatek světla v zimě problémy s vysokými teplotami ve sklenících v létě problémy s holomrazy na venkovních plochách pozdní jarní a časné podzimní mrazy-krátká doba vegetace

Klima místní dáno nadmořskou výškou,polohou, tvarem terénu,lesními porosty,vodními plochami a převládajícím prouděním vzduchu vhodné lokality pro pěstování květin: teplejší, dobře osluněné,chráněné před větry,neuzavírající mrazivý vzduch,bez mlh a znečištění ovzduší,se zdrojem vody