Právní normy ON 1. M

Právní norma Znaky norem Regulativnost Právní závaznost Obecně závazné pravidlo lidského chování, stanoveno nebo uznáno státem, jehož porušení je státem sankcionováno (trestáno). Jazykové vyjádření příkazu, zákazu či dovolení. Znaky norem obecnost Státní donucení Právní závaznost Regulativnost

Prvky právní normy 1. Subjekt Tvůrce Adresát

Objekt 2. Subjekt Norma Lidské chování Právní skutečnost Prvky právní normy Objekt Lidské chování Právní skutečnost Subjekt Norma 2.

Prvky právní normy 3. Obsah Příkaz Zákaz Dovolení

Subjekt Adresát je ten, jemuž norma přímo ukládá povinnost či zadává subjektivní práva. Subjektem mohou být osoby fyzické (FO), právnické (PO) i stát. Objekt Také předmět, neboli to, k čemu směřuje účel právní normy. Obsah Oprávnění a povinnosti subjektů, spojnice mezi subjektem a obsahem.

Působnost právních norem V obecném smyslu chápáno jako vyjádření vlastního působení právní normy na chování lidí. Vztah normy a místa Prostor, na němž norma působí Místní Vztah normy a jednotlivce – potencionálního adresáta Soubor jednotlivců na něž norma působí Osobní Vztah normy a jejího objektu/předmětu Věcná tzn. účinnost Nejvýznamnější působení normy a času Časová

Místní působnost Obecná místní působnost Zvláštní místní působnost „Veřejná moc je vykonávána nad celým územím státu“. Zvláštní místní působnost Působnost normy je omezena na teritorium jednotlivých krajů nebo obcí. Výjimečná místní působnost Jedná se o předpis jedinečného charakteru, např. předpis týkající se pouze území hlavního města Prahy, nebo statutárního města Brna.

Osobní působnost Obecná osobní působnost Zvláštní osobní působnost Normy se v zásadě vztahují na všechny FO i PO na území daného státu, jediným omezením může být snížení či vyloučení způsobilosti k právním úkonům osoby. Zvláštní osobní působnost Speciální vymezení určité skupiny subjektů, na něž se norma vztahuje, např. zákon o policii se vztahuje na policii ČR. Výjimečná osobní působnost Jedná se o nejužší vymezení, týká se zejména osob disponujících imunitou, např. diplomaté, soudci, poslanci, prezident…

Věcná působnost V praxi relativně malý význam, postačuje vymezení dle místní a osobní. Je mírou možnosti aplikace normy podle předmětu její úpravy, např. trestní zákoník (jako norma) upravuje problematiku trestných činů a nepoužije se na úpravu kupních smluv. Ke znakům právní normy patří její obecnost co do předmětu, tzn., že se nikdy nemůže vztahovat na jedinečný konkrétní případ, věcnou působnost tedy nelze dělit na zvláštní či výjimečnou.

Časová působnost Splnění zákonodárné procedury schválení Je svázána s okamžiky vzniku, působení a zániku právních norem v rámci normotvorného procesu. schválení platnost Legisvakační lhůta účinnost Splnění zákonodárné procedury Vyhlášením ve sbírce zákonů, nikomu však nevznikají práva ani povinnosti Většinou 15 dní, doba na seznámení se s obsahem normy Chvíle, od níž norma působí jako závazné pravidlo chování. Někdy splývá se dnem platnosti, přeskakuje se tedy legisvakační lhůta.

Zrušení (zánik) právních norem Časová působnosti normy je omezena dobou jejího zániku Uplynutím stanovené doby Účinnost normy byla předem vymezena na dosažení předem vymezené skutečnosti, jejím docílením se stává zbytečnou a zanikne. Zrušením Ústavním soudem Ústavní soud jako „negativní zákonodárce“ má v určitých případech možnost zrušit normu, jež je v rozporu s ústavním pořádkem. Výslovná novelizace Běžný postup výslovným zrušením normy stávající normou novou. Novelizace mlčky Stává se tak vydáním nové normy, jež obsahově odporuje normě stávající, takový postup je ovšem nežádoucí, jelikož působí nepřehlednost a chaos v právním řádu (jedinec neví, čím se má řídit).

Retroaktivita právních norem neboli zpětné působení normy, je výjimkou z její časové působnosti. Tzn., každá norma působí pouze v okamžiku kdy existuje, retroaktivita normy je tedy jakousi anomálií. Jde o situaci, kdy nově vydaný předpis/zákon působí i na vztahy, které vznikly před datem jeho účinnosti. Zásadně je retroaktivita zakázána, existují však výjimky, kdy je tento postup žádoucí.

Zdroje MIRACETI. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moravskoslezsky_kraj.svg?uselang=cs MICHIEL1972. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3ALocation_map_municipal_district_Prague_-_Praha_1.PNG AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Czechy.svg?uselang=cs AUTOR NEUVEDEN. http://office.microsoft.com/ [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=dav&queryid=f5eac127-b458-4f39-85df-1560cc054d45#ai:MC900020127| AUTOR NEUVEDEN. http://office.microsoft.com/ [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=policie&ex=1#ai:MC900233443| AUTOR NEUVEDEN. http://office.microsoft.com/ [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://office.microsoft.com/cs-cz/images/results.aspx?qu=soudce&ex=1#ai:MC900212157| SWISS NATIONAL LIBRARY. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Swiss_civil_code_1907.jpg?uselang=cs HARVÁNEK, Jaromír, a kol. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 501 s. ISBN 978-80-7380-104-5. DVOŘÁK, Jan, a kol. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2008, 256 s. ISBN 978-80-7358-122-0.