Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2) Pavel Seknička

Obsah Poptávková funkce Zákon klesající poptávky Faktory ovlivňující poptávkovou křivku Klesající trend poptávky Substituty a komplementy Nabídková funkce Faktory ovlivňující nabídkovou křivku Posuny křivek Rovnováha nabídky a poptávky Ekonomický koloběh, tržní ekonomický mechanismus Tržní ekonomický systém

Poptávková funkce Za jinak stejných podmínek existuje mezi tržní cenou statku a jeho poptávaným množstvím konkrétní vztah. Tento vztah mezi cenou a množstvím se nazývá poptávková funkce nebo poptávková křivka.

Zákon klesající poptávky Pokud se cena určitého zboží zvýší ( za jinak stejných podmínek), mají kupující tendenci kupovat menší množství tohoto zboží a naopak.

Faktory ovlivňující poptávkovou křivku Průměrný (disponibilní) důchod, Populace, Ceny příbuzných statků, Vkus, Specifické faktory.

Klesající trend poptávky (křivky poptávky, funkce poptávky) ovlivňuje Zákon klesající poptávky, Zákon klesajícího mezního užitku – výraz nezní je klíčovým pojmem v ekonomii znamená „dodatečný“ nebo „navíc“. Mezní užitek označuje užitek, který vám přinese spotřeba dodatečné jednotka statku. Zákon klesajícího mezního užitku říká, že roste množství spotřebovaného statku, mezní užitek z tohoto statku obvykle klesá. Substituční efekt – k tomuto efektu dochází, když růst ceny jednoho statku vede k jeho substituci jinými statky Důchodový efekt – vyjadřuje změnu poptávaného množství statku, která je důsledkem změny reálného příjmu spotřebitele při změně ceny statku.

Substituty a komplementy Statky jsou substituty, jestliže růst ceny ptávky po druhém. Statky jsou komplementy, pokud zvýšení ceny jednoho způsobí pokles poptávky po druhém. Statky jsou nezávislé, pokud cenová změna jednoho nemá žádný vliv na poptávku druhého.

Nabídková funkce Nabídková funkce, resp. nabídková křivka určitého statku vyjadřuje vztah mezi tržní cenou a množstvím statku, které budou výrobci za jinak stejných podmínek ochotni vyrábět a prodávat.

Faktory ovlivňující nabídkovou křivku Technologie, Ceny vstupů (výrobní náklady), Ceny výrobních substitutů, Vládní politika, Specifické faktory.

Posuny křivek Posuny poptávky – pokud se mění jiné faktory než vlastní cena statku, které ovlivňují poptávané množství, dochází k posunům poptávky. Poptávka roste (klesá), jestliže poptávané množství pro každou cenu roste (klesá). Posuny nabídky – pokud nabízené množství ovlivňují změny jiných faktorů, než je vlastní cena statku. Nabídka roste (klesá) vzroste-li (klesne-li) nabízené množství pro každou cenu.

Rovnováha nabídky a poptávky K tržní rovnováze dochází při ceně, kdy se poptávané a nabízené množství rovnají. V této rovnováze nemá cena tendenci růst ani klesat. Rovnovážná cena se nazývá cena vyčišťující trh. Tím chceme říci, že nepřibývají už žádné objednávky ani nabídky a poptávající a nabízející jsou spokojeni. Rovnovážná cena a množství se ustálí na úrovni, kdy množství, které jsou výrobci ochotni nabízet se rovná množství, které spotřebitelé dobrovolně poptávají. Na konkurenčním trhu tuto rovnováhu nalezneme v průsečíku poptávkové a nabídkové křivky. Při rovnovážné ceně neexistují žádné nedostatky ani přebytky.

Trh Trh je mechanismus, jehož prostřednictvím se kupující a prodávající střetávají, aby určili cenu zboží a množství jež se nakoupí a prodá. Ceny koordinují rozhodování výrobců a spotřebitelů na trhu. Vyšší ceny vedou k omezení nákupů spotřebitelů, ale na druhou stranu motivují k větší výrobě. Při nižších cenách naopak dochází k růstu spotřeby, ale k poklesu produkce. Prostřednictvím cen se udržuje rovnováha na trhu.

Cena a cenový teorém Cena je hodnota vyjádřená v penězích. Tržní cena vychází z nákladové ceny, ochoty poptávajícího statek koupit a ze situace na trhu. Trh chápeme především jako cenový mechanismus, tj. mechanismus stanovení ceny. Cenový teorém může být dostředivého charakteru a směřuje k rovnovážné ceně (vychází se z toho, že tržní cenu stanovuje nabízející podle nákladů mírně nad rovnováhou), nebo odstředivého charakteru, kdy se cena záměrně oddaluje od rovnovážné ceny.

Ekonomický koloběh Ve vyspělých zemích funguje ekonomika na tržním principu, takže jsou to trhy, které zajišťují efektivní alokaci omezených zdrojů, které jsou ve vztahu k poptávce, která po nich existuje relativně vzácné. Trhy tak potřebují kanály, kterými se prodávající a kupující dostávají do vzájemných interakcí s cílem dosáhnout směny výrobních faktorů a zboží a služeb za odpovídající množství peněžních jednotek.

Ekonomický koloběh - zjednodušený Ze zjednodušeného modelu ekonomického koloběhu (tržního mechanismu NH) je zřejmá důležitá skutečnost, že toky zboží, služeb a výrobních faktorů mají fyzickou podobu, tak toky příjmů a výdajů mají peněžní podobu a jsou protisměrné a vzájemně závislé. Z toho vyplývá, že případné poruchy peněžních toků musí zákonitě vyvolat poruch toků fyzických a tudíž způsobit poruchy v ekonomice. V ekonomickém koloběhu ve zjednodušeném pojetí jsou tyto toky: Tok zboží a služeb, Tok plateb spotřebitelských jednotek za zboží a služby, Tok výrobních faktorů, Tokplateb produkčních jednotek za výrobní faktory.

Ekonomický koloběh – úplný Zavádí do koloběhu finanční trh a stát; Zavádí zahraniční vztahy (tj. otvírá koloběh), především zahraničně obchodní vztahy.

Principy tržní ekonomiky (podle A. Smitha) Trh jako základní koordinační mechanismus celé ekonomiky, Konkurence, Vlastnictví, Podnikání (podnikavost), Tvorba (inovace).

Tržní ekonomický systém Tržní ekonomický systém obsahuje tržní mechanismus a regulační mechanismy: Právní regulaci; Samoregulaci.