Protektorát Čechy a Morava 16. 3. 1939 – květen 1945

Březen 1939 14. 3. 1939 – Slovenský sněm vyhlásil samostatný stát („Slovenský štát“) Podkarpatskou Rus obsazují Maďaři Hácha v Berlíně u Hitlera – hrozba bombardování Prahy - „odevzdal český národ pod ochranu Německé říše“ 15. 3. 1939 – okupace Čech a Moravy německými vojsky 16. 3. 1939 – Hitler na Pražském hradě vyhlásil protektorát Čechy a Morava

Okupační správa: NĚMECKÁ: říšský protektor - K. Neurath státní tajemník - K. H. Frank německé úřady, gestapo a soudy ČESKÁ: státní prezident Emil Hácha protektorátní vláda - předseda vlády gen. Alois Eliáš) české úřady a soudy protektorátní policie - vládní vojsko Obávané sídlo gestapa v Praze. Petschkův palác

Okupační správa - německá Konstantin von Neurath Karl Hermann Frank

Okupační správa - česká Emil Hácha Alois Eliáš

Ekonomika – nucená práce

Ekonomika průmyslový potenciál českých zemí využit pro Říši nucená správa zbrojovek a velkých podniků arizace židovského majetku kurz říšské marky a koruny 1:10 vytvořeny úřady práce rozhodující o zaměstnání každého práceschopného jedince (ztráta svobodné volby povolání) práce v Říši – původně dobrovolná, poté nucená – jedinec obdržel pracovní knížku a úřad práce jej poslal na místo celkem bylo v Německu totálně nasazeno 650 tisíc Čechů zavedeno přídělové hospodářství na potraviny, obuv, textil a pohonné hmoty – zvýhodněni Němci a těžce pracující ceny na černém trhu závratně šplhaly (i o 2000 %) zavedena jízda vpravo a noční zatemnění měst a obcí

Průměrný týdenní příděl na osobu: 3,5 kg brambor 1,5 kg chleba 1,5 l mléka 0,25 kg masa 2 vejce tuky - nedostatkové zboží měsíční příděl másla - 7 dkg sádlo 160 dkg margarín 480g čaj, kakao, čokoláda, cigarety - nedostatkové zboží rozbujelý černý trh: 1 kg másla - 1500 korun 1 kg sádla - 1800 korun 1 kg vepřového - 1200 korun 1 kg mouky - 100-150 korun 1 kg cukru - 320 korun 1 kg zrnkové kávy - 17 000 korun pánský oblek - 20 000 korun

Jízda vpravo: Dlouho zvažovanou změnu zavedli okupanti takřka přes noc. V Praze byla jízda vpravo zavedena 26.3. 1939. Letáky oznamující jízdu vpravo pomáhaly roznášet také čeští skauti. Zavedení jízdy vpravo přes všechny oznamovací kampaně způsobilo nemálo dopravních nehod.

Kolaborace: význam termínu? motivy? Druhy kolaborace: 1) soukromá 2) ideologická 3) vynucená Kolaboranti: novináři politici (Emanuel Moravec, Emil Hácha?) umělci (Lída Baarová, Vlasta Burian?) organizace – Vlajka Hlavní ikonou kolaborace byl ministr Emanuel Moravec. Původně čsl. vojenský stratég a masarykovec provedl za okupace veletoč a začal podporovat nacistickou okupaci a germanizaci české populace.

Kolaborace???

Odboj Význam pojmu? Počátky odboje – humor a vtipy „protentokrát“ žertovné názvy ulic – viz UČEBNICE, S. 79 „Jde gestapák po ulici a vidí na baráku křídou napsáno „Hitler je vůl". Zavolá nedaleko stojícího strážníka a ptá se ho výhružně, co tomu říká. — „No, že to má být napřed německy a pak česky," odpovídá strážník.“ když vzplanula válka mezi Polskem a Německem, začali Pražáci přejmenovávat ulice, věci i osoby po polském vzoru - tak se německé armádě říkalo cirkus plechówy, Hitlerovi cwok na swobódě, Háchovi děda podpisówy, radiu kysna prolhána První otevřené odbojové akce – národní manifestace při církevních poutích, oslavách svátků, při převozu ostatků K. H. Máchy na Vyšehrad

při rozhánění demonstrace byl zabit dělník Václav Sedláček 28. října 1939 se konaly masové manifestace při rozhánění demonstrace byl zabit dělník Václav Sedláček Jan Opletal na následky zranění 11. listopadu zemřel, jeho pohřeb 15. listopadu byl brutálně rozehnán dne 17. listopadu byly přepadeny vysoké školy a koleje všechny české vysoké školy byly uzavřeny 9 studentů bylo popraveno a 1200 dalších bylo posláno do koncentračního tábora Sachsenhausen - 17- listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva Student medicíny Jan Opletal Protektorátní policie zatkla 28. října 1939 83 osob, gestapo asi 400.

Protektorátní školství: - viz projekt Školákem v protektorátu http://skolakemvprotektoratu.pamatnik-terezin.cz/ - zrušeno přes 50 středních škol a omezován počet studentů na gymnáziích – důvody? - nové učebnice - povinná výuka němčiny překrucována výuka národních dějin učitelé museli absolvovat kurzy propagandy

Činnost odboje: Zkladatel a první velitel Obrany národa gen. Josef Bílý. Byl popraven gestapem. - do odboje se aktivně zapojilo asi 10-15% české populace specifika – odboj již před válkou, nedostatek zbraní a zkušeností, izolace od válečných front organizace - Obrana národa, Politické ústředí, PVVZ, ilegální vedení KSČ, ÚVOD činnosti – letáky, časopisy, zpravodajství, převádění do ciziny, shromažďování zbraní, sabotáže… - účinné zatýkání gestapem zlikvidovalo činnost většiny odbojových skupin, přesto se nepodařilo odboj úplně zlikvidovat

„Tři králové“ Václav Morávek (1904-1942) - „Věřím v Boha a ve své pistole.“ Josef Balabán (1894-1941) člen užšího vedení ON Josef Mašín (1896-1942) otec Ctirada a Josefa Mašínů Legendární představitelé domácího odboje byli součástí Obrany národa a věnovali se celé škále odbojových aktivit – udržování radiotelegrafického spojení s Londýnem a informování o situaci v protektorátě, formování sítě rozptýlených odbojových organizací, diverzní činnosti (mj. neúspěšný atentát na H. Himmlera v Berlíně), shromažďování zbraní, vydávání ilegálního časopisu „V boj“ aj.

Ilegální žurnalistika: hlavní cíl ilegálního tisku – posílení národního odporu proti nacistům, tlumočení názorů londýnské vlády, diskuse o poválečném Československu - významné časopisy: - Rudé právo - komunistický - V Boj Český kurýr „detektivky PVVZ“ Ilegální časopis „V boj“ patřil k nejznámějším a nejrozšiřovanějším. Jeden z vydavatelů Vojtěch Preissig byl v roce 1940 zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře v Dachau.

Poslouchání zahraničního rozhlasu: poslouchání českého vysílání BBC „Volá Londýn“ bylo nelegální přesto toto riziko podstupovala drtivá většina národa Poslech rozhlasu Každý radiopřijímač byl povinně opatřen štítkem. Viz vlevo dole. V pravidelných relacích vstupoval do éteru i exilový ministr zahraničních věcí Jan Masaryk.

Zahraniční odboj

Zahraniční odboj - politický Odchody do exilu již po Mnichovské dohodě Vůdcem odboje – prezident Edvard Beneš Léto 1940 – vytvoření exilové vlády v Londýně Cíle – spojení s domácím odbojem, řízení čs. vojáků v zahraničí, uznání Spojenců, zrušení Mnichova, obnova ČSR v původních hranicích Léto 1941 – exilová vláda uznána Sovětským svazem a Velkou Británií Léto 1942 – po atentátu na Heydricha Británie a Francie anuluje Mnichovskou dohodu

Zahraniční odboj - vojenský 1) Polsko – Československý legion (Ludvík Svoboda) 2) Francie – Cizinecká legie, letci 3) Británie – pozemní brigáda, RAF (310. a 312. stíhací peruť, 311. bombardovací) – Karel Janoušek 4) Blízký východ a severní Afrika – 11. čs. pěší prapor – Východní (Karel Klapálek) 5) SSSR – Čs. armádní sbor (Heliodor Píka, Ludvík Svoboda)

Zahraniční odboj - vojenský

Reinhard Heydrich (1904-1942) Původně námořní důstojník Skvělý šermíř, houslista a sportovec, prototyp árijce Chladný, puntičkářský, oddaný Hitlerovi, obávaný i nacisty Pravá ruka Himmlera v SS Stál v čele bezpečnostní policie a RSHA (Hlavní úřad říšské bezpečnosti) Plánoval a řídil holocaust V září 1941 nahradil Neuratha jako zastupující říšský protektor Cíle – likvidace odboje, zužitkování českého průmyslu, příprava Čechů na poněmčení Záměry – viz tajný projev – UČEBNICE, S. 85

Heydrich v čele protektorátu 28. 9. 1941 příjezd na Pražský hrad – převzetí klenotů Vyhlášení stanného práva – cca 500 poprav, zatčení premiéra Aloise Eliáše, zrušení Sokola (proč?) Snaha zavázat si dělnictvo Nárůst nucené práce pro Říši Zřízení ghetta v Terezíně – transporty českých Židů Zřízení „cikánských táborů“ v Letech a Hodoníně Příprava vzniku Kuratoria pro výchovu mládeže

Příprava atentátu na Heydricha Cíle atentátu: pomsta za útlak Čechů povzbuzení domácího odboje prestiž u Spojenců a zrušení Mnichovské dohody V Londýně příprava operace Anthropoid – vybráni Jozef Gabčík a Jan Kubiš Prosinec 1941 – výsadek z letadla nad protektorátem Spolu s nimi vysazeny skupiny Silver A a Silver B – cílem navázat spojení s Londýnem Pomoc od domácích odbojářů

Atentát na Heydricha KDY? – 27. 5. 1942 KDE? – prudká zatáčka v Praze-Kobylisích (cesta Heydrichova vozu z Panenských Břežan na Hrad) JAK? vůz zpomalil kvůli projíždějící tramvaji Gabčík chtěl vystřelit, ale samopal selhal Kubiš hodil bombu – vybuchla vedle vozu a střepina zasáhla Heydricha atentátníci utekli před Heydrichovým řidičem DOHRA? – smrt Heydricha 4. 6. 1942; K. H. Frank vyhlásil stanné právo – počátek tzv. heydrichiády

Heydrichiáda Uzavření Prahy, zákaz vycházení Vypsána odměna 10 milionů korun za dopadení atentátníků Trest smrti za pomoc atentátníkům i za „schvalování atentátu“ – pro celou rodinu 1585 osob popraveno, jména denně uváděna v rozhlase a tisku

Sedm statečných Valčík Silver A Hrubý Bioscop Gabčík Kubiš Anthropoid Opálka Out Distance Švarc Tin Bublík Bioscop

Dopadení atentátníků Parašutista Karel Čurda zradil gestapu Gabčíka s Kubišem a rodinu Moravcovu, která je ukryla Vyzrazen úkryt sedmi parašutistů v kostele sv. Cyrila a Metoděje 18. 6. 1942 obklíčení kostela praporem SS „7 statečných“ bojovalo až do konce – poslední kulky si nechali pro sebe

Vyhlazení Lidic

Vyhlazení Lidic KDY? – 10. 6. 1942 PROČ? – náhodný výběr dle zmínky v dopise Václava Říhy – nacisté hledali jakýkoli „důkaz“ o spojení s atentátníky JAK? V noci vesnice obklíčena SS 173 mužů od 15 let zastřeleno u Horákova statku Ženy odvezeny do Ravensbrücku Děti rozděleny – část poslána na převýchovu do Německa, část zavražděna v plynovém voze v Chelmnu Přežilo 146 žen a 17 dětí Domy vyhozeny do povětří, vesnice zničena a vymazána z map OHLAS? – obrovský ohlas v zahraničí – dívkám i městům dáváno jméno Lidice; po válce vytvořen Památník Lidice

Pomník lidických dětí

Vyhlazení Ležáků Osud Lidic čekal také osadu Ležáky. Čurdova zrada přivedla gestapo k informaci o radiostanici Libuše ukrývané v Ležákách a o síti devíti místních spolupracovníků se skupinou Silver A. Dne 20. června začalo gestapo se zatýkáním. 24. června byla celá osada obklíčena oddíly SS a gestapem. Zatčené obyvatele převezli do Pardubic. 33 dospělých lidí (mužů i žen!) bylo zastřeleno na popravišti u pardubického Zámečku. Dětí byly stejně jako lidické děti zavražděny v plynovém voze v Chelmnu. Pouze sestry Jarmila a Marie Šťulíkovy byly vybrány na poněmčení a válku přežily. Obec byla vypálena a srovnána se zemí. .

Památník Ležáky

Měl atentát na Heydricha smysl? ARGUMENTY PRO Jeden z největších odbojových činů druhé světové války Heydrich organizoval holocaust a plánoval vyhlazení českého národa Češi prokázali, že nejsou národem kolaborantů Posílení naší prestiže v zahraničí a anulování Mnichovské dohody ARGUMENTY PROTI Obrovské ztráty za heydrichiády, vypálení Lidic a Ležáků Atentát údajně naplánován proto, aby Češi prokázali větší odbojovou činnost

Slovenský štát Vznik 14. 3. 1939 Prezident Jozef Tiso Hlinkova slovenská l‘udová strana (HSL‘S) Klerofašistický režim, autoritativní (koncentrační tábory, propaganda, 1 strana…) Podřízenost Hitlerovi, průmyslová výroba pro Říši Účast na válce proti Polsku a SSSR Arizace majetku a dobrovolná deportace Židů Popularita u mnohých Slováků

Slovenský štát 1943 krize státu a změna postoje obyvatel Vánoční dohoda 1943 – sjednocení odboje, vznik Slovenské národní rady, cílem obnova ČSR Příprava ozbrojeného povstání – pplk. Ján Golian Plán – sladit povstání s příchodem Rudé armády Problém – sovětští partyzáni – v srpnu 1944 postříleli německé vojáky – 29. 8. 1944 začíná německá okupace Slovenska

Slovenské národní povstání Největší protiněmecké povstání mimo frontu 29. 8. 1944 vyhlášen neplánovaný začátek povstání – centrem Banská Bystrica Rudá armáda daleko, východoslovenské divize odzbrojeny Němci Německá vojska postupují do země Nedostatek zásob a zbraní Účast – 60 tis. vojáků, 20 tis. partyzánů 27. 10. 1944 dobyta Banská Bystrica

Slovenské národní povstání

Slovenské národní povstání Poprava Jána Goliana a vůdců povstání 13 tis. povstalců odchází do hor – partyzánská válka Problémy – zima, hlad, žádný úkryt Pomoc civilních obyvatel – reakcí německé útoky a vypalování osad – např. Kaliště (březen 1945); masové popravy, obnova židovských transportů Říjen 1944 – Rudá armáda vstupuje z východu Duben 1945 – osvobození Bratislavy, Tisův pokus o útěk – zatčen a po válce popraven Význam SNP?

Kdo osvobodí Čechy?

České národní povstání 1. 5. zpráva o Hitlerově smrti – první živelná povstání ve městech 5. 5. povstání v Praze – malá německá posádka Boj o budovu rozhlasu – odvysílána žádost o pomoc: „Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!.... Všichni do českého rozhlasu! Jsou zde stříleni čeští lidé! Přijďte co nejdříve! Přijďte nám na pomoc!“ Do čela se staví odbojová Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský) Připojují se vojáci, četníci, partyzáni, vlastenci

České národní povstání – 5. 5.

České národní povstání – 6. 5. Německé bojové skupiny ze středních Čech zahajují útok na Prahu Rozhlas vyzývá obyvatele ke stavbě barikád – postaveno cca 1500 Američané osvobozují Plzeň a zastavují se na demarkační čáře (ČB – Plzeň – Karlovy Vary) Pomoc povstalcům nabízejí „vlasovci“ Ruská osvobozenecká armáda, v čele generál Vlasov Odpůrci Stalina – dosud bojovali na straně Německa Cílem dostat se do amerického zajetí – nevyšlo Zajati Sověty a popraveni nebo odvezeni do gulagů

České národní povstání – 6. 5.

České národní povstání – 8. 5. Boje pokračují, zničena Staroměstská radnice Česká národní rada začíná jednat s německým velením o kapitulaci Němci skládají zbraně a ustupují na západ Povstání mělo celkem cca 2000 obětí

9. 5. – Rudá armáda v Praze