PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

FÁZE REVOLUCE Stroje na venkově (parní mlátičky atd.) = odchod venkovanů do měst po zrušení nevolnictví Zánik cechů a manufaktur Rozvoj Anglie = dlouhý mír, není nevolnictví, kolonie = hodně surovin a odbyt výrobků

TOVÁRNÍ VÝROBA Zavádění tovární strojové výroby = vytlačení řemeslné výroby, nejprve v textilkách a potřeba dělníků ke strojům = průmyslová revoluce Spřádací, potiskovací stroje, mechanické stavy a šicí stroje Strojírenství a hutnictví = vzájemný rozvoj, využití vysokých pecí, uhlí a koksu Doprava a komunikace: telegraf, nové dopravní prostředky

ŽIVOT DĚLNÍKA Proč byl dělník často ohrožen chudobou? Proč musely dělnické děti také pracovat v továrnách? Jaké bylo jejich postavení? Hodně dělnických rodin postihly tzv. sociálně patologické jevy. Co mezi ně patří? Proč dělníci rozbíjeli často stroje v továrnách?

Rozšířeným prvkem byli tzv. nocleháři Rozšířeným prvkem byli tzv. nocleháři. Převážně svobodní horníci, jež si v bytě rodiny pronajímali postel k přenocování. V Hlubině jich bylo cca 20 % V hornických rodinách byly často zvláštní vztahy: „Rodina Menšíkova měla dva otce, na dětech bylo jasně poznat, které čí je. Menšík totiž pil a vzal si do domu podnájemníka, Kmána…“ Alkohol byl přirozenou součástí dělnické stravy. Celé rodiny vč. dětí snídaly černou kávu s kvitem (v poměru 1:3 s vodou ředěný 96% alkohol) Z hornických kasáren: Kaj meškaš? Kade inde, na kasarni, řeči novicijan. Přidě spravec: „Tame maš svoje lužko, jedna deka, plachta, zahlavek.“ Cela vybava, tajak na vojně…

Dělnictvo vs. buržoazie BURŽOAZIE: kapitalisté, továrníci, bankéři, obchodníci (bohatí měšťané), podnikající šlechta DĚLNÍCI: Pracovní doba 14-16 h, pracuje celá rodina vč. dětí = Dělníci závislí na příjmu (platit jídlo, nájem) Riziko ztráty příjmu = platy svévolně kráceny továrníky, při nemoci dělník bez platu, vyhazov za protesty a stávky Rozbíjení strojů = dělníci je viní z toho, že jim berou práci a ničí je

PODMÍNKY DĚLNÍKŮ Snaha o vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky = zakládání dělnických spolků + iniciativa továrníků Nové zákony pro dělníky = omezení, poté zákaz práce dětí, zkrácení pracovní doby, pojištění, dělnické kolonie - bydlení Socialismus = filozofický směr (K. Marx, F. Engels) dělníci vykořisťovaní, buržoazie vykořisťovatelé = snaha o spravedlivou společnost

PROMĚNY ŽIVOTA MĚSTA: bourání hradeb, vznik předměstí (např. Praha-Karlín) TOVÁRNY: v okolí činžovní domy, dělnické kolonie (tovární čtvrti např. Ostrava Vítkovice) a nová města DOPRAVA: zrychlení a větší dostupnost zboží z ciziny, nárůst cestování zvl. vlakem Rychlejší šíření informací