Vzdělání ve středověku
Univerzity od 12. století - učenost přestává být omezena na církevní školy, vzdělání přestalo být výsadou církve vznik univerzit (lat. universitas) – společenství učitelů a studentů, společnost potřebovala stále více vzdělaných lidí, kteří se byli schopni uživit mimo církevní sféru nejstarší univerzity – jižní (Itálie – Bologna, Padova) a západní (Francie - Sorbonna, Anglie – Oxford, Cambridge) Evropa - konec 11. století, 12. století, nejstarší univerzita na východ od Rýna a na sever od Alp – Praha (1348)
Středověká univerzita
Univerzity obory – filozofie, přírodní vědy, právo, medicína, teologie (artistická fakulta, lékařská fakulta, právnická fakulta, teologická fakulta) základ – sedm svobodných umění (septem artes liberales): 1. trivium (gramatika, rétorika, logika a dialektika) 2. quadrivium (aritmetika, geometrie, astronomie, „muzika“)
Trivium
Quadrivium
Univerzity vyučovací jazyk – latina společenská nebo národní příslušnost není pro studium důležitá členové si volí vlastní samosprávu po absolvování studia zisk univerzitního titulu (platily v celé západokřesťanské oblasti)
Nižší školy vzdělání pro šlechtice, obchodníky, řemeslníky školy působící u farních kostelů, školy zřízené městskou radou (školy městské)