Nervová soustava

Nervová soustava Neuron je základní stavební a funkční prvek nervové soustavy, tvoří jej nervová buňka s výběžky, nervový vzruch je výsledkem porušení chemické a elektrické rovnováhy Centrální nervový systém – CNS – tvoří mozek a mícha, míše je nadřazen mozkový kmen, ke kterému je připojen mozeček, na mozkový kmen navazuje mezimozek a mozkové polokoule. CNS je spojen s organismem pomocí obvodových – periferních nervů Nervy jsou svazky nervových vláken, které obaluje myelinová a Schwannova pochva. Senzitivní (cítivá) vlákna vedou dostředivě, motorická (hybná) vlákna vedou odstředivě

Nervová soustava Rychlost vedení vzruchů závisí na typu vláken a síle myelinové pochvy Reflex je základní funkční prvek nervové soustavy, reflex je převod vzruchu z receptoru na efektor Podněty – mechanické, chemické, elektrické, teplotní Vzruch (impulz) je specializovaná forma podráždění Centrální nerstvo– mícha - medulla spinalis, mozkový kmen, který tvoří prodloužená mícha – medulla oblongata, most – pons Varoli, střední mozek – mesencephalon, ke kmeni je připojen mozeček – cerebellum Zadní mozek – prodloužená mícha, Varolův most, mozeček

Nervová soustava Na střední mozek navazuje přední mozek – mezimozek, diencephalon s mozkový podvěskem – hypophysis cereberi, mozkové polokoule – hemisferiae se systémem bazálních ganglií Periferní nervový systém – obvodové periferní nervy – vlákna motorická a vlákna senzitivní Autonomní – vegetativní – orgánový nervový systém – je anatomicky i funkčně spojen s centrálním i s periferním nervovým systémem Autonomní nervy dělíme podle chemických látek uvolňujících se na konci nervů na systém vláken adrenergní, sympatická, cholinergní, parasympatická

Neuron – axon vede informace odstředivé – délka až 1 metr Nervová soustava Neuron – axon vede informace odstředivé – délka až 1 metr povrch axonu je chráněn dvojitou pochvou – myelinová a Schwannova pochva dendrity jsou krátké, keříčkovité výběžky vedoucí informace dostředivě Gliové buňky můžeme podle tvaru a funkce rozdělit do 3 skupin : Astrocyty – rozvětvené, hvězdicovité buňky s dlouhými výběžky Olidendroglie – tvoří kolem výběžků CNS myelinové pochvy Mikroglie - améboidní pohyb a fagocytóza

Synapse - jsou místy kontaktů nervových buněk - v místě synapse je axon konflíkovitě rozšířen a nasedá na výběžek – v koncovém rozšíření axonů se hromadí mikrokapky látek vytvořené uvnitř neuronu, kterým říkáme přenašeče – mediátory - mediátor nahromaděný na konci axonu je uvolňován na membránu neuronu, se kterým je axon v kontaktu - základní funkce neuronu je podráždění a převádění vzruchu - jeden neuron CNS může být synapsemi spojen s dvaceti a třiceti tisíci dalšími neurony

Stavba a funkce periferních nervů Periferní (obvodové) nervy jsou svazky nervových výběžků, buněk uložených v míše, mozkovém kmeni a v uzlíčcích (míšních gangliích) ležících v těsné blízkosti míchy. Podle typů vláken (a tedy směru vedení vzruchů) v nervu obsažených, rozlišujeme : - cítivé – senzitivní periferní nervy - hybné – motorické periferní nervy - smíšené periferní nervy Míšní nervy – z míchy a míšních ganglií Hlavové nervy – vlákna vystupující z mozkového kmene

CNS tvoří mozek a mícha Míše je nadřazen mozkový kmen, ke kterému je připojen mozeček. Na mozkový kmen navazuje mezimozek a mozkové polokoule. CNS je spojen s organismem pomocí obvodových nervů Mícha – medulla spinalis, mozkový kmen, který tvoří prodloužená mícha – medulla oblongata, most, pons Varoli a střední mozek, mesencephalon Ke kmeni je připojen mozeček, cerebellum Prodloužená mícha, Varolův most a mozeček tvoří zadní mozek Na střední mozek navazuje přední mozek K přednímu mozku patří mezimozek, diencephalon s hypofýzou a mozkové polokoule, hemisféry se systémem bazálních ganglií

Mozková kůra Tvoří buněčný plášť na povrchu hemisfér. Pod kůrou je bílá hmota složená z vláken, která spojují kúru s ostatními částmi CNS Mozkovou kůru členíme na čelní, temenní, týlní a spánkový lalok. Korové analyzátory jsou funkční okrsky(skupiny) neuronů – analyzátor kožní citlivosti, analyzátor motorický, zrakový, sluchový, vestibulární a čichový Volní pohyb je řízen povely, které vycházejí z motorického analyzátoru Mozeček na základě informací z vestibulárního aparátu a z míchy, zabezpečuje napětí ve svalech, vzpřímenou polohu, rovnováhu těla a koordinaci pohybů

Mozková kůra Kůra pokrývá obě mozkové hemisféry, na kterých vytváří 2 – 5 mm silný plášť a skládá se ze 13 – 15 miliard nervových buněk Kůra je zprohýbaná do mnoha závitů, gyrů Každou hemisféru můžeme rozčlenit na čelní, temenní, týlní a spánkový lalok Neurony mozkové kúry jsou uloženy ve dvou až šesti vrstvách Mozková kůra se člení na řadu oblastí a políček, ke kterým můžeme přiřadit určité funkce – složitější činnosti několik oblastí najednou ( obrázek č. 122, strana 459 )

Funkce mozkové kůry s. 460, o. 123 Korové analyzátory – centra – u kterých končí i vycházejí mozkové dráhy Mozková kůra je rozčleněna do řady oblastí, které zabezpečují svými analyzátory různé řídící funkce Motorický analyzátor je uložen v kůře čelního laloku – pyramidová dráha mozkovým kmenem do míchy, kde končí u motorických buněk předních míšních rohů Z motorického analyzátoru jsou řízeny vědomé, chtěné a vůlí ovládané, úmyslné pohyby Analyzátor kožní citlivosti (senzitivity) leží v korová oblasti zadní části temenního laloku – končí zde dráhy přivádějícíc vzruchy od receptorů pro bolest, teplo, chlad, tlak, dotyk, v tomto analyzátoru dochází k uvědomování si vlastního těla

Funkce mozkové kůry Zrakový analyzátor - pokrývá kůru týlního laloku – v této oblasti končí vlákna zrakových drah a dochází zde k syntéze obrazů zaznamenávaných receptory sítnice Sluchový a vestibulární analyzátor je uložen v kůře spánkového laloku – končí zde vlákna sluchové dráhy a dráhy polohy a pohybu těla Čichový analyzátor zaujímá kůru na spodní ploše čelních laloků – jdou sem vlákna čichové dráhy, v blízkosti jsou i dráhy, které vedou chuťové podněty Brocovo centrum řeči – leží v zadním úseku čelního laloku

Bazální ganglia a mozeček Bazální ganglia jsou velká jsou velká jádra uložená v bílé hmotě obou hemisfér Největší celky tvoří tzv. ocasaté jádro (nucleus caudatus) a čočkovité jádro (nucleus lentiformis)s.464 Mozeček, cerebellum je spojen silnými stonky s koncovým mozkem a s mozkovým kmenem Mozeček se skládá ze dvou hemisfér a spojovacího mozečkového červu (vermis) Na povrchu mozečku je silně rozbrázděná kůra, pod kterou je bílá hmota (dráhy), v bílé hmotě leží mozečková jádra,, mozeček je spojen s mozkovou kůrou, s kmenem a s míchou

Krevní zásobení a mozkové obaly s. 470 - 472 Krev je k mozku přiváděna dvěma karotickými a dvěma páteřními tepnami Obaly mozku a míchy tvoří : tvrdá plena,dura mater, pavoučnice,arachnoidea, omozečnice, pia mater - měkké pleny, v prostoru mezi měkkými plenami cirkuluje mozkomíšní mok, likvor Mozkomíšní mok se tvoří s krevní plasmy v postranních mozkových komorách, z postranních komor odtéká mok do třetí komory v mezimozku a Sylviovým kanálkem do čtvrté komory, otvorem ve stropu čtvrté komory teče mok do štěrbiny mezi plenami Mok je mechanickou a chemickou ochrannou bariérou centrálního nerstva – 500 ml denně

Stavba a funkce receptorů Receptory, čidla, smysly nám umožňují přijímat mechanické, tepelné, chemické, světelné podněty (počitky) Mechanoreceptory – zaznamená vají změny tlaku (dotyk), vibrace, napětí, natažení. Termoreceptory– jsou specializované na přijímání tepla a chladu Chemoreceptory – jsou přijímače chuťových, čichových, orgánových a bolestivých podnětů Radioreceptory – jsou pouze tyčinky a čípky v sítnici oka, reagují na světelné vlny Exteroreceptory a interoreceptory

Kožní čití, bolest Mechanické podněty ( dotyk, tlak ) – Merkelovy terče, Ruffiho tělíska, na vibrace citlivá – Paciniho tělíska Tepelné podněty specifické tepelné a chladové receptory Bolest - povrchová, kožní, hluboká – ze svalů a kloubních pouzder, bolest orgánová Kožní receptory leží hlavně kolem tzv. citlivých bodů v hustotě : 2 tepelné, 13 chladových, 25 dotykových, 200 bolestivých receptorů na 1 cm2 kůže

Chemické čití, čich a chuť Chemoreceptory – buňky těchto receptorů reagují na množství kyslíku a oxidu uhličitého – informace hlavovými nervy do dýchacího centra Čich – malé čichové políčko v horní třetině nosní přepážky a ve stropu nosní dutiny, čichové receptory jsou tyčinkovité buňky políčka s jemnými vláskovými výběžky – čichovou kostí do lebeční dutiny – nervová vlákna – čichový nerv – do tzv. čichového mozku Chuť – chuťové pohárky – dutina ústní, jazyk, měkké patro, zadní stěna hltanu a hltanová příklopka – 9000 Chuťové počitky – sladké, slané, hořké, kyselé

Sluchové ústrojí Zevní ucho – boltec – Obr. 108 Bubínek, membrana tympani Středoušní dutina, cavitas tympani – malý komůrkovity prostor uvnitř spánkové kosti Středoušní dutina je spojena Eustachovou trubicí s nnosohltanem – kladívko (malleus), kovadlinka (incus), třmínek (stapes) Vnitřní ucho – blanitý hlemýžď, cochlea – Cortiho orgán s vlastními sluchovými receptory

Orgány polohy a pohybu Vnímání polohy a pohybu – receptory – kožní citlivosti, receptory pro registraci napětí ve svalech, šlachách a kloubních pouzdrech Vestibulární ústrojí vnitřního ucha – v kanálcích a dutinách skalní kosti Důležitost pro orientaci v prostoru a pro udržení vzpřímené polohy těla

Zrakové ústrojí s. 426, obr. 109 Oční koule (bulbus oculi), který spočívá na tukovém polštáři v dutině očnice 3 obaly – zevní vazivová vrstva – bělima (sclera), střední – cévnatka, vnitřní vrstva sítnice s receptory Rohovka, cornea Cévnatka, choroidea Řasnaté těleso, corpus ciliare – mezi bělimoua rohovkou Duhovka, iris – kruhový terčík uložený před čočkou Zornice, pupilla – uprostřed duhovky je kruhovity otvor Čočka, lens crystallina – zavěšena na vláknech řasnatého tělíska Sítnice, retina – tyčinky – 120 milionů a čípky 6 milionů V sítnici začínají vlákna zrakového nervu Žlutá skvrna je místem nejostřejšího vidění – leží asi 5 mm zevně od výstupu zrakového nervu Oční komory – přední mezi rohovkou a přední plochou duhovky, zadní plochou duhovky a přední plochou čočky Víčka (palpebrae), spojivka (conjunctiva), slzná žláza (glandula lacrimalis)

Stavba a funkce míchy – míšní nervy Mícha je provazec nervové tkáně uložený v páteřním kanálu – hřbetní mícha (medulla spinalis) Střed míchy tvoří šedá míšní hmota - středem probíhá tenký kanálek Plášť míchy je složen z míšních drah – bílá míšní hmota – je složena z různých typů vláken – svazkům vláken říkáme dráhy(tractus) Mícha má funkce převodní a reflexní Z předních míšních rohů vystupují motorická nervová vlákna a do zadních rohů míšních vstupují vlákna senzitivní Míšní nervy jsou smíšené – obsahují motorická, senzitivní a autonomní (vegetativní) vlákna

Stavba a funkce míchy – míšní nervy Motýlovitá šedá hmota míchy vybíhá ve dva přední a ve dva zadní míšní rohy : Přední míšní rohy jsou převážně složeny z buněk, jejichž výběžky(axony) tvoří motorická vlákna míšních nervů – motoneurony – motorická jádra předních rohů míšních Zadní míšní rohy obsahují skupiny buněk (jádra), u kterých končí senzitivní vlákna míšních nervů – míšní gangliích V postranních úsecích šedé hmoty jsou buňky (jádra), jejichž výběžky inervují hladkou svalovinu a žlázy – motorická vlákna – vegetativní

Stavba a funkce míchy – míšní nervy Míšní dráhy se seskupují do tří provazců (v každé polovině míchy) ohraničených na míše předním a zadním zářezem a výstupy míšních nervů Přední míšní provazce obsahují sestupné (motorické) dráhy jdoucí z mozkové kůry a z mozkového kmene Postranní míšní provazce obsahují sestupné (motorické) i vzestupné (senzitivní) dráhy Zadní míšní provazce jsou složeny z drah, které převádějí senzitivní informace do vyšších oddílů nervového systému – případně do mozkové kůry Převodní a reflexní funkce míchy

Míšní nervy – spinální nervy Jsou nervy smíšené – obsahují vlákna motorická, senzitivní, autonomní – vegetativní Přední míšní kořeny obsahují výhradně motorická vlákna, která procházejí meziobratlovými otvory a jdou jako motorická část vláken míšního nervu k vláknům kosterních svalů, na kterých končí zvláštním druhem synapsí – motorickou ploténkou (obr.112) Senzitivní vlákna míšních nervů vedou vzruchy od receptorů do míchy (aferentně) Zadní míšní kořeny jsou výhradně senzitivní. Část vláken zadních kořenů probíhá míchou bez přerušení až do prodloužené míchy, kde končí. Druhá část vláken končí synapsí na buňkách šedé míšní hmoty Receptory svalů, šlach a kloubních pouzder jsou svalová vřeténka a šlachová tělíska.

Přehled stavby a zapojení míšních nervů Míšní nervy vznikají spojením zadních senzitivních a předních motorických míšních kořenů do jediného svazku Vlákna předních a zadních kořenů se k sobě přikládají těsně před vstupem do meziobratlových prostorů. Z otvorů již vystupují nervové svazky – míšní nervy. Míšních nervů je 31 párů – 5 skupin míšních nervů 1. Krční nervy (8 párů) – nervy pro horní končetinu, hlavu a krk – pažní pleteň (plexus brachiális), brániční nerv (nervus phrenicus), obr.114 N. axillaris, N. medianus, N.ulnaris, N. radialis

Míšní nervy 2. Hrudní nervy (12 párů) 3. Bederní nervy (5 párů) – bederní pleteň, plexus lumbalis, stehenní nerv, nervus femoralis 4. Křížové nervy (5 párů) křížová pleteň, plexus sacralis nervus ischiadicus, holenní nerv, n. tibialis, lýtkový nerv, n.peroneus 5.Nerv kostrční (1 pár) Slovník s.443

Prodloužená mícha, medulla oblongata Je částí mozkového kmene, na její dolní ploše leží Varolův most spojený s mozečkem, leží v přímém pokračování hřbetní míchy, dopředu se zanořuje do hmoty Varolova mostu, shora je kryta mozečkem Soubor neuronů prodloužené míchy tvoří tzv. retikulární formaci – ve formaci je centrum pro řízení dýchání, krevního tlaku, regulaci srdeční činnosti Střední mozek leží mezi mostem a mozkovými polokoulemi. Horní plocha s.m. vybíhá ve čtyři hrbolky.Přední dva – centrum zrakových reflexů, zadní dva – reflexní pohyb hlavy za zdrojem zvuku Prodlouženou míchou a středním mozkem prostupují vzestupné a sestupné dráhy

Mozkový kmen tvoří medulla oblongata, pons Varoli a mesencephalon Varolův most obkružuje dolní plochu prodloužené míchy Obrázek 118 a 119 Nervové buňky prodloužené míchy a mostu jsou rozděleny do řady jader (jádro – skupina nervových buněk), v nichž začínají (motorická) nebo u kterých končí (senzitivní) vlákna většiny hlavových nervů Mezi jádry hlavových nervů jsou uloženy neurony retikulární formace (RF) – jde o soubor mnoha jader, která vyplňují podstatnou část mozkového kmene RF slouží jako přepojovací stanice Některé části RF převzaly specializované funkce tzv. center pro řízení základních životních funkcí

Hlavové nervy Je dvanáct párů, mají v zásadě stejnou stavbu jako míšní nervy, jádra hlavových nervů leží většinou v prodlužené míše (na spodině 4. komory) nebo ve středním mozku Většina hlavových nervů patří mezi smíšené nervy Tři hlavové nervy se skládají pouze ze senzitivních vláken – čichový, zrakový, sluchový Hlavové nervy označujeme anatomickými názvy nebo je číslujeme Obrázek 120

Hlavové nervy s. 447 Čichové nervy, nervi olfactorii, nn. I Zrakový nerv, nervus opticus, n. II Okohybný nerv, nervus oculomotorius, n. III Kladkový nerv, nervus trochlearis, n. IV Trojklanný nerv, nervus trigeminus, n. V Odtahující ner, nervus abducens, n. VI Lícní nerv, nervus facialis, n. VII Sluchově-rovnovážný nerv, nervus vestibulocochlearis, n. VIII Jazykohltanový nerv, nervus glossopharyngeus, n. IX Bloudivý nerv, nervus vagus, n. X Přídatný ner, nervus accessorius, n. XI Podjazykový nerv, nervus hypoglossus, n. XII Slovník strana 451

Mezimozek a autonomní funkce Mezimozek, diencephalon, tvoří dvě vejčitá jádra – thalamy, k thalamům je připojen hypotalamus. Talamus přepojuje všechny senzitivní dráhy a pro mozkovou kůru vybírá nejvýznamnější informace Thalamus je velké jádro složené z řady dalších podjednotek, mezi oběma thalamy je úzká štěrbina – třetí mozková komora do které ústí Sylviův kanálek K vejčitým thalamům je dole připojen hypothalamus Obrázek s.121 Hypothalamus je řídícím centrem autonomních funkcí, je spojen drahami se zadním lalokem hypofýzy a cévním řečištěm s předním lalokem

Mezimozek a autonomní funkce strana 452 Hypothalamická jádra mají dvě, vzájemně velmi související funkce : řízení autonomních reakcí, řízení endokrinních funkcí Jedna skupina jader hypothalamu tvoří ve svých buňkách látky, které se dostávají krevním oběhem do předního laloku hypofysy, kde regulují tvorbu hormonů předního laloku. Do zadního laloku hypofysy proudí hotové hormony přímo nervovými vlákny Druhá skupina hypothalamických jader je drahami spojena s jádry hlavových nervů a smíšními neurony – tato jádra řídí funkci autonomních nervů

Autonomní – vegetativní nervový systém Periferní vegetativní nervová vlákna dělíme na systém sympatických a parasympatických vláken Sympatická vlákna jsou výběžky buněk v krčním, hrudním a bederním úseku míchy. Po výstupu z míchy vytvářejí tzv. sympatické provazce. Druhé neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů a svalovinu žlázových vývodů. Noradrenalin Parasympatická vlákna jsou výběžky buněk ležících v mozkovém kmeni a v sakrálním oddílu míchy. Vlákna parasympatiku probíhají s 3.,7.,9.,10. hlavovým nervem. Pánevní parasympatická vlákna probíhají se sympatickými vlákny. Acetylcholin