Psychologie pro učitele Paměť jako podmínka učení

KLÍČOVÁ SLOVA Paměť a učení, dělení paměti – senzorický registr, ultrakrátká (echonická a ikonická paměť), krátkodobá a dlouhodobá – deklarativní – knowing what (explicitní) a procedurální – knowing how (implicitní) paměť, kódování, ukládání, vybavování – vzpomínání, reprodukce, znovuvybavení, reverzibilní a ireverzibilní zapomínání, permastore, infantilní amnézie, retrográdní amnézie, anterográdní amnézie, priming, pracovní paměť

Paměť Patří mezi poznávací procesy (spolu s vnímáním, myšlením, pozorností, představivostí, řečí a učením) „Schopnost zaznamenávat životní zkušenosti“ Úzce souvisí s otázkami učení – je základním předpokladem schopnosti učit se Díky paměti udržujeme svou identitu (víme, kdo jsme), pamatujeme si z minulé zkušenosti (takže se nemusíme učit věci stále znova)

Zkoumání paměti, Hermann Ebbinghaus (1850 – 1909) Zkoumal sám sebe, učil se několik let bezvýznamné slabiky (cca 2 000) Např. MIB-DAX-BOK Zajímal se o to, jak rychle zapomínáme – vytvořil tzv. křivku zapomínání Zajímavé je, že ho nenapadlo zajímat se o kontext učení, například motivaci Křivka zapomínání platí, pokud si látku neopakujeme

Ebbinghausova křivka zpomínání

Ebbinghausova křivka zapomínání

Co je důležité si uvědomit… Více typů paměti Různá pojetí a dělení Paměť není zcela spolehlivá – informace se časem mohou změnit Dochází k bezděčnému či vědomému vytěsňování nepříjemných zážitků Dochází k zapomínání

Dělení paměti – modely paměti Podle Richarda Atkinsona a Richarda Shiffrina Tři hlavní paměťové systémy 1. Senzorická paměť (prchavá, senzorický zásobník) 2. Krátkodobá (aktivní, vědomá, omezená kapacita) 3. Dlouhodobá (hypoteticky neomezená kapacita) Trochu jinak je popisuje Frederick Vester – viz kniha „Myslet, učit se … a zapomínat?“

Fáze paměti podle Vestra Ultrakrátkodobá paměť – několik sekund funguje jako filtr a slouží k eliminaci zbytečných podnětů, které by nás mohly zahltit nový vjem na začátku existuje v podobě elektrických impulzů musí se na něčem „zachytit“, jinak zanikne Vester tuto fázi paměti porovnává s elektrickým světélkováním fosforeskujícího obrazu. Krátkodobá paměť – cca 20 minut lze ji přirovnat k zachycení tohoto světélkování fotoaparátem existuje na bázi RNA ( „matrice RNA“) má ovšem omezené trvání a může být naprosto zrušeno rozpadem oné matrice (podobně jako se používá a pak „ruší“ tiskařská předloha) ztráta hrozí do té doby, dokud nejsou informace uloženy v dlouhodobé paměti ke ztrátě může dojít působením silného šoku nebo poruchou syntézy bílkovin (tato ztráta je ireverzibilní) Dlouhodobá paměť Uložení vjemů do dlouhodobé paměti je vázáno na syntézu bílkovin u starých lidí bývá narušena, proto je léčení paměti zaměřeno na zlepšení procesu tvorby bílkovin Důležité pro proces učení je vědět, že vjem se vždy ukládá na více míst mozku. Dá se říci, že čím je vjem osobnější, bližší, propracovanější, tím více je „zasíťován“. Pak je také pochopitelně snazší jej vyvolat z naší paměti.

Senzorický registr, ultrakrátká Na krátkou dobu uchovává informace ze smyslů Tento čas je nezbytný pro stanovení toho, zda jsou důležité nebo ne Bezvýznamné podněty jsou zapomenuty, relativně důležité přesunuty do krátkodobé paměti.

„Zásobníky“ ultrakrátké paměti Odpovídají jednotlivým smyslovým modalitám IKONICKÁ – uchovává vizuální informace (< 1 sec) ECHOTICKÁ – drží sluchové podněty (cca 3 sec) „Setrvačnost zrakového vjemu“ = „vizuální persistence“ (např. kresba svíčkou) George Sperling – 12 písmen, 50 milisekund, ihned po promítnutí pocit, že si pamatují vše, ale než se písmena zapíšou, vjem zmizí.

Krátkodobá paměť Funkce: podržení informací, které aktuálně potřebujeme k psychickým aktivitám Např. telefonní číslo, zadání slovní úlohy Délka zapamatování: 15 – 30 sekund, Vester uvádí 20 minut Kapacita krátkodobé paměti: George Miller 7 +/- 2 CHUNKS Chunks mohou být i složité!

VED – RON – IK – DON – EM – ÁR – ÁD Role smysluplnosti Zapamatujte si následující seznam slabik: VED – RON – IK – DON – EM – ÁR – ÁD Zapamatujte si následující slova: Východ, jaro, podzim, dorzální, západ, mediální, zima, laterální, sever, ventrální, léto, jih.

Mnemotechnické pomůcky Seskupují do chunks Usnadňují převod do dlouhodobé paměti Ivan Vedl Xénii Lesní Cestou Do Města Šetři se Osle PRSA kritéria kvalitní odpovědi v internetovém poradenství – podporující, respektující, seriózní, angažovaná

Efekt novosti a primárnosti Tabule – Mrak – Kniha – Strom – Sukně – Kočka – Světlo – Lavička – Křída Efekt novosti (recency effect): lépe se pamatují slova na konci seznamu Efekt primárnosti (primacy effect): lépe se pamatují slova na začátku seznamu Počáteční slova se uložila do dlouhodobé paměti, slova z konce jsou dosud v krátkodobé Efekt délky slov – lépe se pamatují slova krátká

Pracovní paměť Dočasné uchování nejen informací ze smyslů, ale také data z dlouhodobé paměti. Provádění mentálních operací. Např. matematické slovní úlohy

Co dalšího hraje roli při přesunu z ultrakrátké paměti do krátkodobé a pak do dlouhodobé paměti? Viz Vester

Dlouhodobá paměť Relativně pasivní komponenta paměti sloužící k uskladnění obrovského množství informací Má omezenou kapacitu? Ukládání memorováním (např. násobilka) Bezděčné × Záměrné ukládání Uchování na dlouhou dobu, někdy na celý život, ale mohou být pozměněné Význam proteinů

Deklarativní – knowing what – explicitní (také deklarativní) Vzpomínky na vlastní životní události (epizodická) a faktické znalosti (sémantická) Např. Kdo byl prvním prezidentem ČR?, Jak se anglicky řekne byt?, Kde jste oslavili 16. narozeniny?

Procedurální – knowing how – implicitní (také procedurální) Obsahuje pravidla nebo sled postupů, pomocí nichž lze vytvořit nové smysluplné celky Naučené, zautomatizované dovednosti (chůze, jízda na kole…) K tomuto rozdělení došlo na základě pozorování pacientů se „ztrátou paměti“ - většinou znamená pouze ztrátu jedné části

Priming Vliv předběžných podnětů na vnímání Podprahové podněty – reklama × neprokázáno Nevědomý sémantický priming (slovo) Efekt pouhého vystavení (Zajonc, 1923) Ve škole: klíčová slova

Fáze (nebo též procesy) paměti VŠTÍPENÍ (KÓDOVÁNÍ) - zapamatování Transformace senzorických vstupů do podoby mentálních reprezentací, které lze uložit do paměti 2. UCHOVÁNÍ (RETENCE) Proces podržení nebo uchování zakódované informace v paměti po různě dlouhou dobu. Během tohoto procesu je informace zpracovávána, tříděna, řazena do souvislostí… VYBAVENÍ (REPRODUKCE) Vyhledání informace v dlouhodobé paměti a jejich vyvolání zpět do vědomí, a to jak bezděčně, tak záměrně. Free recall (písemka) × Rekognice (test) Znovuvybavení nebo znovupoznání

ZAPOMÍNÁNÍ Zapomínání tedy není jednoznačně negativní jev… Bývá popisován jako další paměťový proces Dva druhy zapomínání Ireverzibilní ztráta znamená, že původně vnímaná informace se neuložila do dlouhodobé paměti – ztracena navždy Reverzibilní ztráta – příčina je v „založení“ informace, jako bychom k ní „ztratili cestu“ – příčinou může být interference nebo zbytečnost informace Podle Freuda zapomínáme některé zážitky, které v nás vyvolávají negativní odezvy. Zapomínání tedy není jednoznačně negativní jev…

Teorie rozpadu pamětních stop: Teorie účelného zapomínání: Nejsou-li změny vyvolané učením reaktivovány, spoje se rozpadají Teorie účelného zapomínání: Odstranění nepřesného, nepotřebného, chybného Teorie ztráty vodítek: Narušení sítí v paměti, spoje usnadňují vybavování – fenomén mám to na jazyku (TOT) Teorie interference: nová informace znemožní nalézt tu starší (retroaktivní interference) starší informace narušuje vybavení informace nové (proaktivní interference)

Strategie na podporu konsolidace Počkat, zopakovat, zeptat se Členit látku Dodat látce důležitost, probudit zájem o ni Dbát na první fázi (vštípení – závisí na pozornosti!) Praktické využití (smysluplnost) Porozumění Spojení s něčím známým (síťování) Zapojení více smyslů Diskuze Znovupoznání (snazší než vybavení) Vodítka Mnemotechnické pomůcky

Retrográdní amnézie, Anterográdní amnézie Amnézie (ztráta paměti) Po úrazu hlavy, operaci mozku, onemocnění RETROGRÁDNÍ – neschopnost vybavovat si zážitky z doby před vznikem amnézie ANTEROGRÁDNÍ – neschopnost vštípit si do paměti zážitky po vzniku poruchy Další: např. posthypnotická…

Infantilní amnézie Neschopnost vybavovat si vzpomínky na události prvních 3 let života Značné individuální rozdíly Např. Hospitaliazace, sourozenec, smrt rodiče Neurologické vysvětlení: nezralost hipokampu Kognitivní vysvětlení: rozdíl v kódování vzpomínek dětmi a dospělými (především verbalizování × preverbální kódování) Nedostatečná schopnost orientace v čase

Permastore Permastore = permanent storage = permanentní („nezničitelná“) paměť Zůstává nezasažena i u nejvážnějších forem amnézie

Daniel L. Schachter: Sedm hříchů paměti Zapomínání Pomíjivost informací v toku času Roztržitost Nízká pozornost při vštěpování a vybavování informací Paměťový blok „mám to na jazyku“ Záměna Správné vybavení informace, ale nesprávné přiřazení zdroje

Daniel L. Schachter: Sedm hříchů paměti Sugestibilita Pozměnění informací vlivem způsobu, jak si je člověk vybaví (jak je na ně dotazován) Zkreslování Vlivem stereotypů, hodnot, znalostí, přesvědčení Přetrvávání Neschopnost zbavit se (negativních) vzpomínek

Děkuji za pozornost