ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Název školy:c ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor: Vladislav Michl Název: VY_32_INOVACE_590_HUSITSKÉ_VÁLKY_JAN_ŽIŽKA_Z_TROCNOVA Téma: ZOPAKOVÁNÍ SI HUSITSKÝCH MYŠLENEK, ZNAKU, BITEV, OSOBNOSTI JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA Číslo projektu: CZ 1.07/1.4.00/21. 2975

Anotace: Prezentace je určena žákům 4. ročníku v hodině Člověk a jeho svět – vlastivěda. Žáci si připomenou husitský symbol, myšlenky, zbraně, bitvy, osobnost Jana Žižky z Trocnova. Snímek č. 3 – kalich, symbol husitů Snímek č. 4 – zbraně husitů Snímek č. 5 – Jan Žižka z Trocnova Snímek č. 6 – Bitva husitů s křižáky Snímek č. 8 – bitva u Lipan Klíčová slova: JAN ŽIŽKA, PROKOP HOLÝ, BITVA U LIPAN, BITVA U SUDOMĚŘE, HUSITSKÉ BOUŘE, VOZOVÁ HRADBA

Husitské bouře po smrti Jana Husa si jeho příznivci začali říkat husité znakem byl kalich – přijímání pod obojí (chleba = tělo páně, víno = krev páně) – znamená rovnost lidí k husitům se hlásila část měšťanů, šlechty, nejvíc však chudina neklid vzrůstal, lidé plenili kláštery, vyháněli kněze z far, ničili vybavení kostelů 1. pražská defenestrace – lid vyházel katolické radní z oken radnice v jižních Čechách si vybudovali své město – Tábor všichni si v něm měli být rovni

Husitské vojsko hejtmani – velitelé husitského vojska bojové vozy – husité z nich sestavovali vozovou hradbu – srazili je k sobě, spojili řetězy do tvaru obdélníku – sloužily jako opevnění ručnice – první střelné zbraně husitů dále používali děla, cepy, sudlice nebo kopí husité byli doprovázeni ženami i dětmi kněží – kázali bojovníkům a vedli je do bitev

Jan Žižka z Trocnova pocházel z chudého zemanského rodu v mládí přišel o oko ve vojsku u královského dvora stal se hejtmanem u husitů všechny bitvy, které vedl, skončily vítězstvím husitů husitská vojska vedl i jako úplně slepý mezi husity byl oblíbený a uznávaný vůdce po jeho smrti si část husitů říkala „sirotci“

Husitské bitvy Bitva u Sudoměře: Roku 1420 bylo několik husitů v čele s Janem Žižkou přepadeno panskou jízdou. Husité srazili vozy a opevnili se na hrázi rybníka. Byla to první vítězná bitva. Velkou zbraní husitů bylo jejich přesvědčení, že bojují za správnou věc. Křižákům toto přesvědčení chybělo. Byli najímáni na boj proti husitům. Křížové výpravy byly vyhlašovány papežem proti nepřátelům katolické víry. Vojáci nosili na šatech kříž (křižáci). Pomocí těchto vojsk se chtěl Zikmund zmocnit českého trůnu. Všechny výpravy končily vítězstvím husitů.

po smrti Žižky vedl husity Prokop Holý v bitvě u Domažlic roku 1431 pod vedením Prokopa Holého zahnali husité křižáky na útěk – křižáci se údajně rozprchli po tom, co uslyšeli zpěv husitských bojovníků (Kdož sú boží bojovníci) později přecházeli husité od obrany také k útoku – spanilé jízdy výpravy husitů za hranice země, kde měli šířit myšlenky husitů a zastrašovat nepřítele, ale také plenit a získávat kořist začali bojovat proti hradům, klášterům i městům vítězili, ale válka všechny vyčerpávala a země chudla

Bitva u Lipan: husité již nebyli jednotní – rozdělili se na dvě skupiny roku 1434 se obě skupiny střetly v bitvě u Lipan jedna skupina byla tvořena husitským panstvem, pražským měšťanstvem a katolickým panským vojskem – bylo početnější, lépe vyzbrojené druhá strana byla tvořena prostými husity (táborité a sirotci) – vedl je Prokop Holý panská jízda využila vojenské lsti – předstírala útěk, husité se nechali vylákat z vozové hradby, panská jízda jim odřízla cestu zpět strhl se rychlý a krutý boj Prokop Holý a tisíce prostých husitů padli – husitské vojsko zaniklo po vítězství panských vojsk byl Zikmund Lucemburský uznán českým králem

Pracovní list Co bylo symbolem husitů a proč? Jak se jmenovalo město, které si postavili? Co bylo hlavní myšlenkou v tomto městě? Co využívali husité při bitvách? Co je to pražská defenestrace? Vyjmenuj nějaké husitské zbraně. Co víš o Janu Žižkovi z Trocnova? S kým husité bojovali? Co bylo cílem spanilých jízd? Kdo to byli sirotci? Na jaké dva tábory se husité rozdělili?

Použité zdroje STŘÍBRNÁ, PaedDr. Iva. Vlastivěda 4: HLAVNÍ UDÁLOSTI NEJSTARŠÍCH ČESKÝCH DĚJIN. První. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2005. ISBN 80-7289-061-1.